Kdo z kandidátů do Senátu chce euro? Oslovili jsme je všechny!

Před senátními volbami jsme se stejně jako v minulých letech zeptali kandidátů, jaký je jejich postoj k přijetí eura v Česku. Oslovili jsme všech 154 kandidátů napříč všemi 27 volebními obvody. Alespoň jednu reakci máme z 23 volebních obvodů. Mezi kandidáty s jasným nebo dostatečně určitým postojem se 31 vyslovilo pro přijetí eura a 25 proti.

Iniciativa Euro v Česku podobné průzkumy pořádá před volbami pravidelně. Nezajímá nás přitom, jaký postoj bychom kandidátům mohli přisoudit na základě jejich politické příslušnosti. Ptáme se přímo jich.

Letos jsme obeslali prakticky všechny kandidáty do Senátu ve všech 27 senátních volebních obvodech. A podařilo se nám získat poměrně široké geografické pokrytí. Alespoň jednu reakci máme ve 23 z 27 volebních obvodů, tedy v 85 % z nich. Bez zaznamenané reakce zůstaly pouze čtyři obvody – č. 48 Rychnov nad Kněžnou, č. 57 Vyškov, č. 63 Přerov a č. 72 Ostrava-město.

31 pro, 25 proti

Mezi kandidáty, jejichž stanovisko lze jednoznačně zařadit mezi podporu či odmítnutí společné měny, se 31 vyslovilo pro přijetí eura a 25 proti.

Dalších pět kandidátů nám odpovědělo, ale jejich stanovisko nebylo možné jednoznačně zařadit ani do jedné skupiny.

Například Štěpánka Černá (Volba pro kraj), volební obvod č. 3 – Cheb, uvedla, že zatím jasný postoj nemá. Podle ní společnost na přijetí eura zatím není připravena a je potřeba dobře komunikovat jeho výhody i nevýhody.

Radko Sáblík (ODS + KDU-ČSL + STAN), volební obvod č. 21 – Praha 5, uvedl, že před případným hlasováním potřebuje podrobně prostudovat argumenty obou stran a konzultovat je s odborníky.

Ján Dudra (ANO), volební obvod č. 27 – Praha 1, odmítl vybrat mezi možnostmi pro a proti. Přijetí eura by podle něj měla předcházet odborná debata, která vyhodnotí, zda je takový krok pro Česko výhodný, bezpečný a smysluplný.

Podobně Roman Schulz (ODS + TOP 09), volební obvod č. 42 – Kolín, považuje otázku za komplikovanější než jednoduché ano či ne. Přijetí eura si umí představit v případě splnění potřebných kritérií, převahy přínosů a podpory většiny společnosti.

A Zdeněk Navrátil (rEvoluce), volební obvod č. 69 – Frýdek-Místek, napsal, že z osobního hlediska by byl jednoznačně pro, ale jako kandidát jasný postoj nezaujímá, dokud se podle něj na vhodnosti vstupu do eurozóny neshodnou ekonomické autority.

Pro euro: export, kurzové riziko, financování i evropská integrace

Zajímavější než samotný výsledek 31:25jsou argumenty, kterými kandidáti své postoje vysvětlují.

Mezi zastánci eura se opakuje především silné propojení české ekonomiky s eurozónou, odstranění kurzového rizika a transakčních nákladů, možnost levnějšího financování, ale také závazek přijmout společnou měnu nebo hlubší zakotvení Česka v Evropě.

Michal Hejcman (ANO), volební obvod č. 33 – Děčín, například upozorňuje na jednodušší fungování firem bez měnícího se kurzu a praktičtější život lidí cestujících po Evropě.

Miroslav Štross (Zelení + Piráti + SEN), volební obvod č. 33 – Děčín, připomíná závazek přijetí eura a poukazuje také na možné nižší náklady obsluhy státního dluhu.

Zuzana Ceralová Petrofová (ODS), volební obvod č. 45 – Hradec Králové, zdůrazňuje exportní charakter české ekonomiky, náklady firem na měnové konverze i závazek spojený se vstupem do Evropské unie. Zároveň upozorňuje, že Česko musí být na vstup připraveno a splnit potřebná kritéria.

