Článek
V temných chodbách katedrály svatého Víta na Pražském hradě spočívá za sedmi zámky jeden z nejcennějších pokladů na světě. Svatováclavská koruna je symbol, který přežil říše i války a dodnes v sobě ukrývá tajemství, jež fascinují odborníky i laiky.
Když králové platili za půjčení koruny
Představte si, že jako král musíte platit za půjčení vlastní koruny. Přesně to se dělo v případě Svatováclavské koruny. Karel IV., který ji nechal zhotovit v roce 1346, ji totiž nikdy nepovažoval za svůj osobní majetek. Koruna patřila svatému Václavovi a králové si ji pouze půjčovali na den korunovace – za poplatek padesát kilogramů stříbra pro kapitulu svatovítského chrámu!
Tento neobvyklý systém měl své důvody. Koruna byla od počátku majetkem celé země prostřednictvím jejího nebeského patrona, ne pouhým královským šperkem. Papež Klement VI. ji dokonce vzal pod zvláštní ochranu a každému, kdo by porušil pravidla jejího užívání, hrozilo nejtvrdší církevní trestání.
Korunovace Ferdinanda V. v roce 1836, kdy byla koruna naposled použita ke svému účelu.
Nevyčíslitelná hodnota skrytá v 96 kamenech
Kolik stojí Svatováclavská koruna? Její hodnota je doslova nevyčíslitelná. Už před druhou světovou válkou byla odhadnuta na deset milionů korun, ale to byl jen velmi přibližný odhad. Skutečná cena se prostě penězi vyjádřit nedá.
Důvod je prostý: koruna obsahuje jedny z největších safírů na světě. Dohromady korunu zdobí:
- 19 safírů (včetně těch gigantických ze Srí Lanky)
- 44 spinelů (včetně vzácného srdčitého spinelu)
- 30 smaragdů
- 1 rubín (ve skutečnosti rubelit, jak odhalil výzkum v roce 1998)
- 20 perel z Perského zálivu
- 1 akvamarín
Koruna váží 2,358 kilogramu a je vyrobena z 22 karátového zlata. Má průměr i výšku 19 centimetrů a skládá se ze čtyř dílů připomínajících stylizované lilie, spojených dvěma oblouky.
Proč se jmenuje Svatováclavská?
Název koruny není náhodný. Karel IV. ji zasvětil svatému Václavovi, prvnímu patronovi českých zemí. Podle původního záměru měla koruna spočívat přímo na hlavě svatého Václava – konkrétně na jeho relikviářové bustě ve svatováclavské kapli.
Pojmenování „koruna svatého Václava“ se poprvé objevuje v roce 1387 v inventáři pražské katedrály pod latinským názvem corona sancti Wenceslai. Od té doby se název ujal a zůstal až dodnes.
Mystika a pověrčivost Karla IV.
V křížku na vrcholu koruny byl údajně uložen trn z Kristovy trnové koruny. Český král tak byl korunován stejnou korunou jako samotný Kristus.
Karel IV. se intenzivně zajímal o mystické tradice a výběr drahokamů rozhodně nebyl náhodný. Každý kámen měl svou symboliku:
- Spinely přinášely ochranu
- Rubín představoval mužskou energii a boj se zlem
- Smaragd znamenal moudrost a bezpodmínečnou lásku
- Safíry reprezentovaly duchovní čistotu
Promyšlené rozmístění kamenů má také svou symboliku – na čelní a zadní části převládá červená barva (záře života), na bocích dominuje modrá (záře duše).
Prokletí koruny: kdo si ji nasadí, do roka zemře
Nejznámější pověst spojená s korunou hovoří o tom, že každý, kdo nemá právo ji nosit, ale přesto si ji nasadí na hlavu, do roka zemře. Tato pověra získala na síle zejména za druhé světové války.
Podle legendy si korunu nasadil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich během prohlídky Pražského hradu. Byl zabit při atentátu v roce 1942. Pravdivost této události historici zpochybňují, ale pověst žije dál a dodává koruně další tajemnou auru.
Heydrich a Hácha u koruny
Dramatický osud za války
Korunovační klenoty prožily za druhé světové války skutečné drama, kterému se věnuje letošní výstava s podtitulem „Poklad v temnotě“.
V září 1938 prezident Edvard Beneš nechal klenoty v tajné noční operaci převézt černou Tatrou do Žiliny do trezoru pobočky Národní banky Československé. Operace byla tak utajená, že ani klíčníci nevěděli, co se děje. K převozu došlo v noci z 19. na 20. září, kdy Masarykovu černou Tatru doprovázel druhý vůz stejné značky.
Po vyhlášení protektorátu se klenoty vrátily do Prahy, ale o tento symbol české státnosti se začali zajímat němečtí okupanti. V srpnu 1940 došlo k další změně - říšský protektor Konstantin von Neurath rozhodl o novém rozdělení klíčů. Tři klíče si nechal říšský protektor, tři dostal prezident Emil Hácha a jeden zůstal pražskému arcibiskupovi.
V únoru roku 1944 byly klenoty tajně zazděny v románském podzemí Starého královského paláce. Byla postavena zděná komora z cihel s betonovým stropem a železnými dvířky. Během této akce klenoty na jednu noc dokonce opustily Hrad - byly převezeny do Černínského paláce, kde se sešla řada německých odborníků, kteří je ohledali, zvážili, změřili, vyfotografovali a udělali si podrobné náčrtky.
Ve sklepení pod Pražským hradem setrvaly klenoty až do osvobození v říjnu 1945, kdy byly konečně vyzvednuty z jejich válečného úkrytu. Přežily tak jednu z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Skandály kolem klenotů za éry Zemana
Během úřadování Miloše Zemana se objevily momenty, které výrazně vybočily z tradice. V roce 2019 musel prezident Zeman při vyzvedávání klenotů využít jako oporu nosítka určená pro přenos národního pokladu – podle Hradu ho trápila viróza a únava z přeplněného programu.
Ještě pikantnější to bylo při odemykání zámků. Při vytahování klíče mu musel pomoci velitel Hradní stráže Jiří Kývala, protože prezident neměl dost síly na tak prostý úkon.
Ale nejkontroverznější moment se odehrál v roce 2023. Za prezidenta Zemana – přítomného na vozíku – odemykal nejvyšší zámek kancléř Vratislav Mynář. To však nebylo všechno.
Tajná noční návštěva u klenotů?
Podle šperkare Jiřího Beldy, jehož rodina se o klenoty starala více než šest desetiletí, se na podzim roku 2022 v Korunní komoře odehrála tajná schůzka. Komoru s klenoty otevřeli a u klenotů strávil noc tehdejší kancléř Vratislav Mynář se svým doprovodem.
Šperkař Belda to označil za porušení protokolu, které se od okupace nestalo. Co tam Mynář se svou skupinou dělal celou noc, zůstává dodnes tajemstvím. Oficiálně to nikdo nevysvětlil.
Kdy uvidíte klenoty v roce 2025?
Prezident Petr Pavel rozhodl, že korunovační klenoty budou vystavovány každý rok u příležitosti Dne české státnosti. V roce 2025 si je můžete prohlédnout od 18. do 29. září ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Letošní výstava nese podtitul „Poklad v temnotě“ a věnuje se právě dramatickému osudu klenotů za druhé světové války. Vstup je tradičně zdarma, ale připravte se na fronty – loni klenoty vidělo přes 46 tisíc návštěvníků. Výstava otevřena veřejnosti denně od 9:00 do 17:00.
Svatováclavská koruna zůstává jedním z největších pokladů české historie. Spojuje v sobě uměleckou dokonalost, historický význam i mystickou auru. Ať už věříte v její prokletí, nebo ne, jedna věc je jistá – tento klenot v sobě ukrývá příběhy, které nás fascinují už více než sedm století.
