Článek
Velkolepý Hitlerův plán
Kdo cestuje mezi Vratislaví a Vídní, může při pozorném pohledu narazit na pozůstatky ambiciózního dopravního projektu z dob nacistického Německa. Takzvaná „Hitlerova dálnice“ měla spojit významná města Třetí říše. Torza mostů, terénní násypy a pozůstatky betonových konstrukcí dodnes tiše svědčí o megalomanských plánech nacistického režimu.
Brno, stará dálnice
Projekt byl oficiálně zahájen v roce 1938 po anšlusu Rakouska a zabrání Sudet. Plánovaná trasa měla vést přes území dnešního Česka, konkrétně přes Moravu a Slezsko.
Nacisté počítali s tím, že dálnice bude sloužit nejen civilním účelům, ale především jako strategická komunikace pro rychlý přesun vojsk. Hitlerovy dálnice byly projektovány s mimořádně velkorysými parametry - široké vozovky, pozvolné zatáčky a mírná stoupání, což mělo umožnit jízdu vysokou rychlostí.
„Cílem bylo vybudovat komunikaci, která by nejen usnadnila pohyb zboží a osob, ale také demonstrovala technologickou převahu Německa,“ uvádějí historici zabývající se tímto obdobím.
Přísný režim pro české obyvatelstvo
Pro české obyvatele měla být dálnice prakticky nepřístupná. Podle dokumentů měli mít Češi povolení najíždět na dálnici pouze přes celnice, které měly být umístěny na křižovatkách s dálnicemi. Český provoz na říšských dálnicích byl koncipován jako mimořádný a výjimečný.
Dálnice měla být oplocena a hlídána, aby se zabránilo vstupu nepovolaných osob. Tento restriktivní přístup odráží celkový pohled nacistů na české obyvatelstvo jako na občany druhé kategorie v rámci Velkoněmecké říše.
Technické parametry a průběh výstavby
Stavební práce na úseku Vratislav-Vídeň byly zahájeny ve 30. letech 20. století. Dálnice měla mít celkovou délku přibližně 320 kilometrů. Projektována byla jako čtyřpruhová komunikace s betonovým povrchem, oddělovacím pásem a mimoúrovňovými křižovatkami.
V roce 1939 začala výstavba několika úseků současně. Pracovalo se zejména na zemních pracích, budování mostů a propustků. Na stavbě se podíleli nuceně nasazení dělníci z okupovaných území a váleční zajatci.
Plánek dálnice
Přerušení prací a současný stav
S postupující válkou, zvláště po roce 1942, kdy se situace na frontách začala obracet v neprospěch Německa, byly práce na dálnici postupně omezovány a nakonec zcela zastaveny. Prioritou se stala průmyslová výroba a válečné úsilí, což vedlo k přesunu pracovníků i materiálu do jiných oblastí.
Dodnes jsou na trase plánované dálnice viditelné pozůstatky stavebních prací - nedokončené mosty, násypy a zářezy v terénu. Některé úseky byly po válce využity při stavbě nových komunikací, jiné zůstaly nevyužité a postupně zarůstají vegetací.
„Na území České republiky dnes najdeme zejména v okolí Brna a na severní Moravě pozůstatky tohoto ambiciózního projektu,“ vysvětluje historik dopravy Jan Novák. „Jde o němé svědky doby, kdy se nacistické Německo pokusilo přetvořit Evropu podle svých představ.“
Význam pro současnost
Nedokončená „Hitlerova dálnice“ představuje zajímavý historický fenomén, který přitahuje pozornost historiků, technických nadšenců i běžných turistů. Některé úseky se staly součástí naučných stezek nebo cyklotras.
Z dopravního hlediska zůstává spojení Vratislavi a Vídně přes Českou republiku dodnes neoptimální. Moderní dálniční síť mezi těmito městy je budována po jiných trasách, často však s přihlédnutím k původním plánům.
Projekt říšské dálnice Vídeň-Vratislav je připomínkou doby, kdy dopravní infrastruktura sloužila nejen praktickým účelům, ale také jako nástroj propagandy a mocenských ambicí totalitního režimu. Nedokončené úseky a torza mostů jsou dnes historickými památkami, které připomínají jedno z nejtemnějších období evropských dějin.
Zdroje:
