Článek
Stačí přiložit kartu a platba proběhne během vteřiny – žádné zbytečné směnárny, žádné šustění cizích bankovek. Jenže tato bezstarostnost často zakrývá skutečné náklady, které si mnoho lidí neuvědomuje.
Iluze „bezplatného“ placení
Při platbě kartou v cizině vstupuje do hry hned několik nákladových faktorů:
- Kurzové rozdíly: Banky používají své vlastní směnné kurzy, které mohou být méně výhodné než oficiální kurz ČNB. Rozdíl může být i 2–3 %, což při týdenní dovolené za desítky tisíc korun rozhodně není zanedbatelné.
- Poplatky za konverzi měny: Některé banky si účtují tzv. „foreign exchange fee“, obvykle mezi až 4 % z hodnoty transakce, jak ilustruje přiložený výpis směnné odchylky.
- Dynamická konverze měny (DCC): Při platbě kartou v zahraničí se často setkáte s nabídkou zaplatit buď v místní měně, nebo rovnou v korunách. Platba v korunách vypadá přehledněji, ale většinou je výrazně nevýhodná – provozovatel terminálu si totiž nastavuje svůj vlastní, často nevýhodný kurz.
- Bankomaty: Výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí bývá ještě dražší – kromě poplatků za konverzi často přibývá i poplatek za samotný výběr, a to jak od vaší banky, tak od provozovatele bankomatu.
Směnná odchylka
Jak by pomohlo euro?
Pokud by Česko přijalo euro, celá tato složitost by odpadla při cestách do většiny evropských zemí. V rámci eurozóny totiž platíte přímo v eurech, bez směny měny a bez zbytečných poplatků. Výhody by byly hmatatelné:
- Žádné kurzové rozdíly při placení kartou ani výběru z bankomatu.
- Jednotná měna usnadní srovnání cen – snazší orientace, kolik co stojí.
- Odpadá stres z přepočítávání, kolik korun je vlastně 17 eur za oběd.
- Jednodušší cestování a plánování výdajů napříč zeměmi.
Pro rodinu, která ročně stráví třeba dvě dovolené v eurozóně a utratí kolem 50 000 Kč, mohou celkové „neviditelné“ náklady na konverzích a poplatcích činit i několik tisíc korun. Přijetím eura by tyto náklady jednoduše zmizely.
