Článek
Meziroční inflace v listopadu klesla na 7,3 % z říjnových 8,5 % a již se objevují produkty, které i zlevňují, například vepřové 0,8 %. Opakem je ovšem většina potravin, které i po snížení DPH z 15 % na 12 % mají po oznámení zemědělců i prodejců zdražit o 3 až 10 % a teď si to navíc zemědělci a prodejci přehazují jako horký brambor, kdo za ono zdražení vlastně může.
Vše se zdá o to absurdnější, když se podíváme na ceny zemědělských komodit, které na burzách zlevňují a jsou oproti loňskému roku levnější. V Česku vždy od 1. ledna dojde od obchodníků k přecenění cen zboží a služeb v průměru o 2 % nahoru.
Ekonomka Jana Matesová naprosto přesně hovoří o nefunkčnosti trhu, což primárně vede k tomuto nekonečnému zdražování, ovšem podle ní za to může stát, který za 30 let nebyl schopen vytvořit na poli potravin a zemědělských produktů opravdový fungující trh a nebyl schopný vytvořit dostatečnou ochranu trhu před zneužitím tržní síly.
Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) chce celou situaci řešit s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petrem Mlsnou. Jeho kompetenci ovšem značně zpochybnili protagonisté podcastu Kecy a politika Petros Michopulos a Bohumil Pečinka, kteří kritizovali Mlsnovu absenci orientace v této tématice a dlouhodobou vykuchanost jeho úřadu, který tak není schopný cokoli účinně řešit. Situace se s cenami potravin vyhrotila natolik, že i premiér Petr Fiala (ODS) jel do sousedního Německa porovnat ceny potravin s těmi českými, a nakonec se nestačil divit jak kvůli ceně, tak kvůli svému marketingovému přešlapu.
Už i premiér @P_Fiala zjišťuje, že kdybychom měli #euro, nemuselo by u nás být dráž než v Německu. Část ceny totiž tvoří riziková kurzová přirážka. Při dovozu se tak zboží přeceňuje z € do Kč za nevýhodný kurz, což by jeho přijetím odpadlo.@novinkycz https://t.co/ZDuaSQJM2W
— Euro v Česku (@eurovCesku) November 6, 2023
Situace je o to komplikovanější, že 80 % trhu s potravinami, jejich produkcí, zpracováním, ale také například s hnojivy či zemědělskými stroji ovládá malá skupina firem v čele s Agrofertem Andreje Babiše (ANO 2011). Situace se jeví jistým oligopolním chováním některých aktérů na trhu. Navíc mnohdy pobírají od státu na dotacích víc, než odvádí na daních.
Ve výčtu možných řešení ovšem chybí jedno, které by mělo okamžitý vliv na snížení koncových cen pro spotřebitele, zvýšení konkurence na trhu a snížení budoucího růstu cen. Je jím přijetí společné evropské měny, kdy bychom se stali součástí velkého a bohatého trhu eurozóny. Byli bychom tak atraktivnější pro vstup na náš trh pro zahraniční prodejce, ale třeba i zemědělce, kteří by si začali konkurovat a skutečně by zde vzniklo tržní prostředí. Spotřebitelé by měli okamžité srovnání cen jak u nás, tak v Německu, Rakousku nebo na Slovenku, tedy u našich sousedů a mohli by se podle toho lépe rozhodovat, kde budou nakupovat, a tím by vytvářeli další tlak na ceny a stát by si ušetřil další peripetie s nefunkčností Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a jeho neakceschopností.
Anketa
Zdroje:
https://byznys.hn.cz/c1-67274780-inflace-v-listopadu-zpomalila-na-7-3-procenta-zmirnil-se-rust-cen-potravin-nebo-elektriny
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/rust-cen-potravin-duvod-selhani-rozhovor_2312071459_trs?_ga=2.259776012.701566466.1702368015-1476482334.1623177460&_gl=1*1gvs1ii*_ga*MTQ3NjQ4MjMzNC4×NjIzMTc3NDYw*_ga_NHXTP7RWNV*MTcwMjM2ODAxMS42LjEuMTcwMjM2ODAxMS4wLjAuMA..
https://archiv.hn.cz/c1-67274700-vyborny-bude-resit-zdrazovani-potravin-se-sefem-uohs
https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/inflacni-cil/tema-inflace/index.html
https://www.kurzy.cz/komodity/psenice-graf-vyvoje-ceny/