Článek
Nacistická strana v čele s Adolfem Hitlerem nastoupila k moci v lednu 1933 a teprve na konci roku 1947 byl v Osvětimském procesu vynesen polským Nejvyšším soudem v Krakowě rozsudek za masové vraždění vězňů, které bylo mnohdy prováděno s notnou dávkou potěšení.
Něžné pohlaví?
Německé ženy byly pro nacistické hnutí velmi důležité. Podle nacistické propagandy měly být hlavně matkami, ale pravdou je, že v organizacích nacistické strany pracovaly na pozicích učitelek, sekretářek, zdravotních sester, ale také dozorkyň v koncentračních táborech.
Hildegard Lächert, na kterou se v tomto článku zaměřuji, měla k něžnosti daleko. Přesto, že nejdříve byla zdravotní sestrou, později začala budovat kariéru nacistické dozorkyně, která byla mimořádně krutá a utrpení vězňů, včetně dětí, si užívala přesto, že sama byla matkou.
Hildegard byla alkoholička a její sadistické choutky se zvyšovaly právě s množstvím vypitého alkoholu. Díky krutosti a týrání, se kterým nepřestala, dokud se neobjevila krev, si vysloužila přezdívku Krvavá Brigita.
Krátce před začátkem druhé světové války se Hildegardě v srpnu 1939 narodil nemanželský syn a v dubnu 1941 porodila dceru. Od dubna 1942 působila jako dozorkyně v koncentračním táboře Ravensbrück, ale v říjnu téhož roku vyměnila své působiště za koncentrační tábor Majdanek v Polsku.
Ve stejné době začalo v Majdanku vraždění jedovatým plynem, které pokračovalo až do konce roku 1943. Padly zde desítky tisíc Židů a Lächert se na těchto selekcích podílela.
Kromě toho věnovala speciální pozornost dětem. Milým hlasem je lákala na sladkosti jen proto, aby je potom dostala do nákladních aut, která je odvezla do plynových komor.
Kruté chování k vězňům v Majdanku
Několik pamětníků holokaustu podalo svědectví o brutálním a nepředstavitelném chování Hildegard Lächert. Uvádím jen některé z nich.
- Když si židovské ženy během dne sehnaly chléb, Lächert jim ho pak brala.
- Při práci v silných mrazech bylo vězenkyním upřeno mít svetr.
- Lächert byla viděna, jak bije jednoho vězně bičem zakončeným železnou koulí. K tomu do něj kopala botami s ocelovou výztuží, dokud nebyl celý od krve.
- Před zraky ostatních vězňů poštvala na mladou těhotnou dívku německého ovčáka, aby ji roztrhal a Lächert se jen usmívala.
- Když nestíhalo krematorium, vykopaly se místo toho obrovské jámy a Lächert byla několikrát viděna, jak u jámy stojí a s požitkem vdechuje vzniklý kouř.
Krutá dozorkyně byla nechvalně proslulá pistolí a bičem s železnou koulí, kterým vězně bezdůvodně bila. Její sadismus byl jedinečný a vězenkyně byly neustále šikanovány.
Vzhledem k dalšímu těhotenství byla v srpnu 1943 z táborové služby propuštěna. Třetí dítě, které zemřelo krátce po porodu, přišlo na svět v dubnu 1944. Jméno otce třetího dítěte nechtěla uvést, ale prý řekla, že otcem je příslušník SS z Lublinu.
Po porodu pracovala Osvětimi
Ačkoliv Lächert v Osvětimi nebyla tak krutá jako v Majdanku, od brutálních metod neupustila. Protože si domů ovšem vodila příslušníky SS, neplnila si své základní pracovní povinnosti, čímž narušovala denní řád vězenkyň.
Z Osvětimi utekla v lednu 1945, když se přiblížila sovětská vojska. Poté pracovala v tranzitním táboře v italském Bolzanu, kde zůstala až do uzavření tábora v dubnu 1945.
Poválečné výslechy, odsouzení, amnestie
Lächert byla po skončení války souzena v Osvětimském procesu, který začal 24. listopadu 1947 a skončil o měsíc později. Polský Nejvyšší národní soud v Krakowě odsoudil Lächert k 15 letům vězení, ale v prosinci 1956 byla na základě amnestie propuštěna. Od západoněmecké vlády dokonce obdržela 6000 marek jako údajná válečná zajatkyně.
Po propuštění krátce spolupracovala se CIA a BND, německou zpravodajskou službou, která běžně prováděla rozhovory s nacistickými zločinci.
V srpnu 1973 byla Lächert zatčena a vyslýchána ohledně minulosti v Majdanku. Byla sice propuštěna, ale v červnu 1979 ji zatkli znovu a postavili před soud. Ve stejném roce byla Lächert pravicovou skupinou navržena jako kandidátka do Evropského parlamentu.
Ženské hnutí demonstruje před velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v souvislosti s kandidaturou táborové popravčí Hildegard Lächert do Evropského parlamentu. Na transparentech bylo mimo jiné napsáno: „Krvavá Brigita nesmí do Evropského parlamentu“ a „Žádní táboroví popravčí v Evropském parlamentu“.
Přesto, že soudy požadovaly doživotní trest, nakonec ji za účast na selekcích do plynové komory, týrání vězňů a spoluúčast na vraždách 1196 lidí odsoudili jen ke 12 letům vězení, které si však nikdy nemusela odpykat. Věznění v Polsku a doba, kdy byla ve vazbě při čekání na soud, byly brány jako vykonání trestu.
Hildegard Lächert zemřela v roce 1995 v Berlíně ve věku 75 let.
Zdroje:
- V článku jsou použity podklady z hesla Hildegard Lächertová na české Wikipedii.
- Youtube, kanál World History CZ
