Článek
V únoru 2015 opustily tři spolužačky ze střední školy v londýnské čtvrti Bethnal Green Británii. Shamime Begum bylo patnáct let, když spolu s kamarádkami Kadizou Sultan a Amirou Abas odletěly do Turecka a odtud pokračovaly do Sýrie ovládané Islámským státem. Jejich cesta byla organizována pašerákem ISIS, který zároveň poskytoval informace kanadské rozvědce. Kadiza zemřela v roce 2016 při náletech. Osud Amiry zůstává neznámý.
Deset dní po příjezdu do Sýrie byla Shamima provdána za o osm let staršího Yaga Riedijka, holandského konvertitu k islámu. Riedijk přišel do Sýrie v říjnu 2014 a podle nizozemského práva nemusel být sňatek s tehdy patnáctiletou dívkou legální. Z manželství se narodily tři děti, všechny zemřely v raném věku.
Objev v uprchlickém táboře
V únoru 2019 ji našel válečný zpravodaj Anthony Loyd Shamimu v uprchlickém táboře al-Hawl v severní Sýrii. Byla potřetí těhotná a žádala o návrat do Británie. Následující den jí britský ministr vnitra Sajid Javid odebral občanství s odůvodněním, že už nikdy nesmí vstoupit na britské území. Javid řekl, že představuje bezpečnostní hrozbu pro Spojené království a jako ministr vnitra je zodpovědný za bezpečnost občanů a má právo rozhodnout, zda někdo představující vážnou hrozbu může vstoupit do země. O několik dní později zemřelo její třetí dítě, syn Jarrah, na pneumonii. Byl pohřben do neoznačeného hrobu mimo tábor, kde se Shamima nachází dodnes.
Kontroverze a obvinění
V dubnu 2019 publikoval britský deník The Sunday Telegraph zprávy od syrských svědků, podle nichž byla Shamima členkou „morální policie“ ISIS (al-Hisba). Údajně nosila kalašnikov a přísně vymáhala pravidla Islámského státu, včetně dress codu pro ženy. Za tuto práci měla dostávat 500 až 1500 liber měsíčně.
Deník The Daily Mail navíc uvedl, že britská premiérka Theresa May a ministr vnitra byli informováni o tom, že Shamima přišívala sebevražedné vesty na atentátníky tak, aby je nemohli sundat. Tyto informace údajně získaly spojenecké zpravodajské služby – CIA a nizozemská vojenská rozvědka při výsleších dalších západních členů ISIS.
Žádné z těchto obvinění nebylo oficiálně prokázáno a Shamima je všechna popírá. Školní kamarádka ji popisovala jako „ostýchavou outsiderku“, jejíž role byla médii silně zveličena. Investigativní novinář Josh Baker v roce 2022 odhalil, že pašerák, který Shamimu a její kamarádky dopravil do Sýrie, byl ve skutečnosti agentem kanadské zpravodajské služby. Britské zpravodajské služby o tom věděly, ale informaci utajily. Což mění pohled na celý případ - patnáctiletá dívka byla do Sýrie dopravena agentem spojenecké zpravodajské služby.
Osud manžela
Yago Riedijk byl později vězněn a mučen poté, co ho ISIS podezřívala ze špionáže pro Nizozemsko. V únoru 2019, když padlo poslední území Islámského státu, se vzdal syrským bojovníkům. V březnu 2019 byl držen v kurdském detenčním centru v severovýchodní Sýrii, kde čelil šestiletému trestu odnětí svobody za připojení se k teroristické organizaci, pokud by se vrátil do Nizozemska. Jeho současný osud není jasný.
Právní bitva bez konce
Shamima zahájila právní boj o návrat britského občanství. Argumentovala, že rozhodnutí ji činí osobou bez státní příslušnosti, což je v rozporu s mezinárodním právem. Britská vláda tvrdila, že je od narození také občankou Bangladéše, tudíž bez občanství není. Bangladéšská vláda však prohlásila, že Shamima jejich občanství nemá a na jejich území nemůže vstoupit. Její obhájci poukazovali na fakt, že jako nezletilá byla obětí obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování.
V roce 2020 odvolací soud rozhodl, že by měla být vpuštěna zpět do Británie, aby mohla řádně bojovat za své právo na odvolání. Britská vláda se však proti tomuto rozhodnutí ostře ohradila. V únoru 2021 Nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že bezpečnostní obavy převažují nad jejím právem na spravedlivé slyšení.
V únoru 2023 speciální imigrační odvolací tribunál zamítl její odvolání. Soud sice uznal, že existuje „věrohodné podezření“, že byla obětí obchodu s lidmi a byla do Sýrie dopravena za účelem sexuálního vykořisťování, ale i toto podezření bylo podle soudu nedostatečné k tomu, aby jí občanství vrátil. O rok později, v únoru 2024, odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil. Shamima vyčerpala všechny právní možnosti v rámci britského systému.
Život v táboře
Dnes šestadvacetiletá Shamima Begum žije v detenčním táboře al-Roj v severovýchodní Sýrii. Podle zpráv z září 2025 přežívá z týdenních příspěvků od přátel a rodiny ve výši asi 100 liber. Její rodina v Londýně vyjádřila strach o její bezpečí a trvá na tom, že by měla čelit spravedlnosti v Británii, kde by mohla být pohnána k odpovědnosti a případně by jí mohla být poskytnuta pomoc.
Nečekaný obrat
Na začátku roku 2025 se situace politicky zkomplikovala. Představitel protiteroristické strategie Trumpovy administrativy Sebastian Gorka prohlásil, že západní země by měly přijmout své občany z ISIS zpět. Argumentoval, že pokud je země nevezmou a nevězní je doma, mohou být propuštěni v Sýrii pod novým režimem, což může představovat bezpečnostní riziko.
Britský politik Nigel Farage překvapivě uvedl, že vláda by měla zvážit návrat Shamimy. „Nikdy jsem to nechtěl. Instinktivně jsem to nechtěl. Ale teď přemýšlím,“ doslova řekl. Jeho slova vyvolala bouři kritiky, včetně reakce Elona Muska, který napsal: „Povolit návrat bojovníků ISIS do Evropy jen připravuje půdu pro teroristické masové vraždy.“
Otázky bez odpovědí
Případ „Shamima Begum“ rozděluje britskou společnost. Je obětí manipulace, kdy jako dítě podlehla radikální propagandě? Nebo je nebezpečnou extremistkou, která vědomě podporovala teroristickou organizaci? Organizace na ochranu práv žen argumentují, že byla zneužita jako nezletilá a měla by mít právo na spravedlivý proces. Kritici varují, že její návrat by představoval bezpečnostní riziko. Shamima mezitím zůstává v syrské poušti, bez občanství, bez naděje na rychlou změnu. Její příběh je varováním, připomínkou brutality Islámského státu i otázkou, kde končí odpovědnost státu za své občany – i za ty, kteří udělali ta nejhorší rozhodnutí.
