Článek
O pyžamovém dni nás letáček na dveřích školy informoval s velkým předstihem. Během školního roku se podobných tematických akcí v naší škole koná hned několik a mám pocit, že o jejich podobě rozhoduje školní parlament.
Děti si už užily například barevný den, valentýnský den či den bez aktovek, kdy si učebnice a sešity mohly přinést v čemkoliv jiném - fantazii se meze nekladly a platilo, že čím více kreativity, tím lépe.
K vidění byl například velký plastový kbelík, v němž si jeden z žáků nesl vše, co potřeboval k výuce. Tyhle akce jsou samozřejmě dobrovolné, ale těší se takové oblibě, že se jim brání málokdo.
Pyžamo jen do postele? Bejvávalo
Roky jsem dětem říkala, že pyžamo slouží jen k tomu, aby se v něm spalo. Jenže pak vám ve škole vyhlásí pyžamový den a všechna pravidla najednou přestanou platit. To, za co bych je ještě včera poslala převléknout, se pro dnešek stalo doporučenou školní uniformou.
Děti už večer mluvily o tom, jak se na akci těší. Čekal je netradiční den, kdy ráno nemusí dlouze vymýšlet, co si na sebe obléknout, aby se cítily dobře. A ráno? Byly připravené během několika minut a do školy konečně jednou vyrazily včas, aniž bych jim musela dělat roztleskávačku.
Hlavou se mi honily různé myšlenky
Napadalo mě, co si asi řeknou starostliví sousedé, kteří ve výtahu potkají dvě děti v pyžamu a s aktovkou na zádech. Pravděpodobně budou mít jasno – nezodpovědná matka, která ráno zaspala a není schopná děti vypravit tak, jak se sluší a patří. Chudáci děti, mohli by si říct lidé z okolních bytů, kteří neznají souvislost s pyžamovým dnem.
Děti mají školu za rohem, a tak do ní chodí samy. Když jsem se podívala z okna, bylo jasné, že moje obavy byly liché. Do školy se z různých směrů řítily houfy školáků v pyžamech a naše děti nepůsobily nijak exoticky. Naopak, „divně“ působili ti, kteří měli oblečené džíny a mikinu.
Dříve nemyslitelné
Kdyby mi někdo za mých školních let řekl, ať jdu do školy v pyžamu, přijala bych to snad jenom v rámci nějaké sázky. U učitelů bych si nejspíš vysloužila poznámku, kterou bych musela dát podepsat rodičům a u spolužáků bych se stala terčem posměchu. Jako organizovaná akce během vyučování tehdy nic podobného nepřipadalo v úvahu.
Trocha legrace nikomu neuškodí
Dnes se některé školy snaží být dětem blíž třeba právě díky tematickým dnům - a samozřejmě nejde o náhradu výuky, děti se i v tento den normálně učí.
Jde jen o několik dnů ve školním roce, které dětem přinesou radost, zábavu a pár hezkých vzpomínek. Nikdo neřeší, kdo má značkové oblečení, všechny děti spojuje stejný outfit – pohodlné pyžamo.
Ano, za nás by tohle neprošlo. Když jsem ale po dnešku odpoledne viděla děti plné zážitků, napadlo mě, že je možná škoda, že jsme něco podobného jako školáci nezažili i my.
