Článek
Stovky lidí v zoufalé finanční situaci dostanou nabídku zúčastnit se tajné soutěže, ve které je čeká série dětských her. Má to ale háček. Hry mají jedno smrtící pravidlo - kdo prohraje, zemře. A vítěz? Ten naopak získá obrovskou finanční odměnu. V jihokorejském seriálu nechybí napětí, ale ani brutalita. Je zde ukázáno, jak daleko mohou lidi dohnat dluhy.
Sama jsem viděla obě odvysílané série Squid Game, seriál se mi líbil a už čekám na to, až vyjde třetí série, která by měla být zároveň poslední. Rozhodně si ale nemyslím, že je to něco, co by měli sledovat děti. Doporučená věková hranice 15+ přeci není uvedena jen tak pro legraci, ne? Přesto, pokud dítě nechcete úplně izolovat a má chodit do kolektivu, můžete mít na všemožných zařízeních nastavené rodičovské zámky, ale vaše děti se k tomu „zakázanému ovoci“ stejně dostanou. Přesně jako moje dcera, která chodí teprve do třetí třídy. Prozradila se u snídaně a vůbec neměla pocit, že jde o něco „zakázaného“. Naopak, vyprávěla nám o tom s nadšením.
„Mami, znáš Squid Game?“ Dcera mě zaskočila, ale snažila jsem se zachovat klid, i když v nitru jsem moc v klidu nebyla.
„Znám, ale odkud ho znáš Ty?“ Zeptala jsem se jakoby nic, abych se dozvěděla víc.
Červená, zelená
„Hrajeme to v družině. Jeden hráč je u zdi a říká barvy. Když je otočený hlavou ke zdi a řekne ,zelená', ostatní hráči běží směrem k němu. Pak se hráč u zdi otočí čelem k ostatním a řekne ,červená'. V ten okamžik musí ostatní hráči zastavit a stát jako sochy. Pokud je někdo viděn, že se pohnul, je jakože zastřelen.“
„Aha, podobnou hru jsem jako dítě hrála taky. Jmenovala se cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum. Jen jsme nebyli jako zastřeleni, ale prostě jsme vypadli ze hry. A víš, že Squid Game je i seriál?“
„Právěže jo, říkal nám o něm Filip. Prý ho viděl a je super. Můžu se na něj taky kouknout? Mě by to zajímalo, když ho Filip tak vychvaluje.“
„No, víš, tohle není seriál pro děti. Je v něm spousta násilí a je doporučený nejdříve od 15 let.“
Jsem proti tomu, aby děti sledovaly násilí
Dcera to nakonec vzala s pochopením. Ale já? Já nemám pochopení pro to, že někteří rodiče nechají své děti koukat na drsné seriály, které jsou o zabíjení, nechybí v nich krutost a spousta krve. Na seriály, které nezvládnou dokoukat ani někteří dospělí, nebo se jim u jejich sledování svírá žaludek. Rodiče možná ani nevědí, na co se jejich děti koukají. Stačí, že chvíli nejsou doma a jejich dítě se dostane k veškerému obsahu, který není nijak zabezpečený.
Neříkám, a ani si nemyslím, že po shlédnutí takového seriálu by se z dětí měli stát násilníci, ale jsem přesvědčená o tom, že to pro ně není vhodné minimálně do těch již zmiňovaných 15 let. Rodičům by nemělo být jedno, jaký obsah jejich děti konzumují.
