Propagátor gilotiny byl proti trestu smrti

Joseph Ignace Guillotin (1738-1814) působil jako profesor literatury, zajímal se o umění, ale současně se věnoval studiu medicíny v Paříži, které zdárně dokončil v roce 1770 a stal se tak lékařem. Když byl politikem, navrhoval způsob rychlejší formy trestu smrti, než tomu bylo doposud.

V době propuknutí Velké francouzské revoluce v roce 1789 se Guillotin stal poslancem v Ústavodárném shromáždění, jehož úkolem bylo vytvoření Ústavy. Jedna věta uvedená v zákoně z roku 1791, která je také jedním z hesel revoluce, zní:

Guillotin díky funkci poslance mohl propagovat oficiální stínání hrdel mechanickým zařízením, které se mu vedle popravy mečem jevilo jako humánnější, spolehlivější a méně bolestivé. Nebyl zastáncem veřejných poprav, a proto jeho snahou bylo také docílení toho, aby popravy nebyly tolik na očích, a pokud nemohl být trest smrti zcela zrušen, aby se staly alespoň soukromou záležitostí a nechodili se na ně dívat lidé a rodiny s dětmi.

Přestože nástroj s dřevěnou konstrukcí a šikmou čepelí nese název gilotina, možná vás překvapí, že Guillotin není jejím vynálezcem, ale pouze propagátorem. Konstrukci určenou k dekapitaci (stětí) navrhl chirurg Antoine Louis, a proto se zařízení určenému k popravám dříve říkalo louison nebo louisette. První prototyp gilotiny pak vyrobil Tobias Schmidt. Teprve později se ustálil název gilotina, po jejím propagátorovi.

Zařízení na podobném principu byla využívána už před rokem 1300 v Německu, Velké Británii a Itálii.

První gilotina byla veřejnosti ve Francii představena 11. dubna 1792. Vzhledem k tomu, že popravy byly veřejné, gilotina byla umístěna na pařížském náměstí Carrousel a zůstala zde až do května roku 1793. Poté byla umístěna na méně frekventovaném místě, ale popravy gilotinou byly veřejné až do roku 1939 a oficiálně posledním člověkem, který zemřel pod gilotinou, byl Hamid Djandoubi obviněný z vraždy mladé ženy. Jeho poprava se uskutečnila 10. září 1977. Úplného zrušení trestu smrti se Francie dočkala až 9. října 1981.

Lidmi, jejichž život byl ukončen pod gilotinou, byli například Ludvík XVI, Marie Antoinetta, Maxmilien Robespierre, ale i spousta dalších.

Gilotina byla ale nechvalně známá také v české historii, kdy ji v období druhé světové války používali němečtí nacisté k popravám svých českých odpůrců. Nacisté gilotinu umístili v pankrácké sekyrárně v dubnu roku 1943, popravčím byl kat Alois Weiss a tímto způsobem zde zemřelo 1075 lidí, přičemž poslední poprava se uskutečnila 26. dubna 1945.

Zdroje: