Článek
Třináctého listopadu 2008 maloval třiadvacetiletý Dallas Wiens kostel v texaském Fort Worthu. Stál na výsuvné plošině a náhle se čelem dotkl drátů vysokého napětí. Tisíce voltů mu doslova roztavily obličej.
Následovalo několik operací. Lékaři mu vyjmuli levé oko, pravé zasunuli zpět do očnice. Jeho tvář rekonstruovali pomocí svalové tkáně z jeho zad. Uvedli ho do umělého kómatu na tři měsíce. Předpovědi budoucnosti však byly bezútěšné: ochrnutí, neschopnost mluvit či jíst.
Ale Wiens všechny překvapil. Lékaři mu říkali, že mluvit nebude moci, ale on odmítl naučit se komunikovat jen přes počítač. Začal trénovat řeč navzdory všem předpovědím a díky svému pokroku dostal speciální „mluvící tracheostomii“ – upravený otvor v krku, který mu umožňoval mluvit. Postavil se na nohy. V květnu 2009 opustil nemocnici, žil však téměř dva roky bez tváře. Místo nosu, rtů a obočí měl pouze hladkou kůži. Byl trvale slepý a dýchal otvorem v krku.
Jeho největší motivací byla čtyřletá dcera Scarlette. „Chtěl jsem cítit její polibky,“ řekl později. A právě to ho dovedlo k odvážnému rozhodnutí.
Historická operace
V březnu 2011 se Dallas Wiens stal prvním člověkem ve Spojených státech a teprve třetím na světě, který podstoupil plnou transplantaci obličeje. V čele operačního týmu stál český lékař Bohdan Pomahač.
Pomahač, rodák z Čech, v té době působil jako lékař plastické chirurgie a transplantací v prestižní bostonské nemocnici Brigham and Women's Hospital. Jeho průkopnická práce v oblasti transplantací obličeje z něj udělala světovou špičku v oboru.
Operace Wiense trvala 15 hodin. Více než 30 lékařů, sester a anesteziologů transplantovalo čelo, kůži obličeje, nos, rty, vnitřní nosní struktury i podkladové svaly a nervy od anonymního dárce. Proceduru financovalo americké ministerstvo obrany s cílem získat znalosti pro pomoc vojákům s poraněními obličeje.
„Dallas byl doslova člověk bez tváře,“ řekl doktor Pomahač na tiskové konferenci po operaci. „Tato transplantace mu umožní plněji se účastnit života své dcery. Je to skutečný dar.“
První, co Dallas udělal po operaci, bylo, že si přejel prsty po svém novém nose a rtech. Pak přišel nejdůležitější okamžik: když dcera Scarlette poprvé viděla nový obličej svého otce, vylezla mu na klín a řekla: „Tatínku, jsi tak krásný.“
Wiensův zrak se obnovit nepodařilo, ale získal zpět smysl pro čich – mohl znovu cítit vůni milovaných lasagní a orchidejí. Postupně se mu vracelo cítění v obličeji a mohl cítit polibky své dcery. „Není slov, jak popsat, co to znamená,“ svěřil se.
Dallas Wiens se nestal jen příjemcem transplantace – stal se inspirací pro ostatní. Založil nadaci About Face Foundation, která poskytuje podporu obětem popálenin a lidem potřebujícím rekonstrukci obličeje. Stal se hlasitým zastáncem orgánového dárcovství a sdílel svůj příběh, aby ukázal sílu tohoto altruistického aktu.
Začal psát knihu pomocí hlasového softwaru. Musel celoživotně užívat imunosupresiva, tedy léky potlačující imunitní systém, které brání tělu v odmítnutí transplantovaného obličeje. I přes riziko infekcí a rakoviny toto akceptoval pro šanci začít znovu.
Zajímavé bylo, že jeho tělo transplantát přijalo mimořádně dobře. Byl jediným pacientem na světě, u něhož tělo po transplantaci obličeje nikdy nezačalo odmítat novou tkáň (tzv. rejekce). Lékaři ho označili za „modelového pacienta“.
Bohdan Pomahač
Úspěch Dallase Wiense byl jen začátek. Lékař Bohdan Pomahač, rodák z Čech, se stal průkopníkem, který provedl nejvíce transplantací obličeje na světě. Celkem deset ze čtrnácti provedených v USA. V roce 2021 odešel z Brigham and Women's Hospital na prestižní Yaleovu univerzitu, kde jako vedoucí plastické chirurgie založil nový program transplantací obličeje. Celosvětově se stal tento postup, kdysi považovaný za sci-fi, uznávanou medicínskou procedurou.
