Článek
Petra Buzková tehdy seděla a četla text, který jí mohl zničit život. Psalo se v něm, že je prostitutka, udavačka StB a matka, která týrá vlastní dítě a nejhorší na celé věci nebylo to, co tam stálo, ale odkud ten materiál přišel. Nezrodil se v bulváru ani v redakci nepřátelského deníku. Vznikl přímo na Úřadu vlády, v týmu lidí, kteří pracovali pro tehdejšího premiéra Miloše Zemana.
Jediná žena v moři obleků
V devadesátých letech bylo v české politice málo věcí, které by člověka zastavily uprostřed ulice, ale Petra Buzková byla jedna z nich. Krátké vlasy, červeně nalakované nehty, přímý pohled a způsob, jakým mluvila - bez vytáček a bez zbytečného diplomatického obalování. Stratégové ČSSD ji začali stavět do popředí na sjezdech, tiskových konferencích a billboardech, kde spolu s Milošem Zemanem a mladým Stanislavem Grossem tvořila trio, které před volbami v letech 1996 a 1998 koukalo na lidi z plakátů po celé republice.
Lidé ji měli rádi a ona roky vedla žebříčky popularity politiků, ale uvnitř strany to nikdy neměla jednoduché. Buzková prostě nevypadala tak, jak si mnozí kolegové představovali, že má sociálnědemokratická politička vypadat. „Svého času jsem byla ve sněmovně kritizovaná i za to, že mám červeně nalakované nehty. Říkali, že sociálnědemokratická politička nemá mít nalakované nehty,“ vzpomínala ještě po letech s odstupem.
Narodila se v prosinci 1965 v Praze a politiku měla doslova v krvi, protože jejím pradědečkem byl František Modráček, významný prvorepublikový sociálnědemokratický poslanec a senátor, který celý svůj politický život zasvětil odporu proti spolupráci s komunisty. Vystudovala práva na Karlově univerzitě a v roce 1992 poprvé zasedla v parlamentu.
Když v roce 1996 čekala dceru, chtěli ji mnozí odepsat a doporučovali jí, aby se mandátu vzdala, ona ale odmítla a dceru Annu pak vozila přímo do poslanecké kanceláře, kde stála postýlka. Parlament něco takového zažil poprvé a mnohým kolegům se to příliš nelíbilo. V témže roce se stala místopředsedkyní Poslanecké sněmovny.
Její manžel Josef Kotrba byl členem ODA, tedy pravicové strany stojící ideologicky na opačném konci spektra než ČSSD. Ekonom, který vystudoval doktorát v USA, prošel Českou spořitelnou, Deloitte a nakonec se stal generálním ředitelem Českého plynárenského svazu. Pravicový manžel levicové místopředsedkyně sněmovny. „Měli jsme pár rozporů, ale nikdy to nebylo nic dramatického,“ říkala Buzková.
Spis, který vznikal přes ulici
Zeman Buzkovou nesnášel a ona to věděla. Vyžadoval absolutní poslušnost a všichni si museli myslet přesně totéž co on, bez námitek a bez vlastních názorů. „Já jsem byla tehdy mladá holka a nikdo mi nevysvětlil, že nesmím mít na věci vlastní názor,“ vzpomínala v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Buzková Zemana neskrývaně kritizovala, neschvalovala opoziční smlouvu s ODS, neschvalovala způsob, jakým stranu ovládal a říkala to nahlas. Uvnitř Zemanova týmu na to někdo začal hledat odpověď a ta odpověď dostala zvláštní název: Olovo, odvozený od chemické značky Pb, tedy iniciál Petry Buzkové.
Obsah dokumentu byl ale jiná disciplína než chytré pojmenování, protože plán počítal s postupným pouštěním lží do médií o tom, že se Buzková v minulosti živila prostitucí, udávala lidi Státní bezpečnosti a týrá vlastní malé dítě, přičemž vše bylo připraveno krok po kroku. Autorem byl Zemanův poradce Vratislav Šíma, který při práci na spisu chodil v přestrojení sledovat Buzkovou do jejího okolí. Jenže v květnu 2000 se materiál dostal ven dřív, než stačil způsobit škodu, protože reportéři MF Dnes Sabina Slonková a Jiří Kubík ho zveřejnili jako první.
