Článek
Lesley Hornby, známá pod přezdívkou Twiggy, se stala symbolem swingujícího Londýna 60. let a změnila představu o tom, jak by měla modelka vypadat. Jak vypadá její příběh více než půl století poté?
Od kadeřnické učnice k módní ikoně
Narodila se jako Lesley Hornby 19. září 1949 v londýnském Neasdenu do rodiny tesaře a tovární dělnice. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se jednou měla stát jednou z nejslavnějších tváří 20. století. Jako mladá dívka opustila školu v 16 letech a stala se kadeřnickou učnicí.
Osudový zlom přišel, když navštívila salon House of Leonard, kde si jí všiml kadeřník Leonard, který jí vytvořil nový účes – velmi krátký, chlapecký střih, který dokonale rámoval její drobný obličej. Leonard poté představil fotografie její nové image módnímu fotografovi Barrymu Latteganovi, který byl jejím vzhledem okamžitě okouzlen.
„Nikdy předtím jsem nic takového neviděl,“ řekl později Lattegan o svém prvním setkání s Twiggy. „Byla naprosto jedinečná. Měla všechno – postavu, obličej, ty neuvěřitelné oči.“
Fotografie, které Lattegan pořídil, se staly součástí výzdoby jeho salonu. Zde si jich všiml módní novinář Deirdre McSharry z Daily Express, který byl jejím vzhledem natolik fascinován, že o ní napsal článek s titulkem „Twiggy – The Face of '66“ (Twiggy – Tvář roku 1966).
Přezdívka „Twiggy“ (odvozená od anglického slova „twig“ – větvička) odkazovala na její extrémně štíhlou postavu – měřila 167 cm a vážila pouhých 41 kg. S mírami 78-56-81 se stala ztělesněním nového ideálu krásy, který byl v ostrém kontrastu s bujnými křivkami modelek předchozí éry.
Globální fenomén
Během několika týdnů se Twiggy stala senzací. Její tvář se objevila na obálkách předních módních časopisů včetně Vogue a její androgynní vzhled – hubená postava, krátké vlasy a dlouhé řasy namalované i na spodních víčkách – se stal definujícím stylem éry.
V roce 1967, pouhý rok po svém objevení, podnikla Twiggy cestu do USA, kde ji uvítalo naprosté šílenství. „Když jsem přiletěla do New Yorku, na letišti na mě čekalo asi 300 fotografů a novinářů,“ vzpomínala později. „Bylo to děsivé. Bylo mi teprve 17 let a nikdy jsem předtím neopustila Anglii.“
Americký Vogue ji označil za „hubené britské děvče s postavou chlapce a tváří anděla“. Její vzhled se stal tak ikonickým, že inspiroval celou řadu produktů – od panenek Twiggy až po vlastní linii oblečení. Stala se ztělesněním kulturní revoluce 60. let, která odmítala konvence a upřednostňovala mládí a novost.
„Nikdy jsem se nepovažovala za krásnou,“ řekla jednou Twiggy. „Myslela jsem si, že jsem směšná, s těmi dlouhými řasami a velkýma očima. Ale očividně to fungovalo.“
Od modelingu k všestranné kariéře
Přestože byla její modelingová kariéra meteorická, byla také poměrně krátká. V roce 1970, po pouhých čtyřech letech na výsluní, Twiggy oznámila, že s modelingem končí. „Nechtěla jsem být manekýnou navždy,“ vysvětlila. „Bylo to únavné a já jsem chtěla dělat něco jiného.“
A skutečně se pustila do mnoha dalších oblastí. Její první filmová role přišla v muzikálu Kena Russella „The Boyfriend“ (1971), za který získala dva Zlaté glóby – pro nejlepší herečku v muzikálu nebo komedii a pro nejlepší novou hvězdu roku. Následovaly další filmy, jako „There Goes The Bride“ (1980) či „The Blues Brothers 2000“ (1998).
Paralelně s herectvím se Twiggy věnovala i hudební kariéře. Vydala několik alb a v roce 1983 byla nominována na cenu Tony za svůj výkon na Broadwayi v muzikálu „My One and Only“.
V 80. a 90. letech se Twiggy různě vracela k modelingu, účinkovala v televizních pořadech a v roce 2005 se stala porotkyní v reality show „America's Next Top Model“. Její všestrannost jí umožnila překonat nálepku jednorozměrné módní ikony a vybudovat si dlouhou a rozmanitou kariéru.
Ken Russell a Twiggy při zkoušení muzikálu The Boyfriend
Osobní život a pozdější léta
V osobním životě prošla Twiggy dvěma manželstvími. V roce 1977 si vzala amerického herce Michaela Whitneye, se kterým má dceru Carly. Whitney zemřel v roce 1983 na srdeční infarkt. V roce 1988 se Twiggy provdala za britského herce Leigha Lawsona, s nímž žije dodnes.
V pozdější fázi kariéry se Twiggy stala také úspěšnou podnikatelkou. Vytvořila vlastní kolekce oblečení, brýlí a doplňků pro britský řetězec Marks & Spencer, které se setkaly s velkým úspěchem.
V roce 2019, u příležitosti svých 70. narozenin, byla Twiggy oceněna titulem Dame Commander of the Order of the British Empire (DBE) za své zásluhy v oblasti módy, umění a charity. Stala se tak oficiálně Dame Lesley Lawson.
„Nikdy by mě nenapadlo, že budu dámou. Je to jako z jiného světa,“ komentovala toto ocenění.
Twiggy dnes
Odkaz, který trvá
I po více než padesáti letech od svého prvního objevení zůstává Twiggy kulturní ikonou, jejíž vliv na módu a popkulturu je nepopiratelný. Změnila pohled na ženskou krásu, pomohla zpopularizovat minisukně a androgynní vzhled a stala se symbolem kulturní revoluce 60. let.
Módní fotografka a filmařka Sadie Frost o ní řekla: „Twiggy demokratizovala módu a krásu. Před ní byly modelky nedosažitelné bohyně. Ona byla dívka z dělnické třídy, která vypadala jako miliony jiných mladých dívek – jen trochu výrazněji.“
Sama Twiggy ke svému odkazu poznamenává: „Nikdy jsem neplánovala stát se modelkou, natož ikonou. Prostě se to stalo. Byla jsem na správném místě ve správný čas s tím správným obličejem.“
Dnes, ve svých sedmdesáti letech, Twiggy stále pracuje, propaguje své kolekce, účinkuje v médiích a zůstává aktivní v charitativních organizacích. Její příběh je důkazem, že skutečná ikona přetrvá zkoušku času – a Twiggy, se svýma velkýma očima a chlapeckou postavou, navždy změnila svět módy.
