Článek
Když 3. ledna nad ránem vzplál kabelový most přes kanál v jihozápadním Berlíně, málokdo čekal, že následky potrvají celý pracovní týden. Požár však způsobil nejdelší výpadek proudu v hlavním městě Německa od konce druhé světové války. 45 tisíc domácností a přes dva tisíce firem zůstaly bez elektřiny, topení a teplé vody v mrazech kolem minus deseti stupňů.
„Německá metropole právě zažila svůj nejdelší blackout od konce druhé světové války, a úřady říkají, že ho způsobil úmyslný žhářský útok,“ napsal o události deník Washington Post. Incident vyvolal otázky o bezpečnosti kritické infrastruktury v celé Evropě, včetně Česka.
Jeden bod selhání pro 50 tisíc lidí
K útoku došlo na zdánlivě nevýznamném místě: na kabelové lávce přes Teltowský kanál poblíž elektrárny Lichterfelde. „Je nepochopitelné, že zničení jedné přenosové cesty znamená úplné selhání sítě pro 100 tisíc lidí,“ citoval německý server Heise Online poslance Jana Kösteringa. „Zjevně se slabá místa v sítích neřešila celá desetiletí.“
Problém byl v tom, že na jediném mostě se sbíhaly hlavní i záložní kabely pro celou oblast. Berlínská síť sice disponuje zálohou pro výpadek jednoho prvku, ale útočníci zničili více tras najednou. „V tomto případě bylo současně poškozeno několik systémů,“ vysvětlil mluvčí senátního úřadu. Oprava trvala pět dní, protože vysokonapěťové kabely po požáru nelze spravit, musí se vyměnit celé úseky.
Zasažené čtvrti Lichterfelde, Steglitz a Zehlendorf nejsou chudé periferie, ale rezidenční oblasti střední třídy plné výzkumných ústavů a domovů seniorů. Moderní plynové kotle bez proudu netopí. Výtahy se zastavily. Platební terminály v obchodech nefungovaly. „Mnoho lidí prostě není připraveno na tyto blackoutové scénáře,“ řekl CNN berlínský obchodník Ghassan Jubarra.
Vulkangruppe: patnáct let sabotáží
Odpovědnost za útok převzala levicově-anarchistická skupina Vulkangruppe (Sopečná skupina), která terorizuje berlínskou infrastrukturu už od roku 2011. „Od roku 2011 páchají neznámí jednotlivci žhářské útoky v Berlíně pod jménem Vulkangruppe,“ potvrdilo německé ministerstvo vnitra. Skupina má na kontě minimálně jedenáct útoků na energetiku, železnici a datovou infrastrukturu.
Největší pozornost vzbudila v březnu 2024, když vyřadila továrnu Tesla u Berlína. Útok způsobil škody v řádu stovek milionů eur. „Dnes jsme sabotovali Teslu,“ napsala skupina ve svém manifestu. Podobný útok provedla už v září 2025 v berlínské čtvrti Treptow-Köpenick. Tehdy bylo bez proudu přes 50 tisíc domácností po dobu 60 hodin.
Ve svém posledním manifestu skupina tvrdila, že útočila na „vládnoucí třídu“ a fosilní průmysl. „Úspěšně jsme sabotovali plynovou elektrárnu v Berlíně Lichterfelde,“ napsali útočníci. Omluvili se méně movitým obyvatelům, ale vyjádřili nulovou lítost nad tím, že nechali bez topení i staré lidi a nemocné.
Berlínský primátor Kai Wegner byl jednoznačný: „Tohle už není žhářství nebo sabotáž. Tohle je už terorismus.“
Co to znamená pro Prahu
Berlínská zkušenost je varováním pro všechna evropská velkoměsta. Praha může být dokonce zranitelnější než Berlín.
Napájení českého hlavního města závisí na třech hlavních rozvodnách 400/110 kV: Chodov, Řeporyje a Malešice. „Přes rozvodnu Chodov je zásobena přibližně třetina Prahy včetně centra,“ uvádí odborný portál allforpower.cz. Když v červnu 2022 došlo k technické poruše v rozvodně Chodov, bez elektřiny se ocitlo na 200 tisíc odběratelů po celé Praze.
Další specifickou zranitelností Prahy jsou kolektory. Podzemní tunely pro inženýrské sítě, kterými se může pochlubit jen málokteré město na světě.
„V celém systému je vedeno 2 400 km kabelů a potrubí,“ uvádí Wikipedie. V těchto tunelech vedou společně kabely elektřiny, vodovody, plynovody i datová vedení. Pokud by došlo k požáru v takovém kolektoru, mohl by ohrozit všechny typy infrastruktury najednou.
Není náhoda, že po teroristických útocích v Paříži byly turistické prohlídky pražských kolektorů natrvalo zakázány. „Podle bezpečnostní analýzy přístup veřejnosti do kolektorů není vhodný. V kolektorech se nachází kritická infrastruktura,“ vysvětlil důvody předseda společnosti Kolektory Praha Petr Švec pro Pražský patriot.
Kolektory Praha
Německé úřady už reagují. Začínají omezovat veřejně dostupné mapy energetické infrastruktury, které podle expertů sloužily útočníkům jako „operační plány“. „Transparentnost nesmí vytvářet zranitelnost nebo odhalovat body útoku pro potenciální útočníky,“ uvedl podle Clean Energy Wire představitel německého průmyslu Holger Lösch.
Cena křehkosti
Berlínský incident ukazuje paradox moderní doby: čím je společnost „chytřejší“ a digitálnější, tím je zranitelnější. Závislost na elektřině je absolutní, zatímco ochota platit za její fyzickou bezpečnost je minimální.
Energetické společnosti operují pod tlakem regulátorů, pro které je každé euro investované do fyzické ostrahy „neefektivním nákladem“ zvyšujícím cenu elektřiny. Výsledek? Kritické uzly infrastruktury jsou dostupné každému s kanystrem benzínu a žebříkem.
„Pokud někde tady zasáhne bomba, je konec. Neexistuje tu žádná redundance, žádná bezpečnost,“ řekl pro Anadolu Agency berlínský nezávislý novinář Alex Theiler.
Berlín strávil pět mrazivých dní v nejistotě ne kvůli technickému selhání, ale kvůli tomu, že někdo věděl, kam udeřit. Stejné zranitelné body má každé evropské město.
