Článek
Minulý týden zveřejnil server Forum 24 nahrávku, která rozvířila debatu o nezávislosti České televize. Na záznamu mají být slyšet dva radní ČT, Roman Bradáč a Pavel Matocha, jak si údajně vyřizují účty za jakousi blíže neurčenou volbu. Bradáč si stěžuje, že ještě nedostal všechny peníze. Druhý hlas ho uklidňuje. Oba nyní znovu kandidují do Rady ČT.
„No, hele, já jsem ještě nedostal zbytek těch peněz za tu volbu.“ Tohle zaznělo v nahrávce. Druhý hlas, který má podle Forum 24 patřit Pavlu Matochovi, odpovídá klidně: „Určitě to dostaneš.“ Mluví se o půl mega, tedy půl milionu korun. Za jakou volbu, není jasné. Co je jasné: oba údajní muži na nahrávce jsou radní České televize, tedy lidé, kteří mají ze zákona dohlížet na nezávislost veřejnoprávního média.
Šachista, který psal o vězních a teď žaluje novináře
Pavel Matocha není jen radní. Je to šachista a spisovatel. V roce 2001 vydal knihu Castrovi vězni o tom, jak castrovský režim uvěznil českého politika Ivana Pilipa a aktivistu Jana Bubeníka poté, co přijeli na Kubu podpořit tamní disent. Matocha tehdy psal o bezpráví, o moci, která mlčí a trestá. O lidech, kteří za svá přesvědčení zaplatili svobodou.
Je to kniha o bezpráví a o moci, která se tváří jako normální. Právě proto dnes působí jako nepříjemné zrcadlo. Tehdy mladý Matocha stál na straně těch, kteří čelili moci. Dnes sám podává žaloby na novináře, kteří se ptají nahlas.
Ten oblouk není maličkost.
Sponzor jménem Czech Coal
V roce 2004 založil Matocha Pražskou šachovou společnost. Začal zvát do Prahy světové velmistry. Potřeboval sponzora a našel ho. Jméno sponzora je Czech Coal a patří Pavlu Tykačovi, jednomu z nejbohatších Čechů, jehož firmy se v minulosti dostávaly do sporů s Českou televizí. Turnaj se jmenoval Czech Coal Carlsbad Chess Tournament. Vztah Matochy a Tykače se tím nijak neskrýval, byl vyražený přímo v názvu akce. Někdy nejlepší krytí vůbec žádné krytí.
V roce 2022 se v Tykačově rezidenci odehrála schůzka, při které měl Matocha, tehdy předseda Rady ČT, vyzvat ředitele Petra Dvořáka k rezignaci. Dvořák odmítl. Odešel stejně. Reportáž Reportérů ČT o Tykačovi byla podle médií zastavena těsně před dokončením a diváci ji nikdy neviděli.
Loni v květnu se Matocha zúčastnil Tykačových šedesátin na karibském ostrově. Kdo mu cestu zaplatil, nikdy nevysvětlil. Bývalý ředitel ČT Jan Souček řekl, že se Matocha svým vztahem s Tykačem sám chlubí. Matocha to označil za lež.
Pak přišla nahrávka.
Žaloba místo vysvětlení
Matocha reagoval rychle. Nahrávku označil za AI podvrh, novináři vyčetl, že mu nedal prostor k vyjádření, přestože autor reportáže Marek Wollner tvrdí, že mu volal a Matocha telefon nezvedl. Matocha podal žalobu na ochranu osobnosti a trestní oznámení pro pomluvu. Jeho kolega Bradáč udělal totéž.
Jenže tvrzení o AI podvrhu bez předloženého znaleckého posudku zůstává zatím jen tvrzením. Žaloba je legitimní nástroj. Ale i v šachu platí, že obrana bez protiútoku nevede k výhře. Žalovat novináře není protiútok. Je to pokus o zablokování pozice.
Šach mat?
Šach mat se neohlašuje dopředu. Předchází mu série tahů, které někdo přehlédl nebo je považoval za nepodstatné. Vazba na Tykače, šachový turnaj sponzorovaný uhlobaronem, schůzky v soukromých rezidencích, karibská dovolená, reportáž, která nedošla do vysílání, to nejsou izolované události. To jsou tahy v partii.
Autor knihy o mechanismech totalitní moci by měl mít hru zevnitř dávno přečtenou. O to smutnější je pohled na jeho vlastní koncovku. Otázka nestojí tak, jestli je nahrávka pravá nebo ne. Otázka stojí jinak: jak je vůbec možné, že člověk s tímto profilem znovu kandiduje do Rady České televize a poslanci, kteří Radu volí, to považují za normální?
V demokratické zemi s funkční politickou kulturou by rezignace byla samozřejmostí. Tady to samozřejmé není. Partie pokračuje. Jen už dávno není jasné, kdo ve skutečnosti ovládá šachovnici.
Zdroje: cs.wikipedia.org | seznamzpravy.cz | forum24.cz | milionchvilek.cz | Castrovi vězni – kniha
