Víc než polovina lídrů kandidátek ve statutárních městech chce euro!

Před komunálními volbami jsme se zeptali všech lídrů kandidátek ve statutárních městech, jaký je jejich postoj k přijetí eura v Česku. Celkem jsme oslovili 273 politiků ve 27 městech včetně Prahy. Postoj jsme získali od 97 z nich. Pro přijetí eura se vyslovilo 45 lídrů kandidátek, proti 41 a dalších 11 nezaujalo jednoznačný postoj.

Po kandidátech do Senátu jsme se v iniciativě Euro v Česku zaměřili také na komunální volby. Tentokrát nás zajímalo, co si o budoucnosti české měny myslí lidé, kteří vedou kandidátky v Praze a statutárních městech.

Důvod je jednoduchý. O přijetí eura sice nerozhodují zastupitelstva měst, komunální politika je ale důležitou součástí českého politického prostředí. Právě z ní často vyrůstají budoucí poslanci, senátoři, ministři nebo další celostátní političtí představitelé.

Především jsou to ale politici, kteří jsou v bezprostředním kontaktu s lidmi, firmami a problémy jednotlivých regionů. A debata o budoucnosti české měny podle nás nemůže probíhat pouze mezi ekonomy a politiky v Praze – potřebujeme ji vést také odspodu.

Stejně jako u našeho průzkumu mezi kandidáty do Senátu jsme proto chtěli především zjistit osobní postoje konkrétních lidí, nikoli je automaticky odvozovat od názoru strany, za kterou kandidují.

45 pro euro, 41 proti

Výsledek ukazuje téměř dokonale rozdělené pole.

Z 97 lídrů, u kterých máme zaznamenaný postoj, podporuje přijetí eura 45, zatímco 41 je proti. Dalších 11 lídrů odpovědělo způsobem, který podle nás není možné férově zařadit ani do jedné skupiny.

Patří mezi ně například pražský lídr PRAHA SOBĚ Adam Scheinherr, který odpověděl, že jasný postoj nemá a chce se jako kandidát na primátora soustředit na témata, která může město přímo ovlivnit. Aleš Boháč (STAN) v Ostravě zase uvedl, že k zaujetí jasného stanoviska potřebuje znát konkrétní harmonogram a plán přijetí eura.

Zajímavá je odpověď Oty Přibyla (KDU-ČSL) v Prostějově. Do budoucna je podle svých slov pro přijetí eura, ale nechce jeho bezpodmínečné zavedení v nejbližším možném termínu. Proto jsme jeho stanovisko ponechali mezi nejednoznačnými.

Právě podobné odpovědi ukazují, proč jsme se nesnažili každého kandidáta za každou cenu vměstnat do jednoduchého dělení pro–proti.

Od „včera bylo pozdě“ po změnu názoru podle dat

Ještě zajímavější než samotný poměr 45:41 jsou argumenty, které nám kandidáti poslali.

Velmi stručně svůj názor shrnul plzeňský Michal Vozobule (Chceme Plzeň):

„Jsem jednoznačně pro. A komentář k tomu mám jediný: Včera bylo pozdě.“

Jeho plzeňský kolega Lukáš Hegner (ODS) popsal dokonce vlastní názorový posun. Dříve byl podle svých slov odpůrcem eura, dnes se ale na základě ekonomických dat kloní k jeho přijetí. Argumentuje především exportním charakterem české ekonomiky a tím, že velké průmyslové firmy už v eurech fakticky fungují.

Jan Dohnal (srdcOVA) v Ostravě napsal, že přijetí eura podporuje dlouhodobě a Česko ho podle něj mělo přijmout už dávno. Pro otevřenou českou ekonomiku, firmy i pevné ukotvení země v Evropě ho považuje za logický krok.

A ekonomický argument doplňuje také argument geopolitický. Martin Slezák (Progresivní Pardubice) považuje ekonomické výhody společné měny za důležité, ještě větší význam ale přikládá jejímu symbolickému rozměru. Přijetím eura by se podle něj Česko jednoznačně přihlásilo k evropské spolupráci a západnímu civilizačnímu okruhu – což považuje v dnešním světě za důležitější než dříve.

Podobně Vojtěch Šimetka (Vize pro Opavu) spojuje euro s praktickými přínosy pro firmy a investory, ale také s otázkou, kam Česko patří:

„Česko je součástí západu a euro nás pevněji ukotví v jádru Evropské unie, kde se rozhoduje i o nás.“

Ne všechny argumenty jsou ale tak vážné. Ondřej Talíř (Společně pro Budějovice) přiznal, že mu dříve bylo líto přijít o české bankovky. V době bezkontaktních plateb už ale podle něj tento argument ztrácí sílu. Pokud euro firmám a turistům sníží papírování a usnadní život, je podle něj čas do něj jít.

Odpůrci: měnová politika, suverenita i česká koruna

Také mezi odpůrci se opakuje několik společných argumentů. Nejčastěji jde o zachování vlastní měnové politiky České národní banky, obavy ze sdílení finančních rizik eurozóny a v některých případech také vnímání koruny jako symbolu české státnosti.

Klára Liptáková (Brno naplno)považuje národní měnu za podmínku suverenity a možnosti přizpůsobovat hospodářskou a měnovou politiku potřebám české ekonomiky.

Podobně argumentuje ostravský Matěj Gregor (Motoristé sobě). Podle něj vlastní měna umožňuje ČNB nastavovat úrokové sazby podle potřeb české ekonomiky a přínosy eura nepřevažují nad ztrátou kontroly nad vlastní měnou.

Dominik Janků (ODS) v Opavě přínosy společné měny připouští, ale za současných okolností u něj převažuje zájem zachovat vlastní měnovou politiku a obava ze sdílení finančních rizik s dalšími zeměmi eurozóny.

Jinde hraje větší roli symbolika. Veronika Bonczek Turská (Společně změňme Havířov) označuje současnou měnu za jeden ze symbolů české státnosti. Marian Jašek (Přísaha) v Olomouci obdobně mluví o koruně jako o součásti české identity.

A některé odpovědi byly podstatně příkřejší. Děčínský Jaroslav Foldyna (SPD) označil euro za „ekonomický nesmysl“ spojený s Evropskou unií a jeho zavedení jednoznačně odmítá.

Někde převažuje podpora, jinde odpor

Rozdíly jsou patrné také mezi jednotlivými městy.

V Plzni máme čtyři odpovědi pro přijetí eura a žádnou proti. V Karlových Varech je poměr mezi zaznamenanými postoji 4 : 1, v Hradci Králové 4 : 2 a v Chomutově 3 : 0.

Na opačné straně stojí například Ústí nad Labem, kde máme tři odpovědi proti euru a žádnou pro, nebo Teplices poměrem 0 : 3. V Opavě je poměr 1 : 3.

Tato čísla ale nevypovídají o názoru obyvatel daných měst. Nejde o průzkum veřejného mínění ani reprezentativní vzorek. Ukazují pouze postoje lídrů kandidátek, které se nám podařilo získat a klasifikovat.

V některých městech je navíc počet odpovědí příliš malý na jakékoli širší závěry. V Kladně například nemáme zaznamenaný žádný klasifikovatelný postoj.

Někteří říkají ano, ale s podmínkami

Ani rozdělení na pro a proti nedokáže zachytit všechny nuance odpovědí.

Čtyři z 45 podporovatelů eura spojují svůj souhlas s určitými podmínkami.

Miroslav Otisk (OK pro Ostravu) je pro přijetí eura ve chvíli, kdy bude pro Česko a jeho občany ekonomicky výhodné. Výslovně odmítá, aby se termín stanovoval pouze politickým rozhodnutím bez ohledu na stav ekonomiky.

Podobně Jiří Vaněček (ODS) v Karlových Varech euro podporuje, ale nechce jeho rychlé přijetí „za každou cenu“. Vedle výhod pro exportní ekonomiku upozorňuje také na ztrátu autonomní měnové politiky, kterou je podle něj potřeba zahrnout do celkového hodnocení.

Mezi podporovatele s výhradou jsme zařadili také Martina Vinše (VOK) v Karlových Varech a Jiřího Turka (Vize 2042 Chomutov). Turek chce euro ve chvíli, kdy na něj bude Česká republika dostatečně připravena a přechod nebude mít zásadní negativní dopad na inflaci či životní úroveň.

U odpůrců je obdobným případem Hynek Hanza (ODS) v Teplicích. Není principiálním odpůrcem společné evropské měny a připouští její výhody, v současnosti ale nevidí dostatečný ekonomický důvod ke spěchu s opuštěním koruny. Proto jeho odpověď označujeme jako proti za současných podmínek.

Tyto odpovědi v našem přehledu označujeme hvězdičkou, aby bylo zřejmé, že nejde o bezpodmínečné stanovisko.

Podpora eura napříč stranami i regiony

Mezi 45 podporovateli eura najdeme kandidáty STAN, Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Zelených i řady místních a nezávislých uskupení.

Nejvíce jednotlivých podporovatelů jsme zaznamenali v Plzni, Hradci Králové a Karlových Varech – shodně po čtyřech.

Po třech podporovatelích mají v našem přehledu Brno, Ostrava, Olomouc, Pardubice a Chomutov. Dva jsme zaznamenali v Českých Budějovicích, Liberci, Jihlavě, Frýdku-Místku a Přerově. Po jednom pak v Praze, Zlíně, Opavě, Havířově, Děčíně, Mladé Boleslavi, Prostějově a Jablonci nad Nisou.

Celkem tedy máme podporovatele přijetí eura v 21 z 27 sledovaných měst.

Zajímavé přitom je, že osobní názor nemusí vždy kopírovat stranickou značku. Michal Kostka (Levice a nestraníci pro Přerov) například výslovně upozornil, že se podporou eura liší od řady představitelů své politické strany. Roztříštěnost evropských měn podle něj prospívá především bankám a spekulantům, zatímco náklady směny nakonec nesou firmy a spotřebitelé.

Právě podobné odpovědi jsou jedním z důvodů, proč kandidáty oslovujeme přímo.

45 lídrů kandidátek, kteří podporují euro

Proč se na euro ptáme i v komunálních volbách?

Naším cílem není říkat voličům, koho mají volit. Chceme jim nabídnout jednu konkrétní informaci navíc – jak se člověk, který žádá o jejich hlas, staví k budoucnosti české měny.

A odpovědi ukazují ještě něco jiného. Debata o euru už dávno není jen jednoduchým sporem dvou táborů. Jeden kandidát říká, že jsme euro měli přijmout dávno. Jiný změnil názor na základě ekonomických dat. Další euro podporuje, ale až po splnění určitých podmínek. A odpůrci mluví o měnové politice, suverenitě nebo koruně jako symbolu státnosti.

Právě taková debata má podle nás smysl. Ne podle stranických nálepek, ale podle konkrétních argumentů konkrétních lidí.

Z 97 lídrů, jejichž postoj jsme získali, je 45 pro euro, 41 proti a 11 zůstává mezi oběma póly. Je to těsný výsledek – a zároveň další důkaz, že debata o budoucnosti české měny rozhodně není uzavřená.

A pokud má Česko jednou o přijetí eura skutečně rozhodnout, neměla by tato debata začít až několik měsíců před politickým rozhodnutím. Musí probíhat už dnes – v Parlamentu, ve firmách, mezi odborníky, ale také v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Přerově, Chomutově a dalších českých městech.

Proto se ptáme. Srovnáváme. Vysvětlujeme. A v debatě budeme pokračovat. Přidejte se k nám: eurovcesku.eu/clenstvi.