Článek
V dobách mého úžasného dětství bylo od předškoláckého věku normální, že jsme venku s kamarády běhali sami a nikdo nás nehlídal. Dokonce si myslím, že rodiče ani nenapadlo, že by se nám něco mohlo stát, a když už se náhodou něco stalo, s brekem jsme přiběhli domů. Nejčastějším důvodem předčasného příchodu domů byla rozbitá kolena, která se vyčistila kysličníkem (dodnes mám v živé paměti, jak štípal a pěnil) a další den se jelo dál ve stejných kolejích.
Místo volacích hodinek posloužilo okno
Pokud se náhodou stalo, že jsme se zdrželi venku, rodiče otevřeli okno a vyvolávali naše jméno. Věděli jsme, že do setmění máme být doma, a později jsme byli vybaveni klasickými hodinkami, díky kterým jsme už byli sami schopni poznat, kdy přijít. Mobily ani chytré hodinky tehdy neexistovaly. Doma byl maximálně drátový telefon a v ulici telefonní budka. Pokud byste někomu řekli, že za pár desítek let budou existovat hodinky, kterými si s dětmi budete telefonovat, s největší pravděpodobností by se na vás podíval se zvednutým obočím a nevěřícně si poklepal na čelo.
Sama ven? Ano, ale s hodinkami
Bydlíme ve velkém městě a máme děti ve věku 4 a 7 let. S dětmi chodím ven jako dozor a nemyslím si, že je na tom něco špatného. Minimálně mladší čtyřleťák je zatím příliš malý na to, aby byl venku sám.
Dcera nedávno začala často mluvit o tom, že by ráda chodila do školy a ven sama. Školu máme asi 150 metrů od domu. Jedinou překážkou je silnice, kterou musí přejít a ráno je tam velký provoz. Dopravu ale většinou řídí policista, což je fajn. Co se týká samostatného odpoledního pobytu venku, má dovoleno hřiště za domem, kde se potkává s kamarády.
Touha naší dcery po samostatnosti byla opravdu silná a protože jsme jí byli otevření, začali jsme přemýšlet, jak to udělat, abychom měli jistotu, že všude dorazila v pořádku. Mobil jsme zatím kupovat nechtěli a naše volba padla právě na volací hodinky, které už používá spousta dětí a jsou oblíbené také u rodičů.
V souvislosti s hodinkami se setkávám s různými názory. Například, že dát dětem tyto hodinky je podobné, jako když vězeň dostane hlídací náramek. Já to takto rozhodně nevnímám. Myslím si, že dnešní doba, navíc ve velkém městě, skýtá různé nástrahy a nebezpečí. Ačkoliv nemůžeme hned myslet na nejhorší, následující skutečnosti na klidu nepřidávají.
- větší provoz,
- lidé bez domova posilněni alkoholem a pokřikující na kolemjdoucí před místním obchodem,
- nedostatek všímavosti ze strany okolí.
Řiďte se svými pocity
Hodinky sice nejsou všespásné, ale jsou pro nás ideálním řešením. Díky nim si s dcerou můžeme zavolat, kdyby se cokoliv dělo. Samozřejmě čas na hodinkách musíme regulovat a nemáme v plánu zneužívat možnosti sledování dle GPS, hlavně v pozdějších letech. Dcera zatím netrpí tím, že má hodinky. Naopak je za ně šťastná. Myslím si, že vše je o vzájemné důvěře.
Pro někoho jiného může být ideálním řešením jiné než to naše. Co člověk, to názor. Je v pořádku, že každý jedná na základě svých pocitů a také respektuje opačný názor a způsob výchovy.
