Výraz tibetské lišky je hitem internetu. Nevšední vzhled jí pomáhá přežít

Tato liška, jak už její název napovídá, obývá Tibetskou náhorní plošinu až do výšky 5300 m n. m. Právě extrémní klimatické podmínky jsou příčinou nevšedního vzezření: hustá srst ji chrání před chladem, malé špičaté uši rovněž udržují teplo a úzké oči lépe čelí náporům šlehajícího větru. Ve spánku se zahřívá i huňatým ocasem, který si stejně jako jiné druhy lišek přivine k tělu.

Nevýrazné zbarvení jí pomáhá splynout s prostředím. Roztomilé pišťuchy pika, její nejoblíbenější kořist, jsou totiž neustále ve střehu. Tito syslům podobní tvorečkové si staví hnízda v norách nebo ve skalních štěrbinách a na povrch vylézají pouze za potravou. Liška tedy musí využít příležitost a nenápadně se k nim připlížit.

Zábavnou formou popisuje lišku a tamní zvířata také Danielle Dufault z kanálu Animalogic:

Polapit rychlé hlodavce není snadné a někdy je snazší uchýlit se k pomoci ostatních predátorů. Proto liška tibetská využívá jeden trik – je známo, že dokáže využít přítomnosti medvědů. Když se medvědi snaží pišťuchy ulovit tak, že vyhrabávají jejich nory, liška čeká opodál a chytá kořist prchající z doupat.

Podobné výhody jí při lovu poskytují i tchoři nebo poletující dravci. Jelikož je tento druh lišky monogamní, loví také v páru.

Přestože jsou pišťuchy pika hlavní součástí jejího jídelníčku, živí se i ostatními hlodavci, jako jsou svišti, zajíci či králíci. Uloví i drobné ptáky nebo ještěry a pochopitelně nepohrdne ani mršinami horských kopytníků.

Liščí pár přivede na svět obvykle dvě až čtyři mláďata, o která se stará, dokud nejsou zcela samostatná. Počet lišek tibetských se odhaduje na 40 000 jedinců, přičemž stupeň ohrožení se uvádí jako „málo dotčený“. Před nebezpečím ze strany člověka je chrání zejména nehostinný a těžko přístupný terén. Riziko představuje ohrožení pišťuch, které jsou někdy likvidovány místními farmáři.

Populaci lišek trápí také parazité typu ploštěnců či tasemnic, jimiž jsou pišťuchy infikovány. Pozřením hlodavce se parazit přenese do těla nového hostitele, kde napadá játra a další vnitřní orgány.

Někomu liška připomíná kresby malých dětí, jinému nepodařenou CGI animaci nebo prehistorické zvíře. To však nic nemění na tom, že se jedná o velmi přizpůsobivou a inteligentní šelmu.

A jak se tibetská liška líbí vám? Sdílíte názor, že se jedná o zvláštní zvíře, nebo se podle vás příliš neliší od lišky obecné, která obývá naše lesy?

Zdroje: