Je v Máji i nevěstinec? Na Národce vznikla celoroční Matějská

Obchodní dům Máj byl postaven v letech 1972 až 1975 na rohu ulic Národní a Spálená architekty z progresivního ateliéru SIAL, který založil spoluautor hotelu a vysílače na Ještědu Karel Hubáček. V situaci, kdy na naši zem tvrdě dopadla normalizační doba temna, šlo o ojedinělý příklad moderní architektury. Neofunkcionalistická stavba s prvky brutalismu a high-tech působila v kontextu tehdejší šedo-šedé, nudné a vystrašené doby jako unikátní příklad toho, co se děje za zadrátovanými hranicemi na západ od nás. Máj po svém dokončení připoutal pozornost světových architektonických časopisů i teoretiků architektury, nejen kvůli tomu, že doslova předběhl svou dobu. Stavba totiž vznikla ještě dříve než oceňované Centre Pompidou v Paříži. U nás se však o tomto úspěchu mlčelo, protože ateliér SIAL a jeho členové upadli u režimu v nemilost.

Po revoluci dům získal americký řetězec Kmart a následně připadl společnosti Tesco, která v roce 2006 zvažovala jeho demolici a výstavbu nového domu. K tomu naštěstí nedošlo, protože v říjnu stejného roku byl OD Máj prohlášen ministerstvem za kulturní památku. Tesco se následně rozhodlo pro nevhodnou rekonstrukci, která byla dokončena v roce 2009 a budově neprospěla. Došlo během ní například k necitlivému zakrytí prosklené jižní stěny obchodního domu. To nejhorší na Máj ale teprve čekalo.

Novým majitelem kontroverzní podnikatel v podmínce

Ještě než se však dostaneme k současné podobě Máje - podívejme se na to - komu vlastně momentálně patří. V roce 2019 dům od Tesca odkoupil prostřednictvím společnosti Amadeus Real Estate realitní magnát Václav Klán, respektive dnes už jeho synové. Kontroverzní podnikatel - chcete-li vekslák - Václav Klán byl v roce 2021 potrestán za 10 let starý pokus o podvod vůči státnímu podniku ČPP Transgas. Vězení se ale vyhl, místo 6 let „natvrdo“ odešel s tříletou podmínkou. Musel rovněž zaplatit pětimilionovou pokutu a jeho firma Amadeus Real dalších 10 milionů korun. Prvoinstanční soud vyčíslil škodu, kterou měl Klán státnímu podniku způsobit, na necelých 86 000 000 korun. Klíčovou postavou celé kauzy byl Jan Švábenický (https://domaci.hn.cz/c1-66591650-likvidatori-statnich-firem-prihravali-majiteli-realitky-amadeus-real-stamiliony-hrozi-jim-az-10-let-vezeni). Ten byl téměř 20 let elitním likvidátorem bývalých státních firem jako Crystalex Nový Bor, Benzina, ČEZ nebo Zetor Brno. Švábenický čelí podezření, že jakožto likvidátor spolu se svými kolegy připravil stát nevýhodným prodejem některých těchto podniků o stovky milionů korun.

To ale není vše. Klán starší také přišel k více než dvěma hektarům lukrativních pozemků v blízkosti Pražského hradu. Ty mu napřímo prodal tehdejší ředitel SŽDC Pavel Surý, který smlouvu podepsal jen 2 týdny předtím, než skončil ve funkci. Smlouvu připravoval advokát Jan Kříž, který má blízko k místopředsedovi poslanců ANO Jaroslavu Faltýnkovi, jemuž v roce 2018 spolupořádal výstavu jeho obrazů. SŽDC odhadlo hodnotu pozemků na 283 milionů korun, reálně je však několikanásobně vyšší. S ohledem na ceny pozemků se aktuálně pohybuje kolem miliardy korun. I podle vyčíslení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových měl kvůli této nevýhodné smlouvě přijít stát o stovky milionů korun.

