Článek
Hlavním rozdílem je, že osud rodiny Jelínků (v Zemanovi Brůnů) sleduje v průběhu mnoha let. Zatímco všichni Brůnovi jsou jako karikatury z šíleného hororu, Jelínkovi jsou prostě jen další rodina z masa a kostí. Je až neuvěřitelné, že otce rodiny, který je v Zemanovi vykreslen jako naprosto vyšinutý psychopat a ďábelsky vyhlížející stařec, hraje v nové verzi šarmantní David Švehlík. Tak tomu se říká odvaha!
Ta se ale vyplatila. David Švehlík skvěle zvládá proměny od okouzlujícího nápadníka (dobře, v padesáti sice na dvacet úplně nevypadá, ale vem to čert), dobře naladěného vtipálka i dokonalého otce až k nešťastnému muži, co nešetří urážkami a sousedské spory řeší násilím. Širokou škálu hereckých poloh vystřídá i Filip Červenka v roli syna, a to od sympatického dobrosrdečného mladíka až po agresivního „psychopata“, který se nedokáže ovládat. Dobře obsazené jsou i ženské a dětské postavy, a dokonce i Jakub Prachař má roli, ve které není nesnesitelný a nehraje idiota.
Od počátečních dílů, ve kterých nechyběla romantika, humor, sociální drama ani pohled do dětského světa ala Páni kluci nebo Obecná škola, jsme se dostali až k závěrečnému dílu, kdy se s napětím očekávala závěrečná scéna a vysvětlení celé tragické noci. Vzhledem k tomu, že doteď není úplně jasné, co se tehdy skutečně stalo, měli tady tvůrci v podstatě tři možnosti. 1. Přiklonit se k oficiální verzi, že vrahem byl Stanislav Jelínek starší, který pak spáchal sebevraždu. 2. Odvrátit se od oficiální verze a odvážně tvrdit, že vrahem rodičů byl Stanislav Jelínek mladší. Scénáristé očividně chtěli, aby divák alespoň nabyl dojmu, že to možné je, už jen tím, jak zdůrazňovali jeho výbuchy agrese, lhaní nebo chování tzv. za hranou. 3. Poslední možností bylo nechat vše otevřené a zahalené tajemstvím. To by nejspíš spoustu diváků naštvalo, na druhou stranu by takové řešení pomocí náznaků a indicií mohlo zanechat dojem hlubší než samotná studna.
Poslední díl začíná idylickými flashbacky, nejspíš aby kontrast s tím, co bude následovat, byl co největší. Vše navíc pokračuje nahlížením z ženské perspektivy budoucí oběti. Buduje se tíživá atmosféra strachu, kterou umocňují výpadky proudu, pohledy přes plot odkrývají otevřenou nenávist sousedů a vše graduje znepokojivým psychickým stavem Jelínka staršího. A je to tady – odkrytí karet neboli příklon k verzi číslo jedna. Marii Jelínkovou zavraždí její manžel. Scéna je natočená vkusně, nevyžívá se v násilí ani potocích krve. Vrah v podání Švehlíka je polidštěný – není to karikatura a bytost z pekla jako v Zemanovi, ale spíš zoufalý a nejspíš duševně nemocný člověk. Ani jeho nezabije Jelínek mladší, i když to pátý díl naznačoval. Až pak přichází nesrovnalost s oficiální verzí, když otec s sebou strhne syna do studny a ten se pak vyškrábe ven. Vyšetřování přitom bylo uzavřeno s tím, že se Jelínek mladší pokusil spáchat sebevraždu skokem do studny, poté se rozhodl žít, ale otec za nějaký čas skočil za ním (a na něj). Musel tedy začít bojovat o svůj život a znovu se škrábat nahoru. Nic to ale nemění na tom, že mladý Jelínek z celého příběhu překvapivě vychází čistý jako lilie. Nezabil matku, nezabil otce a neměl ani to srdce zabít psa.
Vrahem je tedy Jelínek starší. A přestože seriál celou dobu klade důraz na psychiku postav, opravdu dobré vysvětlení toho, proč vlastně k vraždě došlo, se nedozvíme. Podle skutečných záznamů byla Stanislavu Jelínkovi staršímu pozastavena vojenská služba, protože mu lékaři diagnostikovali schizofrenii. Žádné projevy schizofrenie ani jiné duševní choroby jsme ale v průběhu dlouholetého manželství neviděli, alespoň až do onoho osudného roku. Je to promarněná šance v tom smyslu, že příběhu to mohlo přidat na hodnotě i autenticitě. Laciná a zobecňující poučka na závěr o tom, že „zranění lidé zraňují další lidi“ v tomto směru ničemu nepomáhá.
Nová Studna celkově není špatný počin, i když mnohé včetně scénáře by šlo udělat lépe. Legendární hlášky jako z Majora Zemana z ní nejspíš nevzejdou, ale díky skvělým hercům i atmosféře se k ní možná ještě někdy vrátím.
Zdroj:
Studna, seriál, Česko 2025, Režie: Tereza Kopáčová, Scénář: Miro Šifra, Kristina Májová
Třicet případů Majora Zemana – Studna, seriál Československo 1978, Režie: Jiří Sequens st., Scénář: Jiří Procházka, Jiří Sequens st.
Podcast Příběhy zla Jiřího Nováčka, autor: Jiří Nováček, https://ceskepodcasty.cz/podcast/pribehy-zla
