Krátkokrčka dlouhoocasá: Punkrocková želva se zeleným čírem, která umí dýchat kloakou

Krátkokrčka se vyskytuje pouze v řece Mary v jihovýchodním Queenslandu v Austrálii, jedná se tedy o endemický druh. Zároveň tyto želvy patří k největším, jež na Rudém kontinentu žijí. Krunýř dospělých jedinců měří přes 50 centimetrů, a jak už druhové jméno napovídá, mají také dlouhý ocas – u samců tvoří až dvě třetiny délky krunýře.

Nápadné jsou rovněž dva výčnělky na spodní čelisti. Tyto vousy fungují jako smyslový orgán pokrytý chuťovými buňkami a pomáhají želvám při hledání kořisti v kalné vodě.

Živí se téměř vším, na co narazí – rybami, žábami, mlži, nebo mláďaty vodních ptáků. Převážnou část jídelníčku však tvoří řasy, které slouží také k maskování. Při pobytu v řece želvám rostou na hlavě a na krunýři. Tuto ozdobu ale nosí pouze ve volné přírodě, kde mají řasy vhodné podmínky k růstu.

Ve vodě krátkokrčky vydrží opravdu dlouho, až tři dny. Ovládají totiž tzv. bimodální dýchání, takže dýchají nejenom nosem, ale i kloakou, tedy vyměšovacím a rozmnožovacím orgánem typickým pro plazy a ptáky. Dýchání druhým koncem těla však používají pouze pod vodou.

Jakožto endemit to krátkokrčka nemá z hlediska přežití jednoduché. Nebezpečí představují predátoři, jako jsou lišky a divocí psi, kteří plení její hnízda.

Další překážkou je pomalý rozmnožovací cyklus – samice dospívají v 25 letech, samci až ve 30. Snůška také není příliš početná, obvykle se uvádí 15 vajec. Kladení navíc znesnadňují invazivní rostliny, jež želvám překážejí při pohybu na břehu.

K drastickému snížení populace přispěla i obliba krátkokrček jako domácích mazlíčků. Jejich prodej probíhal téměř 10 let, přičemž každý rok se do obchodů dovezlo přibližně 15 tisíc želv. V té době je Australané nazývali jako „želvy za penny“ nebo „želvy ze zverimexu“.

V současné době jsou krátkokrčky dlouhoocasé ohroženým druhem, jenž je chráněný zákonem o ochraně životního prostředí a biodiverzity z roku 1999. Patří mezi 25 nejohroženějších druhů želv na světě a ze strany neziskových organizací probíhá několik programů zaměřených na jejich záchranu.

Krátkokrčka dlouhoocasá je fascinující tvor, který si zaslouží naši pozornost nejen kvůli stupni ohrožení, ale také díky svým jedinečným vlastnostem. Zároveň je připomínkou toho, jak křehký může být život na naší planetě, a jak důležité je chránit vzácné druhy před vyhynutím.

Pokud vás téma zaujalo, neváhejte se podělit o své názory v anketě nebo v diskuzi a sdílejte článek na sociálních sítích.

Zdroje: