Článek
„Hele, nebudu to zapírat. AI mi napsala 80 % diplomky. Vedoucí práce mi dal áčko a pochválil analytickou část,“ svěřuje se Petr, čerstvý absolvent ekonomie. A není v tom sám - stačí se zeptat v jakékoliv studentské skupině na sociálních sítích a podobných příběhů najdete desítky. Někdo použije AI na celou práci, jiní jen na části textu nebo na generování nápadů. Přesná čísla nikdo nezná - studenti se k tomu veřejně nepřiznávají a školy tento problém často raději neřeší.
Detekce? Spíš detektivka
„Máme softwary na odhalování plagiátů, ale s texty od AI je to složitější,“ přiznává docent z jedné pražské vysoké školy, který si nepřeje být jmenován. „Když student text trochu upraví, je prakticky neodhalitelný.“
Morální dilema současného studenta
„Všichni to používají, tak proč bych neměla já?“ ptá se Marie, studentka žurnalistiky. „Navíc, v praxi budu s AI stejně pracovat. Není tohle vlastně příprava na realitu?“
Jenže tady narážíme na zásadní problém - kde končí „využití nástroje“ a začíná podvod?
Systém v křeči
České školství reaguje na AI podobně jako kdysi na kalkulačky - směsicí zákazů a předstírání, že problém neexistuje. Jenže zatímco kalkulačka uměla jen základní matematické operace, AI zvládne napsat seminárku z dějepisu, vyřešit fyzikální příklad i napsat báseň.
Co s tím?
Přiznat si realitu
- AI je tu a bude čím dál schopnější
- Zákazy nefungují
- Současný systém výuky a hodnocení je zastaralý
Adaptovat se
- Změnit způsob zadávání úkolů
- Učit kritické myšlení místo memorování
- Zahrnout AI do výuky jako nástroj, ne nepřítele
Budoucnost je v integraci
„Začali jsme studentům ukazovat, jak AI efektivně využívat,“ řekl mi můj bývalý učitel z gymnázia v Brně. „Neučíme je podvádět, učíme je pracovat s novým nástrojem. Je to jako když jsme kdysi přešli od psaní rukou k počítačům.“
Když AI není nepřítel, ale pomocník
„Používám AI jako konzultanta,“ říká Markéta, doktorandka na ČVUT. „Napíšu odstavec, nechám ho zkontrolovat, ptám se na další zdroje. Je to jako mít asistenta, který nikdy nespí.“ Tenhle přístup ukazuje, že AI nemusí být jen nástrojem pro podvádění. Může být parťákem pro lepší akademickou práci - když víte, jak na to.
Revoluce už přišla, jen si jí nikdo nevšiml
Zatímco se školy dohadují o pravidlech a kontrolách, praxe už dávno běží na plné obrátky. Firmy aktivně využívají AI pro psaní reportů, analýz i prezentací. „Je absurdní učit studenty předstírat, že AI neexistuje,“ říká Karel, manažer v IT firmě. „Za pár let budou v práci používat AI denně. Neměli bychom je radši naučit, jak s ní pracovat efektivně a eticky?“
A co dál?
Možná je čas přestat strkat hlavu do písku. Místo honu na čarodějnice potřebujeme novou definici akademické práce. Protože upřímně - kdo z nás by v dnešní době psal odborný text bez Google vyhledávání? AI je jen další nástroj. Klíčové je naučit se ho používat správně.
Někdo může namítnout, že tím znehodnocujeme vzdělání. Ale není větším znehodnocením lpět na systému, který už dávno neodpovídá realitě? Možná nastal čas změnit nejen pravidla hry, ale i hru samotnou.
Epilog s otazníkem
České školství stojí na křižovatce. Může dál předstírat, že AI neexistuje, nebo může přijmout výzvu a adaptovat se. Jedno je jisté - cesta zpět nevede.
P.S.: Ne, tento článek nebyl napsán pomocí AI. Ale přiznávám, že jsem byla v pokušení.
Zdroje: Citace studentů jsou z uzavřené facebookové skupiny
