Článek
Legenda o bohyni Satí
Bohyně Satí je jednou z hinduistických bohyň, která je obvykle zobrazována jako krásná mladá žena s plamennými vlasy a oblečená v rudé nebo oranžové barvě. Její jméno pochází ze sanskrtského slova sat znamenajícího pravdu nebo bytí.
Podle legendy byla Satí dcerou mocného krále Dakshy a byla provdána za boha Šivu. Daksha však neuznal Šivu jako hodného své dcery a vysmíval se mu. Satí byla velmi oddaná svému manželovi a nechtěla slyšet, jak urážlivě se k němu její otec vyjadřuje. Proto vzplála plameny a poté se převtělovala do všech dalších žen boha Šivy.
Legenda o Satí vyjadřuje oddanost a lásku k Šivovi, ale ukazuje také důležitost důstojnosti a úcty k manželovi v hinduistické kultuře. K této legendě se pojí právě rituál satí.
Vdova, která satí nepodstoupila, žila v bídě
Satí (v sanskrtu dobrá žena nebo ctnostná žena) bylo spojováno s příbuznými hinduistickými praktikami v indoárijsky mluvících oblastech Indie, které omezovaly práva žen, zejména těch na dědičnost majetku. Vdova, která sebeupálení spolu s tělem zesnulého manžela nepodstoupila, byla společnosti na obtíž. Neměla právo na majetek zesnulého muže, nemohla se znovu vdát, žila v bídě, celibátu a často s oholenou hlavou.
Satí bylo vůči ženám diskriminační, protože muži neměli povinnost upalovat se na pohřbu svých manželek.
Během raně novověkého mughalského období let 1526–1857 byl obřad satí spojován zejména s elitními hinduistickými klany Rádžpúti v západní Indii. Na rozdíl od hinduistických Rádžpútů muslimští Mughalové tuto praktiku zakazovali.
Na počátku 19. století britská východoindická společnost v procesu rozšiřování své vlády na většinu Indie tuto praktiku tolerovala. William Carey, britský křesťanský evangelista, zaznamenal 438 incidentů v okruhu 30 mil (48 km) od hlavního města Kalkaty v roce 1803, navzdory jeho zákazu v Kalkatě.
Mezi lety 1815 a 1818 se počet incidentů satí v Bengálsku zdvojnásobil z 378 na 839. Britský generální guvernér Indie lord William Bentinck uzákonil nařízení Bengal Sati z roku 1829, které prohlašuje, že praktikování upalování nebo pohřbívání zaživa hinduistických vdov je trestné. Tento obřad byl považován za nehumánní. Přesto v něm Indové nadále pokračovali.
Odhalené případy upálených vdov ve 20. století
Na konci 20. století byly v Indii zaznamenány izolované případy satí, což vedlo indickou vládu k vyhlášení zákona o satí z roku 1987, který kriminalizuje napomáhání nebo oslavování satí. I tak vyšlo najevo několik odhalených případů tohoto zakázaného rituálního obřadu. Během 44letého období (1943–1987) bylo v Indii hlášeno 30 případů satí nebo pokusu o satí, oficiální počet byl 28.
Dobře zdokumentovaný byl případ 18leté Roop Kanwar z roku 1987. V reakci na tento incident byla přijata další legislativa proti praktikám satí, nejprve ve státě Rádžasthán, poté celostátní ústřední vládou Indie.
Zdroje:
V článku jsou použity podklady z hesla Sati (practice) a Satí (obřad) na Wikipedii.
