Proč kočky předou: Komunikují, uvolňují se a léčí sebe i svého pána

Možná jste někdy přemýšleli o tom, jak tento specifický zvuk vzniká. Je to práce svalů, které má kočka v hrtanu – ty se rozšiřují a stahují podle toho, jak kočka dýchá. Díky tomu, že vrnění probíhá při nádechu i výdechu, může kočka příst nepřetržitě.

Zajímavostí je, že ne všechny kočkovité šelmy umí příst. U kočkovitých šelem se totiž rozlišují a navzájem vylučují dvě schopnosti: předení a řvaní. Lvi, tygři, leopardi a jaguáři místo předení řvou. Menší kočkovité šelmy (např. rysy nebo pumy) předou, ale neumí řvát.

U koček domácích se zároveň prokázalo, že ne všechny předou stejně. Některé k tomu inklinují více a jiné méně. Svou roli zde hraje kočičí osobnost i genetika – některé kočky tedy předou často a rády, kdežto jiné téměř vůbec.

Nerozluštěnou otázkou zůstává, jaká reakce předení vyvolává. Existují tyto tři teorie:

Vědci se nyní přiklánějí zejména k posledním dvěma hypotézám a zkoumají situace, při kterých kočky předou.

Pro kočky je to i určitá forma komunikace s cílem upoutat na sebe pozornost. Předení je totiž první zvuk, který umí už jako koťata. Předení jim v té době slouží k přivolání matky, podobně jako pláč u malých dětí. Karen McComb z Univerzity v Sussexu dodává, že kočky předení využívají jako akustickou lest:

Kočka totiž vrní v různých frekvencích. Čím vyšší je frekvence, tím je předení naléhavější a lidskému uchu méně příjemné. Takové vrnění se pak pohybuje mezi 220–520 Hz, což je srovnatelné s dětským pláčem v rozsahu 300–600 Hz. Kočka ho tedy používá pokaždé, když chce člověka přinutit, aby ji nakrmil.

Zajímavostí je, že pokud vaše kočka přede opravdu hlasitě, může se umístit v Guinessově knize rekordů. Největším rekordmany dosud zůstávají kocouři Smokey a Merlin s předením o hlasitosti 67,8 dB. Těsně pod nimi se v roce 2023 umístila 14letá kočka Bella s 54,59 dB:

Kočičí předení má většina z nás spojeno s tím, že je kočka spokojená a nic jí neschází. Když má u toho přivřené oči a spokojeně si hoví, je doslova ztělesněním blaženosti. Ačkoli je radost tou nejčastější příčinou, není však jediná. Je známo, že kočky předou, i když jsou rozrušené, zraněné či nemocné. A někdy předou dokonce i tehdy, když rodí koťata nebo umírají.

Zkrátka v každé situaci, kdy se potřebují nějak utěšit. Předení ale může sloužit i jako mírové gesto – starší kočky občas předou při setkání s mladšími a silnějšími kočkami jen proto, aby ukázaly, že nestojí o žádný konflikt.

Kočky rády a často odpočívají. Podle vědců se tímto způsobem života snaží vyhýbat zraněním plynoucím z nadměrné námahy. Jestliže u toho ještě předou, spouští regenerační proces tkání i kostí. Tuto skutečnost potvrzuje i Gary Weitzman, veterinář a generální ředitel společnosti San Diego Humane Society:

V souvislosti s touto vibrační frekvencí prý předení zmírňuje i bolest a otoky. Pokud si tedy necháte vrnící kočku spát na namožené části těla, bolest by měla rychleji odeznít.

Kromě fyzické regenerace předení snižuje stres a krevní tlak. Z toho mají užitek nejen kočky, ale i jejich majitelé. Předpokládá se, že kontakt a mazlení s kočkou může snížit riziko srdečních onemocnění až o třetinu:

Tyto pozitivní účinky na lidské zdraví navíc přetrvávají dlouhodobě. Studie z roku 2009 prokázala, že méně ohrožení kardiovaskulárním onemocněním byli i lidé, kteří měli kočku v minulosti. Majitelé koček byli v tomto ohledu dokonce více chráněni než majitelé psů.

Tyto úžasné regenerační schopnosti možná vysvětlují starou pověru o tom, že kočky mají devět životů. Každopádně je chvályhodné, že obojí sdílejí s námi. Nezapomeňte za to svému kočičímu parťákovi pořádně poděkovat. A pokud vlastní kočku nemáte, můžete terapeutické účinky předení vyzkoušet alespoň z některého záznamu na Youtube:

Zdroje:

youtube.com, newscientist.com (Why do cats purr), bbc.com, newscientist.com (Hungry cats trick owners with baby cry mimicry), guinnessworldrecords.com, hepper.com