Článek
Pištec černohlavý je jeden z mála jedovatých ptáků
Pištec černohlavý (latinsky Pitohui dichrous) je na první pohled neškodný oranžovočerný pták, který dorůstá délky 23 cm a váží podobně jako drozd. Málokdo ví, že se jedná o jednoho z mála jedovatých ptáků. V jeho křídlech a na kůži se skrývá jed zvaný batrachotoxin. Na rozdíl od jiných jedovatých druhů zvířat si pištec jed sám nevytváří, ale vzniká při procesu zvaném sekvestrace. Pištec totiž pojídá jedovaté brouky z rodu bradavičníkovitých, a tímto způsobem jed získává.
Podobně tomu je třeba u jedovatých žab pralesniček. Skutečnost, že pištec je jedovatý, objevil na konci 80. let vědec Jack Dumbacher, který zkoumal ptactvo na Nové Guineji. Stačilo, že se opeřence dotknul, a už pocítil mírné brnění a pálení ruky. Instinktivně si prsty olízl, což neměl dělat, jelikož mu to způsobilo další zdravotní potíže.
Začalo mě brnět a pálit v ústech a pak mi to znecitlivělo, což trvalo až dlouho do noci.
V roce 1992 pak závěry svého bádání shrnul do studie, ve které uvedl, že batrachotoxin pištcům slouží jako ochrana před predátory, zejména před stromovými hady.
Dovede otrávit i dospělého člověka
Na rozdíl od pralesničky je množství batrachotoxinu obsažené v kůži a peří těchto ptáků menší, uvádí se hodnota až 15–25 µg, kdežto u jedovatých žab to může být až 100–1000 µg jedu. To ale neznamená, že byste si neměli dávat pozor, když se s tímto výrazně zbarveným opeřencem setkáte. Obyvatelé Nové Guineje vědí, že by jim mohl způsobit nepříjemnou kožní reakci, a tak se mu raději vyhýbají. Byly ale zaznamenány i případy, kdy se lidé ptáka nechtěně dotkli, a projevily se u nich příznaky otravy. Například pracovníci muzea, kteří zavadili o jeho peří, pak měli znecitlivělé prsty.
Sám pištec se svým peřím neotráví, a to díky zmutovanému genu SCN4A, tedy toho samého genu, k jehož mutaci došlo i u pralesniček. Jed pištce člověka nezabije, ale může mu způsobit nevolnost, pálení kůže, lokální necitlivost kůže či brnění. V současné době jsou tito ptáci také na trzích na Bali, Jávě či Sumatře někdy prodáváni jako domácí mazlíčci, přičemž prodejci obvykle zatají, že se jedná o ptáky produkující nervový jed.
Existují i další jedovaté druhy ptáků
Pištec černohlavý není jediným ptákem na světě, který je jedovatý. Například v roce 2023 objevili výzkumníci z univerzity v Copenhagenu dva nové druhy jedovatých ptáků, které stejně jako pištec černohlavý žijí na Nové Guineji. Spojuje je i to, že se jejich jed také ukrývá v křídlech. „Místní nemají rádi kořeněná jídla a těmto ptákům se vyhýbají, protože podle nich jejich maso v ústech pálí jako chilli,“ uvedl v rozhovoru vědec Kasun Bodawatta. Takto se mimo jiné o existenci ptáků dozvěděli, později je dovedli najít a potvrdit, že se jedná o dva do té doby neznámé druhy. Nová Guinea je domovem i dalšího jedovatého ptáka, kosovce šoupálčího, který rovněž svůj jed získává z potravy. Jeho jed se silně koncentruje i v břiše, a tak samice dělávají to, že jím třou o vejce, aby je ochránily. Má to odradit případné predátory.
I v Evropě najdeme ptáky, kteří mohou být za určitých výjimečných okolností jedovatí. Například jsou známy případy otravy masem tažných křepelek polních, odborně nazývané jako koturnismus. Poprvé se o něm mimochodem psalo už ve Starém zákoně, pak také ve středověkých textech. Není zcela jasné, co tuto otravu způsobuje, mluví se o tom, že příčinou by mohly být například jedovaté rostliny, které křepelka pozře během své migrace. Mezi symptomy otravy patří bolest svalů, nevolnost a zvracení. Nutno dodat, že tento typ otravy je extrémně vzácný.
