Článek
Prosinec bývá jako každý rok dost hektický. Člověk nic nestíhá, vymetá různé vánoční akce a večírky, peče cukroví, na poslední chvíli dohání pracovní resty, a aby toho náhodou nebylo málo, ráno jakožto rodič popoháníte děti, které by nejraději vyspávaly do oběda místo toho, aby pelášily do školy.
Není divu, že se všichni těšíme, až konečně budeme moct trochu vydechnout, a právě vánoční prázdniny jsou pro tento účel jako stvořené. Ty letošní jsou navíc opravdu dlouhé. Děti doma stráví tři víkendy a pokud dobře počítám, celkově nás čeká nádherných 16 dnů volna - sen, který se za pár dnů přetaví ve skutečnost.
Malý vánoční zázrak
Rána bez budíku? Luxus, který zase hned tak nezažijeme. Děti se sice probudí už v šest, ale nikoho nemusí trápit, že ještě v půl osmé nemají vyčištěné zuby.
Místo spěchu si můžeme dovolit celé dopoledne v pyžamu, u pohádek nebo deskových her, případně na nějakém tom výletu. To si během školního roku dopřáváme jen velmi výjimečně, a tak je pro nás tenhle malý vánoční zázrak o to cennější.
Co na tom, že po několika dnech prázdnin přijde chvíle, kdy zazní věta, kterou spousta rodičů zná jako vlastní boty:
„Já se nudím.“
Co si ale budeme povídat? Ať chceme nebo ne, i tohle k šestnácti volným dnům patří.
Závěrem
Rok od roku mám čím dál silnější pocit, že dny během školního roku utíkají neuvěřitelnou rychlostí. Ráno vstát, odvézt děti do školy, pak cesta do práce, z práce, vyzvednout děti, kroužky, psaní úkolů, sprcha, spánek, a další den nanovo.
O to víc si vážím vánočního pohodového volna, kdy neřešíme, kolik je hodin, ale jestli máme ještě cukroví a kdo je na řadě s výběrem pohádky.
Ke štěstí mi stačí pomalá rána, alespoň první den strávený v pyžamu do poledne a hlavně pohodový čas, který strávíme v kruhu nejbližší rodiny.
Konečně máme tyhle vysněné dny na dosah.
