Článek
Zejména děti, ale i rodiče, se na tenhle okamžik těšily celé měsíce. Konečně přišla chvíle, kdy si společně můžeme oddechnout a říct si, že jsme to zase zvládli. Chvíle, kdy děti začnou dobrovolně vstávat v šest ráno, aniž bych je musela tahat z postele - ne, že bychom zrovna tohle potřebovali, ale přesně takhle to u nás o prázdninách funguje.
Je na čase za uplynulým školním rokem udělat definitivní tečku, kterou si plnými doušky budeme užívat až do konce srpna - alespoň někteří z nás.
Pohoda může začít
Děti odhodily aktovky do kouta, donesly domů staré učebnice, tunu výkresů i pytel se cvičebním úborem. Rodiče na dně aktovek možná objevili překvapení v podobě zapomenutého ovoce či jiných nečekaných věcí - no jo, i tohle občas patří ke konci školního roku.
Učitelé s dětmi mezitím zvládli i poslední týden v tropických teplotách. Rozdali vysvědčení, odškrtli si školní výlety, se žáky zaměstnali personál zmrzlinových stánků tak, že se divím, že zmrzlina nedošla už před obědem - ano, učitelé v naší škole jsou tak skvělí, že té naší tlupě dopřáli i takový zážitek.
Teď si domů mohou za odměnu odnést hromady květinových pugétů a dalších dárečků věnovaných rodiči s těmi nejlepšími úmysly.
Mimochodem, každý rok si říkám, že pokud učitelé nemají u školy přistavenou dodávku, odnést všechny ty květiny, bonboniéry a hrnky s nápisem „Nejlepší paní učitelka“, pro ně musí být snad tou nejtěžší výzvou z celého školního roku. Takovou, která je možná trochu za trest, ale věřím, že i tak potěší.
Školní rok, který si zaslouží pochvalu
Byl to rok, za který si všechny děti, rodiče i učitelé zaslouží uznání. Děti za snahu a píli, učitelé za trpělivost a rodiče za nekonečné ranní vstávání, pomoc s domácími úkoly, přípravou svačin a také za logistiku, která občas připomínala řízení letového provozu.
Když tohle píšu, mohlo by se zdát, že největší zásluhy mají rodiče, ale to si vážně nemyslím. Každý udělal kus práce, jen z mého pohledu vidím intenzivněji ten svůj.
Vysvědčení uzavřelo školní rok
A pokud se na něm přece jen objevila nějaká ta horší známka, neberme ji jako katastrofu. Za pár let si většina dětí nevzpomene na to, jestli měla v páté třídě z matematiky dvojku nebo trojku. Zato budou vzpomínat na léto, kdy stavěly hrady z písku, jedly zmrzlinu, běhaly bosky v trávě a večer usínaly s pocitem, že tohle jsou ty nejlepší prázdniny.
Tak ať jsou ty letošní přesně takové. Plné smíchu, dobrodružství, zmrzliny, koupání, večerů, kdy se domů chodí se západem slunce, a obyčejných radostí, na které se nezapomíná.
Užijte si léto a načerpejte tolik sil, aby byl začátek září dalším důvodem k úsměvu.