Nyní zpátky k obchodnímu domu Máj. V roce 2022 se jeho nový majitel, kontroverzní podnikatel Václav Klán, pustil společně se svými syny do jeho nákladné rekonstrukce. Ta nedávno vzbudila rozruch ještě před samotným otevřením, když na fasádě památkově chráněné budovy došlo k instalaci několikametrových plastik motýlů podle návrhu Davida Černého. Pozornost rovněž přitáhlo i křiklavě barevné dětské hřiště na jedné ze střech budovy. Pomyslný vrchol rekonstrukce ale čekal na Pražany až o pár týdnů později, kdy došlo k otevření samotného obchodního domu.

Zlato, stříbro a drahé kamení

Určitě nikdo nečekal, že se po vstupu do nově zrekonstruovaného Máje ocitne zpátky v 70. letech. Je jasné, že se potřeby lidí i nároky nájemníků a majitelů obchodních domů citelně proměňují. Je tudíž logické, že došlo k dispozičním změnám a zásahům tak, aby obchodní dům odpovídal potřebám 21. století i byznysové strategii majitelů, kteří se rozhodli od klasického retailu přesunout k zábavě a stravování. Otázkou však je, proč se autoři rekonstrukce při realizaci nových interiérů ani náznakem nesnažili o respektování stavby a jejích principů. O jakékoliv citlivosti ani nemluvě.

Nové interiéry tak absolutně popírají vnější podobu domu i její původní vnitřní prostor a nejsou ani tak rekonstrukcí, jako spíše takovou vnitřní novostavbou. Navíc takovou, která vypadá jako kombinace devadesátkového Discolandu, ruského podnikatelského baroka a Matějské pouti. První návštěvníci se dočkali napodobenin zlata, kůže i křišťálových lustrů nebo nevkusných soch lvů a nahých žen. Spoře oděné nejsou jen sochy, ale i živé hostesky, které od otevření lákají vedle obřích blikajících ploch u vstupu turisty i místní k návštěvě. Člověk v první chvíli přemýšlí, zda ho lanaří na diskotéku nebo do striptýzového klubu či nevěstince - vše z toho by totiž do těchto interiérů dokonale zapadlo. Je fascinující, že i sousední budova Quadria, která byla dostavěna a otevřena před deseti lety - má nadčasovější, citlivější a povedenější interiéry, než zbrusu nové interiéry Máje, které působí jako špatný vtip.

Kýčovitě zrealizované vnitřní části Máje jsou v absolutním protikladu s úsporným, čistým a strohým pojetím původní fasády, která se snad jako jediná věc podařila dobře zrekonstruovat a ctít původní podobu. Nutno ale dodat, že pomyslný Disneyland se majitelům přeci jen částečně povedl protlačit i tam, když si - navzdory památkářům a s pomocí magistrátu - na vnější část budovy prosadili zmíněné pestrobarevné motýly a křiklavě nevkusné hřiště na střeše.

Památkáři bez zubů

Při otevření nově opraveného Máje se z nových interiérů zhrozila prakticky celá odborná veřejnost, včetně architekta a náměstka pražského primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka. Ten dal necitlivou přestavbou zničené interiéry za vinu památkářům, kteří však obratem uvedli, že památkové ochraně podléhá jen stavební konstrukce, případně vestavěné interiérové prvky pevně spojené se stavbou - k těm však v Máji patřilo jen vnitřní schodiště, které však bylo při rekonstrukci zachováno.

Jinými slovy - památkáři jsou v ochraně interiérů moderních budov (které jsou obvykle bez uměleckých štuků, vestavěných skříní, historických podlah nebo obklad stěn) prakticky bezzubí. V plné síle se tak ukázalo, že pravomoci památkářů jsou dobře nastaveny jen u starých historických budov, jejichž hodnotu zpochybní málokdo. S plnohodnotnou ochranou kvalitní architektury druhé poloviny 20. století (tedy nejen fasád) jejich pravomoci zatím zjevně nepočítají a dochází tak kvůli tomu k nenávratnému poškození cenných a unikátních památek. Klan Klánů tak kvůli tomu mohl interiéry Máje zcela přetvořit, klidně na Matějskou. A také to udělal. Otázka je, proč si k tomu pořídili památkově chráněnou stavbu, která se jim nejspíš vůbec nelíbí, nectí ji a opovrhují její nezpochybnitelnou architektonickou hodnotou. Za stovky milionů korun si můžeš koupit ledacos - třeba i kulturní památku. Ale vkus si za to stejně nekoupíš.

Autor je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze