Ceny v Chorvatsku po třech letech s eurem nás šokovaly

Když Chorvatsko 1. ledna 2023 přijalo euro, pro odpůrce společné evropské měny se rychle stalo odstrašujícím příkladem. Euro prý přineslo výrazné zdražování. Po třech letech jsme se proto do Chorvatska vrátili a zopakovali nákup, který jsme zde udělali krátce po zavedení eura. Výsledek překvapil i nás: stejný koš 25 běžných položek nás stál o 2 % méně než tehdy.

Chorvatsko se stalo dvacátým členem eurozóny 1. ledna 2023. Zavedení společné měny doprovázela stejná obava, kterou dnes často slýcháme také v Česku: obchodníci přepočítají ceny směrem nahoru, využijí změny měny a euro se stane záminkou pro zdražování.

Právě proto jsme se v létě 2023 vydali do Splitu a podívali se na ceny přímo v supermarketu. A letos jsme experiment zopakovali.

Princip našeho srovnání byl jednoduchý. V roce 2023 jsme nakoupili 25 běžných potravin a drogistických výrobků. Byly mezi nimi například ovoce, zelenina, maso, tekutiny, šampon nebo zubní pasta.

V roce 2026 jsme se vrátili a podle původního videa a záznamu nákupu pořídili stejné, případně co nejvíce srovnatelné výrobky ve stejném množství. A výsledek? Nákup v Chorvatsku v roce 2023: 108,55 €. Nákup v Chorvatsku v roce 2026: 106,35 €. Tedy o 2 % méně než před třemi lety.

To samozřejmě neznamená, že v Chorvatsku za tři roky nic nezdražilo. Některé položky zdražily výrazně, jiné naopak výrazně zlevnily. Například káva byla v našem srovnání přibližně o čtvrtinu dražší, zatímco cukr nebo vepřová panenka vyšly podstatně levněji.

Pointa je jiná: u našeho konkrétního koše 25 běžných výrobků se žádné dramatické „eurové zdražení“ nekonalo. Po třech letech byl dokonce o něco levnější.

U podobného srovnání je samozřejmě jednoduché namítnout: vybrali jste si zboží tak, aby vám výsledek vyšel. Jenže právě to je v tomto případě prakticky nemožné. Seznam výrobků jsme nevytvářeli v roce 2026. Vznikl už v roce 2023, kdy jsme první nákup skutečně provedli. Původní videa jsou dodnes na našich sociálních sítích včetně data zveřejnění.

Tehdy jsme navíc neměli žádný důvod vybírat drahé výrobky. Naopak: šlo nám o běžný nákup, a kde to bylo možné, volili jsme levnější variantu. O tři roky později jsme jednoduše vzali původní seznam a nakoupili jej znovu.

Při porovnání jsme zároveň nezapočítávali dočasné akční ceny. Pokud byl výrobek právě ve slevě, pracovali jsme s jeho standardní cenou. Srovnáváme stejné nebo velmi podobné výrobky a vždy stejné množství.

Výsledek jsme předem neznali. A popravdě jsme ani neočekávali, že celý koš vyjde levněji.

Náš nákupní koš samozřejmě není spotřebitelský cenový index. Obsahuje 25 konkrétních výrobků, takže jeho výsledek neznamená, že všechny ceny v Chorvatsku za poslední tři roky klesly. Když se ale podíváme na celkový vývoj cen, dostaneme možná ještě zajímavější srovnání.

Od roku 2023 vzrostly ceny v Chorvatsku přibližně o 18 %. A v Česku? Také o 18 %. Rozdíl je přitom zásadní: Chorvatsko v roce 2023 přijalo euro, zatímco Česko si ponechalo korunu. Přesto byl růst cen v obou zemích prakticky stejný.

Pokud by tedy euro v Chorvatsku způsobilo nějaké mimořádné plošné zdražování, měli bychom proti Česku vidět výrazný rozdíl. Jenže nevidíme. Češi s korunou čelili za stejné období prakticky stejné inflaci jako Chorvati s eurem.

To odpovídá i oficiálním analýzám samotného přechodu na euro. Eurostat odhadl jeho jednorázový vliv na chorvatskou měsíční inflaci v lednu 2023 jen na 0,04 až 0,18 procentního bodu a v dalších dvou měsících už statisticky významný vliv nezjistil.

Jinými slovy: koruna nás před zdražováním neochránila a euro v Chorvatsku nezpůsobilo mimořádný inflační skok.

Ještě zajímavější obrázek dostaneme, když se vedle cen podíváme na výdělky.

Průměrná čistá mzda v Chorvatsku činila na začátku roku 2023 1 094 eur. V roce 2026 už dosahovala 1 552 eur. To znamená růst přibližně o 42 %.

V Česku vzrostla průměrná mzda za stejné období z 41 265 Kč na 50 282 Kč, tedy přibližně o 22 %.

Ten rozdíl je výrazný: zatímco ceny vzrostly v obou zemích přibližně stejně – zhruba o 18 % –, chorvatské mzdy rostly téměř dvakrát rychleji než české.

Netvrdíme, že to celé způsobilo euro. Na růst mezd má vliv celá řada faktorů. Data ale rozhodně nepotvrzují představu, že by přijetí eura Chorvatům uškodilo nebo je připravilo o kupní sílu.

Stejný nákup jsme porovnali také s Českem. A stejně jako při našem původním srovnání vyšel pražský supermarket dráž než supermarket ve Splitu, přestože jsme chorvatské ceny zjišťovali během hlavní turistické sezony. Po přepočtu aktuálním kurzem vyšel český nákup přibližně na 107,82 €, zatímco chorvatský na 106,35 €.

Rozdíl tentokrát není velký – zhruba 1,4 %. Nedělali bychom z něj proto závěr, že „Chorvatsko je výrazně levnější země než Česko“. Ukazuje ale něco jiného: představa, že po třech letech s eurem musí být běžné zboží v Chorvatsku dramaticky dražší, našemu srovnání vůbec neodpovídá.

Přechod na euro neznamená masivní zdražení, jak se někdy v české debatě tvrdí. Chorvatská zkušenost po třech letech ukazuje, že samotná změna měny žádnou mimořádnou vlnu zdražování nepřinesla. Ceny tam rostly prakticky stejně jako v Česku, které si ponechalo korunu.

Chorvatsko je přitom mimořádně zajímavý případ, protože euro přijímalo v době vysoké evropské inflace. Přesto Eurostat ani ECB nenašly důkaz o velkém plošném inflačním efektu samotného přechodu na euro.

A naše malé praktické srovnání po třech letech ukazuje totéž z pohledu obyčejného nákupního košíku: 25 položek. Stejný nákup. Stejné místo. O tři roky s eurem později. A účet byl o 2 % nižší.

Euro samozřejmě není zárukou levnějšího másla, kávy nebo těstovin. Chorvatská zkušenost ale rozhodně není důkazem, že euro znamená zdražování. Spíše naopak ukazuje, jak snadno lze běžnou inflaci připsat změně měny, i když data takový závěr nepotvrzují.

A pro téměř milion Čechů, kteří každoročně míří do Chorvatska, má společná měna ještě jednu velmi praktickou výhodu: žádné nevýhodné kurzy a poplatky, žádné směnárny a žádné přepočítávání cen.

Možná je proto načase přestat se ptát, čeho bychom se s eurem měli bát – a začít se ptát, o co kvůli koruně přicházíme.