Budíte se každou noc ve stejnou hodinu? Orgánové hodiny mají vysvětlení

Jedním z nich jsou takzvané orgánové hodiny tradiční čínské medicíny. Podle tohoto pojetí se během dne a noci střídají období, kdy je nejaktivnější konkrétní orgán nebo orgánová soustava. Každému z nich připadá přibližně dvouhodinový interval.

Je však důležité brát orgánové hodiny jako součást tradiční čínské medicíny, nikoli jako vědecky potvrzenou metodu diagnostiky. Pokud vás opakovaně trápí bolest, nespavost nebo jiné zdravotní potíže, je vhodné hledat jejich příčinu společně s lékařem.

Podle tradiční čínské medicíny patří toto období játrům. Organismus má být v hlubokém klidu a tělo se má soustředit na regenerační procesy. Tradiční čínská medicína proto doporučuje v této době především spát a organismus zbytečně nezatěžovat.

Pokud se v těchto hodinách pravidelně probouzíte, nemusí to automaticky znamenat problém s játry. Noční buzení může mít mnoho různých příčin, od stresu přes alkohol až po nevhodné podmínky ke spánku.

Mezi třetí a pátou hodinou ranní se podle orgánových hodin dostávají do popředí plíce. Jde o část noci, kdy bývá organismus stále v klidovém režimu, ale pomalu se připravuje na další den.

Právě proto se tomuto času v tradiční čínské medicíně přisuzuje souvislost s dýcháním a celkovým rytmem organismu.

S příchodem rána přichází na řadu tlusté střevo. Podle tradičního učení je vhodná chvíle pro vyprázdnění a zahájení nového dne. Organismus se postupně probouzí a připravuje na aktivitu.

Pravidelný ranní režim může být pro trávení příjemný, samotné orgánové hodiny však nepředstavují vědecky potvrzený návod, kdy by člověk měl mít stolici.

Ráno se podle tradiční čínské medicíny dostává na vrchol aktivity žaludek. Právě proto je snídaně v tomto pojetí považována za důležitou součást denního režimu.

Namísto sladkostí a velmi těžkých jídel je vhodné dát přednost pestré snídani, která dodá tělu energii a živiny. Tvrzení, že organismus v této konkrétní době automaticky nejlépe zpracovává sladkosti, však současná medicína nepotvrzuje.

Další dvouhodina podle tradičního čínského učení patří slezině a slinivce. Toto období je spojováno se zpracováním potravy a využitím živin. Tradiční čínská medicína mu přisuzuje také vhodné podmínky pro soustředění a duševní práci.

Pokud máte ráno důležitou schůzku, práci vyžadující soustředění nebo studujete, právě dopoledne bývá pro řadu lidí přirozeně obdobím nejvyšší koncentrace.

Kolem poledne přichází podle orgánových hodin na řadu srdce. Energie může být stále poměrně vysoká, zároveň se ale může začít objevovat první únava.

Po dopoledním pracovním tempu proto není na škodu dopřát si chvíli klidu a přestávku na oběd. Přirozené kolísání energie během dne je ostatně běžnou součástí lidského organismu.

Odpoledne se podle tradičního systému dostává ke slovu tenké střevo. Právě v této části dne bývá podle tohoto učení energie nižší a může přicházet útlum.

Pokles pozornosti po obědě ovšem není nic neobvyklého a nemusí souviset s konkrétním orgánem. Na naši bdělost má vliv například množství a složení jídla, délka spánku i přirozené biologické hodiny.

Odpoledne má podle orgánových hodin svůj čas močový měchýř. Tradiční čínská medicína tuto část dne spojuje s hospodařením organismu s tekutinami.

Pokud se v tuto dobu cítíte dobře, může být vhodný okamžik pro pohyb nebo sport. Není ale potřeba řídit trénink nebo návštěvu sauny výhradně podle orgánových hodin – mnohem důležitější je poslouchat vlastní tělo a respektovat jeho aktuální stav.

V podvečer přicházejí podle tradiční čínské medicíny na řadu ledviny. Toto období je spojováno s hospodařením s tekutinami a postupným přechodem od denní aktivity k odpočinku.

Večer bychom proto měli postupně zpomalovat a připravovat organismus na noc. Dostatečný pitný režim je samozřejmě důležitý během celého dne, nikoli pouze v konkrétních dvou hodinách.

Večerní čas je podle orgánových hodin spojen s krevním oběhem. Člověk může stále pociťovat určitou dávku energie a psychické svěžesti, postupně však přichází přirozené zklidnění.

Je to vhodná chvíle odložit pracovní povinnosti, věnovat se rodině nebo si dopřát klidnější večerní program.

Poněkud tajemně zní pojem „tři ohřívače“. V tradiční čínské medicíně jde o funkční systém, který není totožný s jedním konkrétním anatomickým orgánem. Je spojován mimo jiné s rozvodem energie a tekutin v těle.

Toto období má být podle tradičního učení časem postupného zklidnění. Tělesná teplota i aktivita organismu klesají a člověk by se měl připravovat na spánek.

Poslední část cyklu patří podle orgánových hodin žlučníku. Tradiční čínská medicína doporučuje v této době už spát a dopřát organismu dostatek prostoru pro odpočinek.

Pokud se pravidelně probouzíte právě kolem půlnoci, není ale správné automaticky předpokládat, že máte problém se žlučníkem. Opakované probouzení může souviset například se stresem, alkoholem, prostředím v ložnici, užívanými léky nebo celou řadou dalších faktorů.

Tradiční čínská medicína nabízí zajímavý pohled na propojení denního režimu, odpočinku a fungování organismu. Orgánové hodiny mohou být inspirací k tomu, abychom více vnímali, kdy jsme unavení, kdy se nám dobře pracuje a kdy naše tělo přirozeně volá po odpočinku.

Neměly by však sloužit jako náhrada lékařského vyšetření. Pokud se například opakovaně budíte ve stejnou dobu, trápí vás dlouhodobá únava nebo jiné potíže, není vhodné hledat vysvětlení pouze v orgánových hodinách. Naše tělo je mnohem složitější a opakované zdravotní obtíže si zaslouží skutečné hledání jejich příčiny.

Zdroje:

https://www.healthline.com/health/chinese-body-clock

https://de.wikipedia.org/wiki/Organuhr