Buzková popsala okamžik, kdy spis dostala poprvé do ruky.
Je pravda, že když jsem ten materiál dostala od člověka, který to z úřadu vlády vynesl, tak jsem se skoro zhroutila. Protože když se o sobě dočtete věci, které nejenže víte, že to není pravda a jsou to hlavně věci, které jsou strašné, a navíc víte, že tyto věci budou postupně zveřejňovány… Tak si říkáte: Já vůbec nevím, co budu dělat.
Po poradě s nejbližšími se ale rozhodla pro jedinou věc, která dávala smysl: „Zjistili jsme, že mám jedinou možnost, a to ten materiál zveřejnit sama.“
Václav Havel reagoval veřejně a bez okolků: autor by měl dostat vyhazov, protože takový člověk nemůže působit ve státním orgánu a jde o estébácké manýry, které dobře zná.
Zeman pak podal trestní oznámení. Ne na Šímu, který spis napsal. Na Slonkovou a Kubíka, kteří ho otiskli. Reportéři odmítli prozradit svůj zdroj i pod hrozbou stíhání. Havel jim udělil prezidentskou milost. Odmítli ji, protože chtěli, aby vyšetřování proběhlo a právně potvrdilo právo novinářů chránit své zdroje. Státní zastupitelství jejich stíhání zastavilo. Šímovo také, s odůvodněním, že jeho jednání nebylo dostatečně společensky nebezpečné. Po obvinění pracoval Šíma pro Úřad vlády dál.
Jiří Kubík a Sabina Slonková na autogramiádě knihy Tíha Olova
Buzková dál chodila do parlamentu se vším tím vědomím a na stranickém sjezdu v Brně pak před delegáty prohlásila bez obalu, že se Zeman choval jako prase a přidala větu: „Zoufalí muži dělají zoufalé věci.“ Na otázku, proč z politiky neodešla hned po kauze, odpověděla jednoduše: „Tehdy určitě ne, protože to ten Miloš Zeman přece chtěl. Byla jsem rozhodnutá, že takhle snadno se mě nezbaví.“
Dovolená v Chorvatsku „nahoře bez“
Jenže tím to neskončilo, protože o rok později přišla rána z úplně jiné strany. Bylo léto 2001 a Petra Buzková byla na dovolené v Chorvatsku, na pláži, daleko od sněmovních chodeb a vládních porad. Dopřála si to, co tisíce jiných žen na té samé pláži každé léto, tedy opalování bez horního dílu plavek. Byl tam i český turista s fotoaparátem, který věděl, koho má před sebou a vycítil šanci zbohatnout.
Fotky „nahoře bez“ obletěly česká média během jediného dne, bulvární deník Super jim věnoval titulní stranu a dvoustranu uvnitř listu a druhý den ráno ležely noviny v trafikách, kavárnách, na recepci sněmovny i na stolech v poslaneckých kancelářích.
Buzková přiznala, co si tehdy říkala: „Můžu si přiznat, že šlo o moji osobní chybu, o chybnou úvahu, že když se budu v Chorvatsku opalovat bez podprsenky od plavek, tak se tam nenajde žádný dobrý krajan, který by mě přitom vyfotil a prodal ty fotky v Praze. Byla jsem přesvědčena, že to, co dělám, není žádný problém, že těch čtrnáct dní dovolené patří pouze mně a že nedělám nic, zač bych se měla stydět.“
Jenže pak viděla noviny. „Nejdřív se mi chtělo brečet, ale pak jsem dostala hrozný vztek. Myslím, že kdyby mi v tu chvíli přišel do ruky dotyčný, jenž ty snímky pořizoval, utržil by pár boulí.“
„Mám velké ruce,“ vzkázal jí kolega
Pak přišel rok 2003 a s ním moment, který by v dnešní době asi nebyl možný, ale tenkrát byl zcela reálný a nikdo z tehdejších aktérů se příliš nestyděl. Petra Buzková si ze zdravotních důvodů nechala zmenšit poprsí, což byla ryze soukromá záležitost, o níž by za normálních okolností neměl zájem nikdo kromě ošetřujícího lékaře. Jenže česká média se rozhodla zeptat poslanců, co si o operaci ministryně školství myslí. Část z nich odpověděla velmi ochotně, pod plným jménem a do bulvárního tisku.