„Je to pravděpodobně nejhlubší zážitek, jaký si může chirurg v životě přát,“ řekl Pomahač o své práci. A každý jeho případ má svůj jedinečný příběh.
Když vás napadne šimpanz: případ Charla Nash
Pouhé dva měsíce po operaci Dallase Wiense čekal na doktora Pomahače další extrémní případ. V únoru 2009 byla Charla Nash z Connecticutu napadena 90kilogramovým domácím šimpanzem jménem Travis, který jí odtrhl nos, rty, oční víčka a obě ruce.
V červnu 2011 podstoupila během 20hodinové operace plnou transplantaci obličeje a zároveň transplantaci obou rukou – šlo o první takový dvojitý zákrok v USA. Bohužel transplantované ruce tělo nepřijalo kvůli komplikacím se zápalem plic a musely být odstraněny.
Přesto byl výsledek pro Charlu zázračný. Získala zpět svaly, nervy a kůži obličeje včetně nosu, rtů a očních víček, tvrdého patra a zubů. „Vypadá fantasticky,“ řekla její dcera Briana. „Nikdy byste nevěřili, že něco takového je možné. Vypadá jako ostatní.“
Charla se nemohla zúčastnit maturitního večírku své dcery, protože se bála, že by se stala středem pozornosti. „Zlomilo jí to srdce,“ řekl viditelně dojatý Pomahač na tiskové konferenci. „Myslím ale, že její nová tvář jí umožní být přítomna, až Briana bude promovat na vysoké škole.“
Pokračování příběhu Dallase
V roce 2013 si vzal Jamie Nash, kterou poznal v podpůrné skupině pro oběti popálenin. Svatba se symbolicky konala v kostele, kde se před pěti lety odehrála tragická nehoda.
O deset let později, v roce 2023, se Dallas oženil podruhé s Annalyn Bell Wiens, která byla také nevidomá. Společně žili nezávislý život, navzdory oběma svým handicapům, a dokazovali, že transplantace mu skutečně vrátila plnohodnotný život. V září 2024 Dallas Wiens zemřel ve věku 39 let. Jeho bratr Michael založil sbírku, aby pomohl Annalyn s náklady na pohřeb a její budoucí život.
Wiensův případ otevřel nové možnosti pro stovky lidí s devastujícími poraněními. Ukázal, že transplantace obličeje není jen kosmetický zákrok – obnovuje základní funkce jako dýchání, mluvení, jídlo a sociální interakci.
Možná nejdůležitější lekcí byla Wiensova vlastní filozofie: „Když procházíme traumatem, máme na výběr. Můžeme se rozhodnout být zahořklí, nebo být lepší. A já jsem se rozhodl být lepší.“
Budoucnost oboru
Pomahač ve svých studiích prokázal, že pět let po transplantaci pacienti získávají zpět pohyb a cit v obličeji. „Konečně si jich nikdo nevšímá,“ řekl o svých pacientech – pro ně největší úspěch.
Největším problémem zůstává celoživotní imunosuprese a její vedlejší účinky včetně rizika rakoviny a infekcí. Pentagon investoval miliony dolarů do výzkumu, jak tato rizika minimalizovat – zejména pro vojáky vracející se z válečných konfliktů s poraněními obličeje.
Od první transplantace v roce 2011 se technika výrazně zlepšila. „Můžeme to teď udělat mnohem lépe než v prvních případech,“ řekl Pomahač. Operace se zkrátily, revize po zákroku jsou méně časté a pacienti se zotavují rychleji.
„Bez pochyby, pokud v budoucnu najdeme způsob, jak minimalizovat imunosupresi, bylo by to skvělé,“ řekl Pomahač. Do budoucna vidí i možnost využití regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství.
„Všichni to považujeme za samozřejmost, že máme oční víčka na ochranu zraku, nos, abychom mohli dýchat, rty, abychom mohli komunikovat, jíst a podobně,“ řekl Pomahač. „Ale pro pacienty, které jsme vybrali, všechny tyto věci zmizely.“
A to je možná největší lekce z příběhu Dallase Wiense, že medicína dokáže nejen zachránit život, ale vrátit lidem jejich lidskost.
Online zdroje:
Dallas Wiens - Wikipedia, Brigham and Women's Hospital - Face Transplant News, Harvard Gazette - First U.S. Full Face Transplant Patient, ABC News - Dallas Wiens Reunites With Daughter After Full Face Transplant, Bohdan Pomahač - Wikipedia, Yale Medicine - Face Transplant: Surgeon Finds His Work ‚Profound‘, Brigham and Women's Hospital - Charla Nash Face Transplant, ABC News - Charla Nash Face Revealed After Historic Transplant, GoFundMe - Help Annalyn with Funeral and Future Needs
