Článek
Kristýnin příběh není ojedinělý. Ani se netýká jen Ukrajiny. Od tsunami v Indickém oceánu přes zemětřesení na Haiti až po válečné konflikty na Blízkém východě. Kdykoli katastrofa zasáhne region, trpí nejen lidé. Zvířata, domácí i divoká, se stávají zapomenutými oběťmi krizí, které nepřežijí bez lidské pomoci. Naštěstí se najdou se lidé, kteří pro ně riskují život.
Válečné zóny: když musíte vybrat, koho zachránit
„Někteří lidé se na Ukrajině rozhodli zůstat, protože svá zvířata milují a nevědí, jak je vzít s sebou,“ vysvětluje Tereza Burešová, ředitelka české organizace Pet Heroes. „Najít ubytování pro člověka s dvaceti psy je skoro nemožné.“
Před válkou žilo na Ukrajině podle odhadů více než 150 000 psů a přibližně 50 000 koček bez domova. Více než ve všech zemích EU dohromady. Útulky tam běžně pečovaly o pět set až tisíc zvířat. Teď je podle ukrajinské organizace UAnimals situace ještě horší: „Největší problém je nedostatek krmení a v některých přístřešcích i vody. Zvířata se bojí explozí.“
Když se záchranáři dostanou do útulku obklopeného ruskými vojáky, musí vybrat jen ty psy nebo kočky, které mají šanci na přežití a ostatní tam nechat. Sofiina volba s ocasem a tlapkami.
Herec Alexej Surovcev začal zachraňovat zvířata krátce po začátku války. „Jednoho dne jsem zahlédl oznámení, že je třeba zachránit kočku, která byla při evakuaci zapomenuta v autě, ležela tam čtyři dny v kufru,“ vzpomíná. Našel ji, příběh zveřejnil na Instagramu a lidé mu začali psát, aby zachránil další. Dnes provozuje v Irpiňi útulek.
„Dělají opravdu neskutečnou práci s nasazením vlastního života,“ říkají Jarmila Pávková a Stáňa Strohschneiderová z české organizace Psí život, která ukrajinským útulkům už více než dva roky vozí krmivo. V červnu 2024 dovezly téměř tunu potravy do útulku Místo pod sluncem na severu Oděské oblasti, kde dobrovolník Denys pečuje o 150 psů.
Epilepsie z ostřelování a kobyla přes minové pole
Útulek Pegas v Záporožské oblasti je se svými sedmi sty zvířaty podle médií největším svého druhu na Ukrajině. Paní Jelena, která ho vede, ukazuje návštěvníkům kobylu z Doněcké oblasti. „Museli ji vést přes minová pole sedm kilometrů,“ říká. Hned vedle stojí malý poník. „Má s sebou i malou kamarádku, která šla s ní. Je to nerozlučná dvojice.“
Ve stájích je i velbloud, kterého útulek vykoupil. V kotcích čekají velcí psi z Charkova, které kvůli jejich velikosti nikdo nechce. Je tu menší štěkající pes, který při bouřce dostává epileptické záchvaty způsobené traumatem z ostřelování.
Ruské rakety dopadají i přímo na útulky. Útulek u letiště v Hostomelu severozápadně od Kyjeva byl zasažen palbou, ve městě Gostomel bylo při bojích zabito několik zvířat přímo v útulcích.
Ukrajina není výjimka. Válka na Ukrajině je jen nejviditelnější případ z posledních let. Útulek House of Cats Ernesto v Sýrii vznikl před devíti lety, když jeden muž začal krmit kočky během občanské války. Dnes starají o více než 2 500 zvířat.
Přírodní katastrofy: když zvířata varovala, ale lidé neposlouchali
26. prosince 2004, krátce před osmou hodinou ranní, se zatřásla země na dně Indického oceánu. Zemětřesení o síle 9,3 stupně Richterovy škály vyvolalo vlnu tsunami, která za několik hodin zasáhla pobřeží čtrnácti zemí. Zahynulo nejméně 225 000 lidí, uvádí záznamy OSN.
Moderní varovné systémy selhaly. Jedno varování přišlo, jen ho většina lidí nedokázala přečíst.
Několik hodin před příchodem devítimetrové vlny začala zvířata prchat z pobřeží. V thajské vesnici Bong Koey se stádo buvolů, které se klidně páslo na louce kousek od pláže, zničehonic rozběhlo na nedaleký kopec. Sloni používaní pro vyjížďky turistů na Sumatře začali všichni najednou mohutně troubit a dali se i s turisty na zádech na úprk do vnitrozemí.
