Hana Podolská: Vyhlášená návrhářka prvorepublikové módy umírala opuštěná

Hana Podolská přišla na svět v roce 1880 do dobře zajištěné rodiny jako Johanna Vošahlíková. Švadlenou se začala učit v roce 1894, ale když se nepohodla s mistrovou a za odmlouvání dostala facku, urazila se, z učení odešla a začala šít v několika módních domech.

Podolská vstoupila do manželství roku 1907 s fotografem a akademickým malířem Viktorem Podolským, se kterým zplodila dva syny, Miloše a Viktora. Právě díky manželovi, který ji velmi podporoval, si Podolská mohla otevřít vlastní dílničku v Nuslích a roku 1908 se rozhodla, že založí krejčovství, které nazvala Salon u pěti králů. Pracovaly v něm dvě švadleny a protože byl podnik úspěšný, v roce 1914 se přestěhoval do centra Prahy.

Po první světové válce už v podniku pracovaly desítky švadlen, ze salonu se stal luxusní modelový dům, který mimo jiné vydával módní časopisy Móda a vkus a Eva. Podolská do práce v podniku zainteresovala celou rodinu a produkty podniku byly dodávány také do zahraničí. Salon s názvem Modelový dům dámských toilettes Hanna Podolská patřil k nejluxusnějším módním salonům v celém meziválečném Československu.

Podolská nevynechávala příležitosti k návštěvám světových módních přehlídek, včetně dvou pařížských. Čerpala odtud inspiraci, díky které následně realizovala své produkty a po francouzském vzoru začala také jako jedna z prvních zaměstnávat manekýny, z nichž nejznámější byla Adina Mandlová.

Modelový dům Hanna Podolská pro své zakázky upřednostňoval významné ženy tehdejší společnosti. Byly jimi například manželka prezidenta Hana Benešová, herečky Růžena Nasková, Andula Sedláčková, Adina Mandlová, Lída Baarová, Hana Vítová, Nataša Gollová, Jiřina Šejbalová, operní pěvkyně Jarmila Novotná, automobilová závodnice Eliška Junková a také Marie Baťová, žena Tomáše Bati.

Podolská se nebránila ani tvorbě kostýmů pro několik filmů, z nichž nejznámější je róba Adiny Mandlové ve filmu Kristián. Mandlová zde po boku Oldřicha Nového hrála svůdnou Zuzanu a za film Kristián byla oceněna Svatováclavskou cenou ministra průmyslu, obchodu a živností. Když cenu přebírala, prohlásila, že ocenění za kostýmy by si zasloužila právě Hana Podolská.

Druhou světovou válku salon přečkal a po válce nadále fungoval. Menší problémy přišly pouze díky zhoršené dostupnosti látek a omezení produkce luxusních výrobků.

Problémy přišly až v červnu 1948, kdy byl Salon Hany Podolské znárodněn a současně docházelo k úbytku movitých zákaznic. Novou a váženou zákaznicí Hany Podolské se stala manželka prezidenta Marta Gottwaldová a věrná jí zůstala také část předválečné klientely z vyšších kruhů.

Ačkoliv původní osazenstvo zaměstnanců bylo zachováno, včetně rodiny Podolské, samotná Podolská zde na pozici prodavačky mohla zůstat několik let jen díky přímluvě Marty Gottwaldové.

V roce 1954 byl podnik začleněn do národního podniku Módní závody Praha, nesl název Módní závod Eva. Podolská už zde neměla skoro žádné slovo a sortimentem podniku byly pleteniny, klobouky a kožešnické výrobky. Salon byl uzavřen v roce 1992.

Podolská sice žila ve spokojeném manželství, ale život jí přesto zasadil kruté rány v podobě úmrtí manžela a staršího syna Miloše.

Odchod manžela byl nešťastnou náhodou. Zemřel tragicky, když ho na honu zastřelil vlastní šofér při čištění své pušky.

V roce 1936 bohužel zemřel po otravě krve také syn Miloš, který kvůli nevyléčitelné nemoci ještě před smrtí postupně oslepl a ochrnul.

Mladší syn Viktor byl vězněn v uranových dolech, po devíti letech ho propustili, ale v roce 1968 emigroval do zahraničí a s matkou, která se kvůli vysokému věku rozhodla zůstat v ČSSR, se už nikdy neviděli. Podolská zemřela v 91 letech opuštěná, bez rodiny. Svůj majetek odkázala ošetřovatelce, která o ni před smrtí pečovala.

Zdroje: