Článek
Metod, jak toho dosáhnout, je celá řada. Od těch celkem nevinných (propagace) přes fígle na hraně zákona až po opravdové porušování zákonů (falšování potravin, přelepování etiket s datem spotřeby atd.). Protože mi strašně vadí, jak se výrobci i obchodníci snaží nás všechny obalamutit především legálními prostředky a udělat si tak ze svých zákazníků užitečné idioty, tady je pár mých postřehů na co si dát při nakupování pozor.
1. Nesmyslné versus důležité názvy výrobků
Existuje spousta přívlastků, které výrobci dávají na obaly, aby se produkt lépe prodával, a které jsou absolutně nesmyslné jako např. ‚babiččiny, maminčina, dědečkovo…‘ Ne, opravdu to neznamená, že něčí babička někde po nocích peče domácí buchty, dává do nich povidla vlastní výroby a pak je vozí někde do supermarketu. Stejně tak ‚tradiční, poctivý, chutný nebo vynikající‘ jogurt klidně může chutnat jako zvratky sousedovic kočky. Naopak třeba přívlastek ‚nejvyšší jakosti‘ není u šunky jen prázdná fráze, protože ta pak musí splňovat přísnější normy, stejně jako ‚extra nebo výběrový‘ u džemu. Takže ‚vynikající‘ neznamená nic, ‚extra‘ už ano. Tak trochu Kocourkov, nemyslíte?
2. Kouzelné slovo ‚akce‘
Ano, v Česku se v lepších případech v rámci akce prodává zboží za normální cenu, kdežto bez akce jako nehorázně předražené. V těch horších ale obchodníci využívají toho, že jsme se my, Češi, naučili reagovat na ty většinou jinak zbarvené cenovky zboží v akci jako psi I.P. Pavlova na zvonění zvonku. Neboli máme vyvinutý podmíněný reflex okamžitě brát to, co je v akci a detaily už nestudovat. Jenže častokrát je původní cena (napsaná samozřejmě mini písmem, a ještě třeba přeškrtnutá) třeba jen o korunu nebo dokonce o pár haléřů dražší! A tato ‚výhodná‘ koupě leží samozřejmě hned vedle téměř identického produktu, který je i bez akce levnější. Na to existuje jen jediná rada: přemoct reflex a porovnávat ceny všeho, co je v nabídce a nebrat slepě to, co je v akci. No, a když už je cena v akci opravdu výhodná, většinou slouží jen jako lákadlo navštívit obchod a člověk po pár hodinách ‚akce‘ vidí jen prázdný regál, případně zbytky zboží na podlaze jako důkazy opravdové akce – lítého boje o poslední kusy. Většina lidí si zanadává, ale stejně pak v obchodě nakoupí něco jiného a obchodníci si tak můžou mnout ruce. Jediná možnost, jak je potrestat, je ale natruc odejít s prázdným košíkem a nakoupit si jinde.
3. Nejdražší zboží je schválně na očích
Pokud si všimnete, tak zboží v regálech je schválně umístěné tak, že to nejdražší leží v úrovni očí dospělého, a to levné je naopak dole. Čím dražší zboží si koupíte, tím víc utratíte a tím víc si obchody vydělají. Takže někdy se vyplatí nespěchat a raději ohnout hřbet. U pokladen jsou zase umístěny sladkosti jako past na děti, které musí s rodiči čekat a ti jim to pak raději hodí na pás, než aby museli poslouchat jejich nářky. Tady naopak zní rada hřbet neohýbat a vydržet.
4. Cena při koupi více kusů
A pak tu máme všemožné triky, kdy se cena zdá výhodná, ale je tam ‚ale‘. Cena platí jen při koupi např. tří kusů, a když koupíte jen jeden, zaplatíte cenu předraženou, což většinou zjistíte až doma při zkoumání účtenky a přemýšlení, jak je možné, že máte pryč půlku výplaty, když jste přece kupovali všechno tak výhodně. Nebo je to cena, která platí jen, když máte věrnostní kartu. Anebo je to cena, jen pokud máte nasbírané nějaké body po utracení nehorázné částky v jednom a tom samém obchodě…
Ano, bohužel existuje nekonečně mnoho fíglů, jak z nás, zákazníků, dostat peníze navíc. Tak se nenechte nachytat a ušetřené peníze raději investujte do něčeho, co vám v životě udělá opravdovou radost!
