Článek
V zaniklé obci Rolava (německy nazývané Sauersack) v Krušných horách se nachází cínový důl, který je oblíbenou turistickou atrakcí v regionu. Cínovou rudu zde naši předci hledali už na sklonku 15. století. V historických záznamech z 16. století se pak můžeme dočíst o prvních pokusech těžby tohoto kujného kovu. V průběhu 17. století však došlo k útlumu těžby, a to na dlouhou dobu. Až na počátku 20. století přišlo oživení.
Hitlerův cínový důl v Rolavě
Během druhé světové války se nacisté snažili o co největší rozmach svého hospodářství, a tak i na okupovaných územích vznikaly doly, podzemní továrny, nebo dokonce celá podzemní města. Vůdce Třetí říše Adolf Hitler toužil mít i továrnu na zpracování cínu, a tak pověřil své podřízené, aby vytipovali vhodná místa. S hlubinným dolem na cínovou rudu v Rolavě měli nacisté velké plány. Během druhé světové války byl cínu nedostatek, a tak si představovali, že nejenže zde budou těžit a zpracovávat nerostné bohatství, ale také zde zbudují zajatecký pracovní tábor a rozsáhlé sklady. Práce zde začaly v roce 1940 a o dva roky později se zde už těžilo. Těžkou práci zastávali především váleční zajatci, Poláci, Francouzi, Řekové, Ukrajinci i uvěznění sovětští vojáci.
Celý areál by šikovně skrytý před světem, aby nebyl vidět z letadla, byly jeho obloukovité střechy porostlé drnem. Vznikly zde dvě šachty, přičemž v 150metrové šachtě se navíc nacházelo ještě 40 budov. Vše bylo propojeno 14 kilometry chodeb, které zde najdete dodnes. Původně zde měla být zbudována ještě třetí šachta, k tomu ale nikdy nedošlo. V roce 1945 s tím, jak se válka chýlila ke svému konci, odsud Němci začali postupně zajatce odvážet jinam, areál opustili i němečtí kvalifikovaní dělníci. Prvního května 1945 zde byla činnost zcela zastavena, nezpracovaná ruda byla ponechána na místě.
Po válce zanikl důl i přilehlá obec
Po skončení druhé světové války se cínový důl ocitl v problémech. Na starost jej měl Vojtěch Nedvěd, který byl v nezáviděníhodné situaci, kdy musel „hasit“ personální i finanční obtíže. Přesto se snažil o obnovu chodu cínového dolu, udělal inventuru a opravil telefonní linky. Největší komplikací byl však odchod německých pracovníků kvůli odsunu. Tomu se snažila společnost všemožnými silami zabránit. Jenže chyběly i peníze na mzdy, a tak časem nezbývalo než důl uzavřít. Stroje a materiál byly odvezeny jinam a v roce 1947 místo opustil i jeho správce Vojtěch Nedvěd. Zanikla i přilehlá obec Rolava. Místo dnes chátrá a budova obrůstá zelení.
Je to oblíbený cíl turistů, kteří ho však znečišťují odpadky
Dnes se jedná o turisticky vyhledávanou lokalitu. Místo láka milovníky historie i fanoušky urbexu (prozkoumávání měst, továren či jiných objektů, které vznikly lidskou činností). Na své si v dané lokalitě přijdou i sportovci, jedná se o oblíbený cíl běžkařů i cyklistů. V neposlední řadě sem míří i ti, které fascinuje tajemno. Místo je totiž opředené řadou legend a povídaček. Vypráví se o něm například to, že zde za druhé světové války probíhaly pokusy na lidech nebo se rovněž hovoří o vyvíjení tajných zbraní. Tyto spekulace však nikdy nebyly potvrzeny, a tak zůstávají jen zajímavými historkami, které jen podtrhují mystickou atmosféru místa.
Co však celkový dojem kazí, jsou odpadky, které tu někteří neukáznění cestovatelé po sobě zanechávají. Místo navštíví stovky, někdy dokonce i tisíce turistů denně, ne všichni mají ale slušné vychování a uklízejí po sobě. „Vzhledem k rušnému pohybu návštěvníků zde i přes zákaz dochází k častému rozdělávání ohňů kempujících turistů a také k nepořádku. Na místě je možné vidět několik čerstvých ohnišť. I přesto, že se jedná o krásný úsek přírody, se zde často povalují odpadky, PET lahve a další odpad, který zde zanechávají návštěvníci,“ sdělila krajská policejní mluvčí Zuzana Churaňová, jak informoval iRozhlas.
Zdroje: Archeologický atlas ČR, ČT24, Deník, Český rozhlas Karlovy Vary, iRozhlas, Novinky
