Článek
Když jsem vydala svou knihu „Když se život rozhodne, že tě pobaví“ u Bookla.cz, vůbec mě nenapadlo, že mě právě ilustrace navržené vydavatelstvím přivedou k tématu umělé inteligence. Až zpětně jsem si uvědomila, že obrázky mohly být vtipnější a víc podle mých představ – kdybych je generovala sama. To mě konečně přimělo začít se o AI zajímat, i když s ní dnes běžně pracují už děti na základní škole a já ve 49 o ní nevěděla skoro nic.
Stáhla jsem si dvě aplikace na generování obrázků a zjistila, že výsledky mohou být překvapivě přesné. Do další knihy už si obrázky vytvořím sama – díky AI. Tahle zkušenost mě ale přiměla přemýšlet: Kam až může vývoj umělé inteligence zajít? Neztratí psaná díla svou duši a osobitost, když je bude tvořit stroj?
Když jsem se svěřila kamarádovi, že píšu knihu, s typickým humorem mi odpověděl, že dnes chce psát každý, „kdo má mezi půlkami díru“. Smála jsem se, ale musela jsem uznat, že v tom něco je. Umělá inteligence dnes dokáže generovat texty, obrázky, hudbu – a to stále lépe. Najednou už není psaní výsadou těch, kteří „mají co říct“, ale těch, kteří mají přístup k technologiím.
Přiznávám, že mě to trochu znejistělo. Moji knihu napsal jen můj mozek, žádný algoritmus. Ale AI mě přiměla přemýšlet, co vlastně dává textům duši. Je to styl, zkušenost, humor? A pozná to vůbec čtenář? Dnes už je těžké rozeznat, zda je obrázek vygenerovaný AI, nebo vyfocený člověkem. A s texty je to podobné.
Odborníci potvrzují, že umělá inteligence dnes zvládá generovat nejen obrázky, ale i literární texty, scénáře, poezii či hudbu. Modely jako GPT-4, Midjourney nebo DALL-E se staly běžnými nástroji v rukou tvůrců i laiků. Výzkumy ukazují, že AI dokáže napodobit styl konkrétního autora, ale stále jí chybí hlubší porozumění kontextu, emocím a lidské zkušenosti. Přesto jsou některé AI texty pro běžného čtenáře nerozeznatelné od lidských. AI aplikace se používají už na základních školách – děti generují obrázky, píší příběhy, programují jednoduché hry. To zvyšuje dostupnost kreativity, ale zároveň klade otázky o originalitě a hodnotě lidské práce. Odborníci varují před ztrátou autenticity, masovou produkcí „průměrných“ textů a rizikem, že AI nahradí lidskou invenci v některých oblastech. Na druhou stranu může AI pomoci lidem, kteří by jinak nemohli tvořit – například kvůli zdravotnímu omezení.
Abych si ověřila, jak na tom jsem já i čtenáři, rozhodla jsem se udělat malý experiment. Zde jsou dva krátké texty zamyšlení nad umělou inteligencí, jeden napsala AI, druhý já ? Poznáte, který je který?
Text 1:
Umělá inteligence je fascinující nástroj, který nám umožňuje tvořit věci, o kterých jsme dříve jen snili. Přináší nové možnosti, ale také otázky: Kam až ji necháme zajít? Udržíme si vlastní originalitu, nebo se necháme pohltit její dokonalostí?
Text 2:
Když jsem poprvé použila AI na generování obrázku, překvapilo mě, jak přesně vystihla mé zadání. Přesto mi v těch obrázcích něco chybělo – možná kousek lidské nedokonalosti, humor nebo osobní otisk. Přemýšlím, jestli právě tohle je hranice, kterou AI nikdy nepřekročí.
Napište mi do komentáře, který text podle vás vytvořila umělá inteligence a který já? V případě, že se sejde alespoň 5 komentářů, prozradím, jak to je.
Až více nastuduji AI, určitě přijde další komplexnější a trochu odbornější pohled. Teď si na to ještě netroufám, byť by mi AI jistě ráda pomohla – chci mít sama velmi dobrý přehled o tom, o čem píšu, protože rozhodně nehodlám ztratit samu sebe a nechat za sebe myslet jen AI .
