Článek
Psal se rok 1965, když se tehdy sedmadvacetiletý Angus Barbieri ze Skotska rozhodl, že nadešel čas začít řešit svou obezitu. Mladík v té době vážil 207 kilogramů a jeho cílem bylo dostat se na váhu 82 kilogramů. Věděl, že to nebude jednoduché, na jídle byl totiž závislý. Vyhledal tedy odborníky z nemocnice Maryfield, kterým sdělil, že by rád vyzkoušel držet krátký půst. Lékaři souhlasili. Nikdo v té době ještě netušil, kam celý tento experiment nakonec až zajde.
Angus Barbieri nejedl 382 dní
Pro běžného člověka je těžko představitelné nejíst pár dní, Angus Barbieri ale se svým pokusem nakonec zašel mnohem dál, než původně zamýšlel. Nejprve se spolu s lékaři domluvil na půstu trvajícím maximálně 40 dní, ale nakonec jeho tělo na změnu reagovalo tak překvapivě dobře, že se rozhodl experiment prodloužit. Nakonec nejedl více než rok, celých 382 dní. Během této doby pouze pil čaj, kávu, mléko, perlivou vodu a také konzumoval vitamíny, které mu lékaři předepsali.
V tomto období přestal pracovat v rychlém občerstvení, které se specializovalo na vyhlášeno britskou lahůdku Fish and Chips. Podnik vlastnil jeho otec. Po celou dobu zůstával Barbieri doma, do nemocnice chodil jen na kontroly. Po dokončení půstu si jako první jídlo dal chléb s máslem a vařenými vejci, přičemž konstatoval, že už pomalu zapomněl, jak vlastně chutná jídlo. Po takové době si ale jídlo dle svých slov patřičně vychutnal a plně ho zasytilo.
Pokořil světový rekord
Lékaři po celou dobu pacientův stav monitorovali, výsledky půstu je příjemně překvapily. Za 382 dní dokázal Angus Barbieri zhubnout 125 kilogramů, a dostat se tak tedy na svou vysněnou váhu. Proměna by to byla tak výrazná, že se do svého starého oblečení najednou vešel spolu s další osobou. Ačkoliv panovaly obavy, zda mu takto dlouhý půst neuškodí, nakonec se ukázalo, že jeho tělo celý úspěšný pokus o zhubnutí zvládlo naprosto skvěle a nepodepsalo se to negativně na jeho zdraví.
Kromě zdravotních benefitů se mohl Angus Barbieri těšit i ze zápisu do Guinessovy knihy rekordů. V roce 1971 mu bylo připsáno prvenství za nejdelší půst v historii. Rekord ale nemohl být v budoucnu pokořen někým dalším, jelikož bylo rozhodnuto, že žádné další rekordní půsty se do knihy zapisovat nebudou, jelikož tak dlouho nejíst může být samozřejmě velmi riskantní, zvláště, když by půst nebyl monitorovaný lékaři. Ač se tento pozoruhodný případ dostal i do Guinessovy knihy rekordů, rozhodně by se nikdo již neměl o něco podobného pokoušet. Stále se jedná o extrémní způsob hubnutí, který by nikdo neměl volit, zvláště jedincům s normální hmotností by takové dlouhodobé hladovění mohlo způsobit značné zdravotní potíže.
Našli se samozřejmě i skeptici, kteří tvrdili, že něco takového není možné a obviňovali mladíka z podvádění. Věřili, že potají musel alespoň něco jíst. To ale Angus Barbieri tehdy odmítl s tím, že „jeho metody jsou přísné a čestné“. Barbieri a jeho půst zaujal i vědce, a tak byl nakonec celý jeho případ podrobně sepsán a vyšel v roce 1973 ve vědeckém časopise Postgraduate Medical Journal. Možná vás zajímá, zda si Angus Barbieri svou váhu udržel až do konce života, nebo opět propadl závislosti na jídle a smažených dobrotách. Naštěstí se mu povedlo udržet si štíhlou linii už napořád, zemřel roku 1990, v té době vážil 89 kilogramů.
Zdroje: All That's Interesting, Daily Mail, Diabetes, Wikipedia – heslo Angus Barbieri's fast, Guinessova kniha rekordů