Petr Bratský z ODS přirovnal výsledek operace k odstranění tvárnice, Jiří Dolejš z KSČM prohlásil, že za změnou stojí spíš dobrá podprsenka než skalpel a Vlastimil Tlustý z ODS to shrnul bonmotem, že paní ministryně přišla o své dvě přednosti. Poslanec Michal Kraus pak přidal hodnocení: „Změna je to razantní, ale vzhledem k tomu, že mám velké ruce, já bych preferoval větší rozměry.“
Premiér Vladimír Špidla své kolegy veřejně pokáral s tím, že kdyby to zaznělo u piva v hospodě, nepozastavoval by se, ale oni přece věděli, že mluví do novin, Bratský se Buzkové nakonec omluvil a ostatní to za nutné nepovažovali.
Česká média pak celou věc rozebírala několik dní, přičemž Buzková mezitím chodila na jednání vlády, přijímala delegace, vyjednávala s odbory a dotahovala zákon o pedagogických pracovnících, který byl nakonec přijat.
Paroubek ji zařízl. Z hvězdy billboardů se stala advokátka
Přesto přišel rok, kdy to celé skončilo a paradoxně to nebyl ani Zeman, ani bulvár, ani kolegové s jejich komentáři, kdo udělal poslední tečku za kariérou Petry Buzkové. Byl to Jiří Paroubek, který se stal předsedou strany a dal jí krátce a jasně najevo, že si nepřeje, aby ve volbách kandidovala za Prahu, tedy za obvod, který byl jejím politickým domovem od roku 1992.
Buzková ohlásila odchod a po šestnácti letech v nejvyšší politice, třech vládách a jedné z nejtvrdších diskreditačních kampaní, které česká politika v té době zažila, stála před prázdným diářem.
Vrátila se k advokacii, tedy k profesi, kterou vystudovala ještě předtím, než ji politika pohltila natolik, že na ni skoro zapomněla. „Soukromí je pro mě čím dál důležitější a je to jeden z důvodů, proč se nehrnu do médií. V politice jsem to brala jako nutnou součást práce, ale nikdy jsem to nemilovala,“ řekla v jednom z posledních rozhovorů, kde na toto téma mluvila otevřeně a pak přidala větu, která možná říká víc než celý její politický životopis: „Osobně jsem mnohem šťastnější, co jsem pryč z politiky.“
Ohlédnutí za Zemanem
Lidé za ní po odchodu z politiky opakovaně chodili s prosbou, aby kandidovala na prezidentku proti Zemanovi. Ona pokaždé odmítla. „Byla jsem v politickém životě dlouho. Znám jeho klady i zápory a už se do něj nechci vracet.“ O Zemanově odkazu na Pražském hradě pak řekla bez okolků: „Po něm tam zbyde vlajka hanby.“ A v roce 2024 na konferenci Forbes přidala hodnocení: „Miloš Zeman byl, je a ještě chvíli bude šovinistické prase. To o něm dnes asi vědí úplně všichni.“
Ve stejném roce odešla z ČSSD, kterou pomáhala zakládat a v níž strávila pětatřicet let, poté co nová předsedkyně Jana Maláčová připustila možnou spolupráci s komunisty. Pro Buzkovou to byla hranice, za kterou by nešla. Vysvětlila to s nadsázkou: „Jinak by pradědeček mohl vylézt z hrobu a nafackovat mi.“
Dnes pracuje jako advokátka, specializuje se na obchodní právo a právo veřejných zakázek, na veřejnosti se ukazuje jen výjimečně. Manžel Josef Kotrba vede Český plynárenský svaz. V prosinci 2025 oslavila šedesátiny.
Zdroje: Wikipedia · iRozhlas · Seznam Zprávy · Český rozhlas · Novinky · Extra · CNN Prima NEWS · Reflex · Hospodářské noviny · ČT24 · Hlídací pes
