Článek
Protože naše lednice mezi svátky zela prázdnotou, sedla jsem do auta a vyrazila na nákup. Bylo to velmi obohacující, jelikož mimo to, že jsme doma zase měli co jíst, se se mnou dala do řeči úplně cizí paní, kterou rozdýchávám do teď.
Příběh z parkoviště
Když jsem v supermarketu vzala vše potřebné i nepotřebné a konečně se na mě dostala řada s placením, vzala jsem tašky s nákupem, zaparkovala nákupní vozík a štrádovala si to k autu.
Ještě předtím, než se dostanu k věci, musím zmínit, že jsem přes Vánoce na jedné návštěvě chytla nějaký moribundus, díky kterému se mě občas zmocní nepříjemný kašel. A právě ten byl záminkou k tomu, aby ke mně na parkovišti přicupitala úplně cizí ženská se zbytečnou a moralizující připomínkou, zatímco já jsem se z kapsy snažila vyštrachat klíče od auta.
„I dítě si umí zakrýt pusu, když kašle!“
Ženská na mě spustila nepříjemným tónem a já se nestačila divit. Koukala jsem jako sůva z nudlí a vřelo to ve mně. Co si to ta ženská vůbec dovoluje? Kde to jsme? Vážně jí stojím za to, aby obešla půlku parkoviště k mému autu a zchladila si na mně žáhu? A vůbec, to se nebála, že ji nakazím?
Paní bylo okolo padesátky a moralizování jí evidentně dělalo radost. Možná chtěla vyvolat konflikt, ale protože já jsem jí radost udělat nechtěla, její hru jsem nehrála a místo vztekání či omlouvání jsem se rozhodla pro jinou reakci.
Zachovala jsem klid
Zakašlala jsem před ní, jak nejlépe jsem dokázala. Pusu jsem si nezakrývala, i když vím, že bych měla, když vedle mě někdo stojí. Na druhé straně, bylo to venku a nákaza nebyla moc pravděpodobná. Nakonec jsem se usmála a jen řekla:
„Také vám přeji šťastný nový rok!“
Zabouchla jsem se do auta, v autě se mi ještě podařilo nasadit nucený úsměv, zamávala jsem jí, nastartovala a vyrazila vstříc domovu.
Lidé jsou různí
Ale že si někdo najde mezi svátky čas na to, aby na parkovišti řešil cizí kašel, to mě překvapilo. Paní měla možná jenom špatný den nebo byla přesvědčená, že musí pred koncem roku vykonat alespoň jeden dobrý skutek, tak chtěla napravit jednu hříšnici. Možná se díky moralizování cítila lépe a třeba si tak dokázala, že je lepší než ostatní. Není.
Jak na moralisty reagovat?
Máme to ve svých rukou. Sami si můžeme zvolit, jak v podobných situacích zareagujeme. Můžeme se začít vztekat, nadávat, hádat se. Ale co můžu říct z vlastní zkušenosti, lépe funguje úsměv a klid, protože eskalace konfliktu většinou nevede k ničemu dobrému.
Vzkaz na závěr
Milá paní z parkoviště, ale nejen vy. Pokud si náhodou čtete tento článek, chtěla bych vám vzkázat jednu věc. Až budete chtít příště kárat někoho cizího, raději si zakryjte pusu. Svedou to i malé děti.