„Přeživší uvedli, že viděli zvířata, jako jsou krávy, kozy, kočky a ptáci, jak po zemětřesení a těsně před příchodem tsunami míří do vnitrozemí,“ říká pro BBC Future Irina Raflianová, výzkumná pracovnice z Německého rozvojového institutu v Bonnu. „Někteří lidé je následovali a tím se zachránili.“
V přírodní rezervaci Point Calimere v Indii opustili všichni plameňáci nízko položené oblasti. O dvacet čtyři hodin dříve, než přišla smrtící vlna.
Varovný systém zvířat
Nejstarší zaznamenaná zmínka pochází z roku 373 př. n. l. Podle zápisů řeckého historika Thúkydidése opustili pár dní před obrovským zemětřesením město Helice psi, krysy, hadi i lasice. V roce 1906 utekli koně v panice před zemětřesením v San Franciscu.
Před silným zemětřesením v Japonsku v roce 2011 lidé pozorovali u svých koček nervozitu, chvění a silný stres. Vědci z kalifornské univerzity v Berkeley přišli s vysvětlením: kočky mají mnohem širší rozsah sluchu než lidé a slyší hluk, který působí počínající záchvěvy země. Navíc dokážou detekovat změny atmosférického tlaku a jemné chvění zemské kůry.
„Ani s pomocí těch nejmodernějších technologií nejsme schopni předpovědět zemětřesení ani většinu dalších přírodních pohrom,“ přiznávají vědci.
Katastrofy se množí
Záplavy jsou podle Emergency Events Database nejčastější katastrofou na světě. V říjnu 2024 způsobilo monzunové období v Nepálu a Thajsku extrémní povodně a sesuvy půdy, které přímo postihly stovky tisíc lidí a zvířat.
Po erupci sopky Merapi v Indonésii v roce 2023 místní komunity marně hledaly čerstvou trávu pro hospodářská zvířata, většina země byla pokryta popelem. Sopečné erupce zabíjejí i menší vodní živočichy, kteří jsou potravou pro větší druhy.
Ať už válka nebo tsunami, princip je stejný: zvířata zůstávají v epicentru katastrofy bez schopnosti se sama zachránit. A závislá na tom, jestli se najde někdo, kdo pro ně něco udělá.
Půl milionu zachráněných životů
Mezinárodní fond pro ochranu zvířat (IFAW) funguje od roku 1969. Podle vlastní zprávy „Beyond Rescue“ zachránil a poskytl péči více než 550 000 zvířatům postiženým přírodními katastrofami. Organizace podporuje nouzové zásahy na všech kontinentech kromě Antarktidy.
„Každé jednotlivé zvíře má význam,“ říká IFAW ve své zprávě. „Má význam v kontextu ochrany přírody a má význam kvůli hodnotě, kterou zvířatům přisuzujeme.“
Organizace Humane Society International (HSI) nasazuje týmy veterinářů a záchranářů po celém světě. „V mnoha částech světa jsou lidé nuceni opustit svá zvířata při evakuaci a zvířata často podléhají hladovění, dehydrataci, zranění a nemocem,“ vysvětluje HSI na svých stránkách.
Co můžeme udělat my
České organizace jako Psí život nebo projekty na portálu Darujme.cz sbírají finanční prostředky i materiální pomoc pro ukrajinské útulky. Podle webu Darujme.cz se už podařilo vybrat přes sedm milionů korun, které se postupně přeposílají organizaci UAnimals. Ta je pak rozděluje mezi útulky, které to nejvíce potřebují.
„Jsme v situaci, kdy je tak důležité zůstat lidmi,“ říká Jaryna Vintoniuková z organizace UAnimals. „Když se všechno kolem hroutí, je důležité zachovat si zdravý rozum. A jedna z věcí, která nám může pomoct, je o někoho se postarat. Ve skutečnosti vás pomoc zvířeti může vyléčit, takže si vypomáháte v těžké době navzájem.“
Kristýna s průstřelem, Denys se 150 psy, paní Jelena s kobylu vedenou přes minové pole, všichni pokračují v záchraně zvířat. Pes s epileptickými záchvaty sice stále reaguje na bouřky, ale je naživu.
„Rve mi srdce, že je nemůžu vzít všechny,“ říká Světlana Ostapková, vedoucí útulku v Mynohradu v Doněcké oblasti. „Prakticky každý den se objevují noví pejsci s obojky. Nechápou, kam utíkají. Jsou to bývalí domácí mazlíčci.“
Závěr
Katastrofy, ať už válečné nebo přírodní, mají jedno společné: netrpí jen lidé. Zvířata nemají kam utéct, nemůžou si zavolat pomoc, nemohou si sbalit zásoby. Jsou odkázaná na to, jestli si na ně někdo v chaosu vzpomene.
Možná právě péče o ty, kteří se nedovedou chránit sami, ukazuje, jak moc dokážeme zůstat lidmi, i když se svět kolem hroutí. Sofiina volba s ocasem a tlapkami není jen o tom, koho zachránit. Je o tom, jestli vůbec budeme chtít zachraňovat.
Zdroje:
