Vláda má podporu pro euro u prezidenta, v senátu i v českém byznysu

Ve středu 14. února 2024, bude vláda s dvouměsíčním zpožděním projednávat Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, což je analýza, kterou každoročně připravuje ministerstvo financí s Českou národní bankou. Jejím účelem je poskytnout české vládě věcné východisko pro rozhodnutí, zda stanovit cílové datum pro přijetí eura. Standardně je tato analýza na vládě projednána vcelku bez povšimnutí v závěru roku. Nyní je tomu ale jinak.

Důvodem totiž je, že aktuální analýza konstatuje, že letos bude Česko plnit Maastrichtská kritéria, která jsou prokázáním připravenosti členské země EU přijmout euro. Ministerstvo financí přesto navrhlo neusilovat o další kroky směřující k přijetí eura, což se nelíbilo zbylým čtyřem koaličním partnerům.

Tento rozpor vygradoval až v nedávnou partyzánskou akci hnutí STAN, kdy ministr Martin Dvořák jmenoval svého zmocněnce pro euro a celý spor skončil v dohodovacím jednání koalice. Výsledek koaličních jednání však není tak jednoznačný, jako převaha počtu členů vlády pro euro s pohodlnou většinou. Vláda na středečním jednání nezahájí proces vstupu do čekárny na euro ERM2, ani znovu neobsadí už 7 let volnou pozici Národního koordinátora pro euro.

Jediným závěrem je, že premiér pověřil do konce října tohoto roku Národní ekonomickou radu vlády a Legislativní radu vlády prověřením možnosti vstupu do ERM2. Tato varianta je zajímavá tím, že premiér se neodvolal na podobnou negativní analýzu České národní banky, čímž tedy možnost vstupu do ERM2 rovnou nevyloučil. Zároveň si rozvázal ruce pro případ, kdy by obě rady vlády vstup do ERM2 doporučily. Pak by tento krok mohl udělat s odvoláním na odborná stanoviska těchto subjektů a distancovat toto rozhodnutí od ODS. Všichni by tak byli spokojení. Tak, či tak, podle předsedy občanské iniciativy Euro v Česku Michaela Pascala Večeře vláda teď vstup do ERM2 neodsouhlasí, ale nastolená euro debata ve společnosti už neutichne a vyvrcholí kladným rozhodnutím vlády o vstupu do tohoto mechanismu při projednávání příští analýzy ministerstva financí a ČNB.

Vraťme se ovšem k otázce podpory eura v Česku. Jak již bylo zmíněno, 12 z 18 členů vlády by bylo pro. Proti jsou jen ministři a ministryně za ODS. I přes tuto převahu vláda zatím nechce jít do rozporu, i když by měla podporu i od dalších klíčových aktérů české politiky. Pojďme se na ně podívat.

Prezident Petr Pavel se už v předvolební kampani opakovaně vyjadřoval pro přijetí eura. Vrcholem jeho počínání byl novoroční projev, ve kterém k tomu vyzval v roli hlavy státu. Oživil tím intenzivní debatu o euru ve společnosti, která určitě prospěje, ať její výsledek bude jakýkoliv.

Senát na své schůzi 20. července 2022 projednal aktuální připravenost přijetí eura v Česku. Ve svém usnesení pak vládě připomněl závazek přijmout společnou evropskou měnu a vyzval ji, aby jej do 31. ledna 2023 informovala o tom, jakým způsobem jej naplňuje. To vláda udělala jedním nic neříkajícím odstavcem.

Podpora přijetí eura v senátu je ale zjevná i mezi jednotlivými senátory. Předloni jsme uspořádali virtuální hlasování parlamentu o přijetí eura. Většina hlasujících senátorů byla pro.

Největším zastáncem přijetí eura je český byznys. Především velké firmy a exportéři už na euro přešli a vyzývají už roky, aby vláda dovedla Česko do eurozóny. Loni tuzemské banky poskytly tuzemským firmám 56 % všech úvěrů v eurech, což je víc než v korunách.

Už to ale nejsou jen velké firmy. Drahá koruna a kurzová rizika už dopadla i na ty malé a střední. Poprvé po dlouhé době jich chce euro už nadpoloviční většina. Ukázal to letošní průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR zveřejněný minulý týden.

Kde by euro mohlo v legislativním procesu narazit je poslanecká sněmovna. Chybí totiž hlasy ODS. To znamená, že čtyři strany koalice pro euro mají jen 74 hlasů z potřebných 101.

Přesto by přijetí eura nemělo být otázkou těsné parlamentní většiny, ale široké politické shody. Proto je dobře, že ve společnosti běží intenzivní debata a voliči budou moci udělat informovanější rozhodnutí.

Tím nejdůležitějším je samozřejmě názor občanů. Ten je dlouhodobě na velmi nízkých hodnotách, i když poslední průzkum Seznam Zpráv odvážně tvrdí, že pro euro je 60 % Čechů. Přesto politici podporu z jejich strany necítí a bez ní nemají odvahu tuto výzvu přijmout. Při tom by stačilo, aby se víc věnovali osvětě. Proto jsme založili občanskou iniciativu Euro v Česku, která si tento cíl klade a s občany komunikuje. Chceme politikům dokázat, že pokud je prostor k debatě, euro si získá dost příznivců na to, aby tvořili většinu národa. Proto můžete hlasovat v naší anketě pod tímto článkem, ale hlavně podepsat petici pro euro.