Velmi stručnou odpověď poslal Václav Láska (SEN 21), volební obvod č. 21 – Praha 5: podle něj bychom měli euro přijmout ihned.

Také Jiří Padevět (Starostové + ODS + Piráti + TOP 09), volební obvod č. 27 – Praha 1, uvedl, že by si euro v Česku přál už přibližně deset let a v případě zvolení by pro jeho přijetí chtěl udělat maximum.

Zdeněk Papoušek (ODS + KDU-ČSL + Piráti + Fakt Brno + TOP 09), volební obvod č. 60 – Brno-město, spojuje podporu eura nejen se závazkem České republiky, ale také s potřebou silnější a soudržnější Evropy ve světě velmocí.

A Karel Zitterbart (Starostové), volební obvod č. 60 – Brno-město, očekává od společné měny jednodušší život lidí a firem a možnost levnějších úvěrů.

Ne všichni zastánci eura ale požadují jeho okamžité zavedení. Vojtěch Ryvola (GEN), volební obvod č. 27 – Praha 1, podporuje euro, zároveň však požaduje zdravé veřejné finance, dobrou přípravu a důslednou ochranu spotřebitelů během přechodu.

Helena Pešatová (STAN + Piráti + TOP 09), volební obvod č. 69 – Frýdek-Místek, považuje euro za logický krok pro otevřenou exportní ekonomiku, jeho načasování ale podle ní vyžaduje pečlivé zvážení a přípravu.

Podobně Vladimír Sedlařík (ANO), volební obvod č. 78 – Zlín, podporuje přijetí společné měny ve chvíli, kdy na něj bude česká ekonomika připravena a přínosy převáží nad riziky.

A Pavel Dlouhý (SEN 21), volební obvod č. 78 – Zlín, vnímá euro jako přirozený krok pro ekonomiku úzce propojenou s evropským trhem, zároveň ale zdůrazňuje, že přijetí musí být skutečně výhodné pro české občany a ekonomiku a nemá jít jen o splnění předem stanoveného data.

„Ale já na tom nic měnit nehodlám“

Výraznou odpověď nám poslal Martin Dvořák (STAN), volební obvod č. 45 – Hradec Králové.

Podpora eura je podle jeho slov natolik výraznou součástí jeho politického postoje, že se stala tématem i předvolební debaty. Zároveň připustil, že dostal varování, že mu právě toto téma může ve volbách uškodit.

Svůj postoj ale měnit nehodlá:

„Možná jste zaznamenal, že i Prima CNN mi v předvolební debatě jako hlavní téma přiřkla právě euro. A jedna kamarádka s velkou zkušeností s PR mi velmi vyčinila, že mi to prohraje volby. Ale já na tom nic měnit nehodlám. Takže – Ano! Budu i jako senátor (budu-li jím) podporovat zavedení eura v Česku a budu v této věci i aktivně vystupovat.“

Jeho odpověď je zajímavá právě svou jednoznačností: podporu přijetí eura deklaruje i v situaci, kdy ji sám vnímá jako potenciální volební nevýhodu.

Proti: vlastní měnová politika, suverenita i česká koruna

Také mezi odpůrci eura se některé argumenty opakují. Jedním z nejčastějších je zachování vlastní měnové politiky České národní banky.

Ivan Reis (SPD), volební obvod č. 3 – Cheb, chce zachovat českou korunu a možnost České republiky samostatně rozhodovat o své měnové politice.

Jaroslav Pelc (Přísaha), volební obvod č. 30 – Kladno, považuje za hlavní argument zachování samostatnosti ČNB a možnosti stanovovat vlastní úrokové sazby. Zároveň se domnívá, že česká ekonomika zatím není s eurozónou dostatečně sladěná.

Radek Mráz (SPD), volební obvod č. 39 – Trutnov, vedle nezávislé měnové politiky považuje vlastní měnu také za tradiční symbol státnosti a nezávislosti.

Podobně Jiří Rynekr (KSČM), volební obvod č. 42 – Kolín, označuje českou korunu za jeden ze symbolů suverénního státu.

Pavel Černý (Přísaha), volební obvod č. 54 – Znojmo, spojuje korunu s ekonomickou suverenitou a domnívá se, že Česko v současnosti na přijetí eura není ekonomicky ani společensky připraveno.

Pavel Jelínek (SPD), volební obvod č. 66 – Litovel, argumentuje tím, že vlastní měna je součástí finanční samostatnosti a svébytnosti země.

Objevují se ale i další důvody.

Klára Alžběta Samková (Stačilo!), volební obvod č. 60 – Brno-město, svůj odmítavý postoj spojuje především s nejistotou ve světovém finančním systému a obavou ze ztráty vlastních nástrojů pro reakci na případné budoucí otřesy.

Jedna odpověď nás mimořádně překvapila

Zvláštní pozornost si podle nás zaslouží odpověď Jana Šterna (TEAM), kandidáta ve volebním obvodu č. 27 – Praha 1.

Na naši otázku odpověděl:

„EURO dává smysl jedině jako způsob větší integrace do západních struktur z důvodu ohrožení ze strany Ruska… Takže dokud není ohrožení Ruskem akutní, tak jsem pro zachování vlastní měny a tím i vlastní měnové politiky.“

Vedle ekonomických a politických argumentů otevírá ještě třetí, námi dlouho zdůrazňovaný rozměr debaty o euru – bezpečnostní.

Štern ve své odpovědi připouští, že hlubší integrace České republiky do západních struktur může v případě bezpečnostního ohrožení dávat smysl. Jeho závěrem ale je, že taková situace zatím nenastala.

„Zatím nebezpečí není akutní. Akutní bude, až začne Rusko porážet Ukrajinu. Pak bych určitě pádil do eurozóny.“

Právě v hodnocení této otázky se s Janem Šternem rozcházíme.

Euro v Česku považuje současnou bezpečnostní situaci v Evropě za vážnou už dnes. Přijetí eura je navíc několikaletý proces. Pokud by se tedy bezpečnostní situace jednou stala skutečně akutní, nebylo by možné rozhodnout o vstupu do eurozóny a během několika týdnů začít eurem platit.

Šternova odpověď tak podle nás otevírá širší otázku, která přesahuje samotné senátní volby: Má Česko čekat s hlubší evropskou integrací až na okamžik akutního ohrožení, nebo má svou pozici uvnitř Evropy posilovat už předtím?

Jak odpověděli jednotliví kandidáti

Níže uvádíme jmenovitý přehled kandidátů, jejichž stanovisko je v našem průzkumu možné zařadit pro nebo proti přijetí eura. U každého uvádíme také nominaci. Seznam je seřazen podle čísel senátních volebních obvodů.

* Marek Ošťádal (24/7), volební obvod č. 66 – Litovel, uvedl, že osobně s přijetím eura problém nemá a v případném referendu by ho podpořil, zároveň ale požaduje předchozí ekonomické sblížení České republiky s eurozónou. Proto jej v přehledu řadíme mezi podporovatele eura s výhradou.

Proč se kandidátů ptáme?

Senátní mandát trvá šest let. Kandidáti zvolení v letošních pravidelných volbách tak získají mandát, který standardně zasahuje až do roku 2032. Je tedy možné, že o přijetí eura v Česku budou jednou skutečně hlasovat.

Postoj k euru samozřejmě není jediným kritériem, podle kterého se voliči rozhodují. Naším cílem je dát veřejnosti informaci, kterou u řady kandidátů není jednoduché zjistit: jaký je jejich osobní postoj k přijetí eura.

Výsledek našeho průzkumu zároveň ukazuje, že kandidáti se ve svých postojích k přijetí eura většinou drží stranických linií. Najdou se ale i výjimky, které se od postoje své strany odchylují.

Proto budeme postoje politiků k přijetí eura sledovat i nadále – nejen před volbami, ale také během jejich působení v Senátu.

Pokud nás v tom chcete podpořit, přidejte se k nám: eurovcesku.eu/clenství