Hlavní obsah
Lidé a společnost

Příbuzenské svazky v dynastii Habsburků vedly ke genetické degeneraci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Wikimedia Commons / John Closterman / Public domain

Portrét Karla II. ze španělské větve Habsburků.

Dynastie Habsburků byla až do 20. století jednou z nejvýznamnějších evropských panovnických rodin. Kromě bohaté historie je známá také příbuzenskými svazky, zejména během 16. a 17. století.

Článek

Incest v rodině Habsburků měl vážné důsledky pro genetické zdraví potomků. Hlavním důvodem pro vznik těchto manželství mezi členy Habsburské dynastie byla snaha udržet moc a majetek v rukou této rodiny. Toto řešení ale nebylo zrovna šťastné. Sňatky mezi příbuznými byly nejčastější mezi bratranci a sestřenicemi zejména ve španělské a rakouské větvi Habsburků.

Vlivem příbuzenských sňatků měla Habsburská dynastie vysokou míru endogamie (uzavírání manželství uvnitř uzavřené skupiny), což vedlo k postupnému zhoršování genetického zdraví potomků a zvýšenému riziku vrozených vad.

Karel II. Španělský

Pokud se zaměřím na španělskou větev Habsburků, typickým příkladem poznamenaným příbuzenskými svazky je Karel II., jehož rodiče byli v příbuzenském vztahu strýc a neteř. Karel II. měl od narození nepřirozeně velkou hlavu, slabé tělo, a ani v šesti letech neuměl pořádně chodit. Měl pro Habsburky typický převislý spodní ret a zdeformovanou spodní část obličeje, což způsobovalo potíže při mluvení i kousání potravy. Naučil se sice číst a psát, ale nechápal složitější problematiku. Celý život ho provázely psychické problémy. Karel II. byl poslední habsburský španělský král a jeho smrtí v roce 1700 vymřela španělská větev po meči.

Studie, která potvrdila domněnky

Vědci a historici se dlouho pouze domnívali, že za takzvanou habsburskou čelist jsou zodpovědné příbuzenské svazky, ale v roce 2019 byla provedena genetická studie, zveřejněná v časopise Annals of Human Biology, která tyto domněnky potvrzuje.

S genetikem Romanem Vilasem se na výzkumu podílelo 10 chirurgů, kteří předsunutou bradu zkoumali na základě 66 věrohodných portrétů u 15 členů habsburské dynastie, přičemž zohledňovali příbuzenské sňatky z více než 20 generací. Díky studii bylo zjištěno, že charakteristické znaky, jako je habsburská čelist, se v průběhu několika generací zhoršovaly.

Časem se však postoj ke sňatkům mezi příbuznými významně změnil. Vědecký pokrok a větší povědomí o genetice a zdraví přinesly pochopení rizik spojených s incestem. Dnes je incest z etických a zdravotních důvodů většinou přísně odsuzován a ve většině zemí zakázán zákonem.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz