Ptačí mláďata si vyrábějí vlastní plenky: rodiče je buď snědí, nebo vyhodí

Ptačí trus není třeba dlouze představovat: podobá se bílé, hnědé nebo zelené hmotě, kterou občas s nelibostí objevíme na okně. Aby však dosáhl takové podoby a konzistence, musí pták nejprve dospět.

Ptáci z řádu pěvců (jako např. sýkory, kosi nebo drozdi) totiž po vylíhnutí vylučují moč a výkaly zabalené ve fekálním vaku. Tento obal tvoří rosolovitá membrána, jež zabraňuje vytečení fekálií do hnízda. Vše se přitom odehrává v těle mláděte: ze zadečku se vyloupne hotový balíček, který jen čeká na zásah rodiče.

Ptačí rodič už dobře ví, že váček má očekávat zejména v momentě, kdy holátko nakrmí. Mláďata totiž mají natolik nedokonalé trávení, že potrava jimi doslova proletí. Zakrátko potom, co sousto spolknou, vystrčí zadečky – to je signál pro rodiče, že se mají připravit na odebrání výkalů.

Dospělí váček okamžitě uchopí a snědí. Ačkoli se nám tato představa příčí, je tomu skutečně tak. Exkrementy v obalu obsahují celou řadu výživných látek právě proto, že mláďata nedokážou potravu zcela strávit. Pro ptačí rodiče, kteří jsou neustále v pohybu, je to vítaná nálož energie.

Odborně se tomuto chování říká koprofágie. V tomto případě jsou však její výhody oboustranné, protože rodič se nakrmí, aby měl více síly pro shánění další potravy, a mládě na oplátku zůstane čisté. Jak to v takové ptačí rodině vypadá, krásně natočil Lukáš Pich, jenž svá videa sdílí i na sociálních sítích:

Ve videu se o mláďata vzorně stará sameček kosa. Rychlost, s jakou vyloučení a sezobnutí váčku proběhne, je neuvěřitelná. Ostatně rychlé vyprazdňování má své praktické důvody – rodiče nemusí dlouho čekat a přesně vědí, kdy k němu dojde, čímž se snižuje riziko znečištění hnízda.

Zachování hygieny je klíčové. Ptačí fekálie jsou toxické a obsahují mikroorganismy, které by mohly ohrozit zdraví mláďat i dospělých. Rosolovitý obal je však natolik pevný, že se neroztrhne ani při sevření zobákem. Navíc při spolknutí váčku žádné nebezpečí nehrozí: trávicí trakt dospělých ptáků se s bakteriemi dokáže bez problémů vypořádat.

Čím jsou ale mláďata starší, tím více potravy dokážou strávit. Proto časem odpadá důvod váčky pojídat a rodiče je místo toho začnou odnášet. V zobáku je zpravidla zanesou co nejdál, aby hnízdo nevystopovali predátoři. Některé druhy mají dokonce ve zvyku házet je do vody, aby zamaskovali jejich pach – cílem bývají řeky či rybníky, ale neostýchají se nadílku odhodit ani do bazénů nebo pítek.

Pořádek v hnízdě však znamená víc než jen odklízení trusu. Ptačí rodiče vyhazují také skořápky, nevylíhnutá vejce nebo uhynulá mláďata.

Ačkoli pěvci žijí tímto způsobem po dlouhá léta, jedná se o relativně málo prozkoumaný fenomén. Teprve nedávno vědci začali věnovat pozornost tomu, jak se nakládání s fekálními váčky liší u jednotlivých druhů, a po jaké době je přestávají pojídat.

V ptačí říši se jedná o jedinečný způsob chování. Kachny, tetřevi nebo bažanti tyto problémy vůbec neřeší, protože mláďata opouštějí hnízdo hned po vylíhnutí. Naproti tomu potomci dravců, volavek a mořských ptáků své výměšky z hnízda vystřikují.

Pokud tedy v lese nebo na zahradě objevíte malý černobílý váček, budete vědět, že se v okolí zabydlela rodinka pěvců.

Jestliže vás téma zaujalo, neváhejte se podělit o své názory v diskuzi a sdílejte článek na sociálních sítích.

Zdroje: