Článek
Jak se to celé semlelo?
Historické zdroje tvrdí, že svatý Jiří žil ve 3. století a byl římským vojákem. Tedy mužem v brnění, který měl víc svalů než psychické podpory a přesto se rozhodl neposlouchat rozkazy, když šly proti jeho svědomí. To ho, jak už to v historii bývá, stálo život, ale v očích budoucích generací to z něj udělalo hrdinu. A také mučedníka. A patrona skoro všeho – Anglie, vojáků, jezdců, a právě i skautů.
Jenže proč zrovna skauti? Odpověď je jednoduchá a zároveň krásně nepraktická – protože někdo toho draka zkrátka zabít musel.
Každý máme svého draka. Někteří i dva.
Robert Baden-Powell, zakladatel skautského hnutí, si nevybral Jiřího náhodou. Sám měl zkušenosti s bojem i s draky. I když jeho draci měli často podobu sobectví, lenosti nebo strachu. A právě proti nim chtěl mladé lidi vyzbrojit – ne mečem, ale charakterem.
Proto se skautům od začátku říkalo, že mají následovat Jiřího příklad. Ne nutně v boji se zubatou obludou, ale třeba ve vstávání do zimního deště, v nabídnutí pomoci starší paní s taškou, nebo v tom, že se člověk přizná, že rozlil čaj na kroniku.
Být skautem neznamená být dokonalý. Znamená to být ochoten s tím začít něco dělat.
23. duben – skautský svátek bez čokolád a plyšáků
Den svatého Jiří, tedy 23. duben, je i skautským svátkem. Slaví se po celém světě. Nenajdete k němu speciální sortiment v supermarketech ani tematické reklamy. Nikdo nenabízí „drakobijec burger“ ani „Jiřího karamelový shake“. A právě proto je to tak krásné.
Skauti si ho připomínají někdy výpravou, jindy jen osobním zamyšlením. Je to takový malý existenciální checkpoint: „Jaký drak mě teď nejvíc děsí? A co s tím udělám?“
Možná je to lenost. Možná šikana ve třídě. Možná jen strach ze zítřejší písemky. Ale každý skaut ví, že drak se neporáží jedním máchnutím. Ale každodenním snažením.
Jiří bez koně a brnění
V moderní době už není svatý Jiří žádný superhrdina na plakátu. Nenosí plášť ani logo na hrudi. Ale žije dál – v těch chvílích, kdy se někdo rozhodne udělat správnou věc, i když to není jednoduché. Když skaut vstane první a rozdělá oheň. Když se kluk z družiny omluví, že někomu zkazil hru. Když vedoucí večer sedí u ohně a přemýšlí, jak děti víc nadchnout a míň sekýrovat.
To všechno jsou malá vítězství nad drakem. A možná důvod, proč svatý Jiří stále zůstává patronem skautů – i těch, kteří se teprve učí, jak ten meč správně držet.
