Hlavní obsah
Věda a historie

Plození za Ceaușesca: Zákaz potratů, daň pro bezdětné, plné sirotčince a vysoká úmrtnost matek

Foto: Stable Diffusion, DaVinci (generováno AI)

Ilustrační foto

Jak skokově zvýšit porodnost? Tuto otázku si v 60. letech minulého století kladl rumunský politik Nicolae Ceaușescu. Došel k závěru, že nejúčinnější bude zákaz potratů. Ten sice na krátký čas zafungoval, ale měl celou řadu negativních dopadů.

Článek

Ceaușescův Dekret 770 si dal za cíl skokově zvýšit porodnost

Psal se rok 1966, když rumunský politik a budoucí prezident země Nicolae Ceaușescu zamýšlel nad tím, jak by mohl zvýšit porodnost v Rumunsku. Při svém zkoumání došel k závěru, že za klesající porodností v zemi stojí státní dekret z konce 50. let, který učinil potraty legálními a finančně dostupnými. Ignoroval však skutečnost, že za nižším počtem narozených dětí stojí socioekonomické faktory – nižší životní úroveň obyvatelstva, změny tradičních hodnot či neuspokojivé podmínky pro bydlení. Navíc se zvýšil počet pracujících žen, které kromě povinností v domácnosti a ohledně péče o potomky musely zvládat i náročné směny v práci. Není se co divit, že celá řada rodin se v této době rozhodla mít jedno nebo maximálně dvě děti.

Receptem na zvýšení porodnosti měl být tzv. Dekret 770, který téměř bez výjimek zakazoval potraty. Jako doplňkové opatření byl zastaven dovoz nitroděložních tělísek a perorální antikoncepce do Rumunska. Gynekologové a další zdravotnický personál byl kontrolován tajnou službou, která dohlížela na dodržování dekretu. Ženy musely pravidelně jednou měsíčně docházet na povinné prohlídky, jejichž cílem bylo podchytit případné těhotenství a dohlédnout na to, aby nebylo přerušeno. Zákon byl velmi přísný vůči bezdětným, pokud občan starší 25 let neměl potomka, musel platit vyšší daň z příjmu. Výjimku měly jen osoby s potvrzenou neplodností.

Potrat byl téměř nemyslitelný, výjimku tvořily jen velmi vážné zdravotní komplikace, které by matku ohrozily na životě, nebo by naopak matčino onemocnění mohlo ohrozit dítě či pokud by bylo těhotenství důsledkem znásilnění. Stát se rozhodl rodiny k plození potomků motivovat i pozitivně. Novopečeným maminkám také náleželo porodné a rodiny byly daňově zvýhodněny. Cílem bylo zvýšit počet obyvatelstva co nejdříve na 30 milionů obyvatel. Ženám bylo předkládáno, že je jejich vlasteneckou povinností přivést na svět alespoň 5 dětí, více bylo samozřejmě vítáno a náležitě oslavováno. Ženy, které měly hodně dětí, byly tehdy vykreslovány jako hrdinky.

Porodnost rostla jen krátce, ale dovedla naplnit sirotčince

Zpočátku se mohlo zdát, že vše jde podle plánu. Rok po uvedení dekretu v platnost se porodnost skoro zdvojnásobila, v souvislosti s tím se hovoří o „Ceaușescových dětech“. Baby boom se stal i tématem pro tisk, kdy noviny informovaly třeba o tom, že se o jedno lůžko v porodnici musí dělit více matek. Do roku 1976 se narodilo o čtyřicet procent víc dětí oproti očekávání. Časem však porodnost opět začala klesat.

Foto: Datavizzer, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Graf rumunské úmrtnosti a porodnosti od roku 1950 do roku 2050

Objevily se nové způsoby, jak ukončit nechtěné těhotenství. Existovala místa, kde se potraty nezákonně a často i neodborně prováděly. Mnohdy byl zákrok spojený se zdravotními komplikacemi, krvácením, infekcí, nemožností otěhotnět v budoucnu, některé ženy dokonce i zemřely. Zámožnější Rumunky se spíše snažily sehnat si antikoncepci na černém trhu nebo za úplatek získat od lékaře razítko na potrat ze zákonných důvodů.

Zavedení Dekretu 770 mělo v důsledku celou řadu negativ. Míra úmrtnosti matek při porodu v Rumunsku byla nejvyšší v rámci celé Evropy, když bychom to například porovnali s Československem, tak to mělo v té době míru úmrtnosti matek téměř patnáckrát nižší než Rumunsko. Bohužel i kojenecká úmrtnost v Rumunsku v té době vzrostla, objevilo se i více vrozených vývojových vad u dětí.

Nechtěné děti rovněž plnily sirotčince, ve kterých panovaly neutěšené podmínky. Personálně nebyly připravené na takový „nával“, a tak i ta základní péče, jako je krmení, přebalování, mytí, začala váznout. Děti byly zanedbané, trpěly po fyzické i psychické stránce. Oficiálně se o tom ale mlčelo, ale po pádu režimu se vše provalilo. Na uměle zvýšenou porodnost nebyly připraveny ani další instituce. Chyběla místa na všech stupních škol a časem se ukázalo, že ani rumunský pracovní trh pro „Ceaușescovy děti“ dostatek pracovních pozic nemá. V době pádu režimu jim bylo kolem dvaceti a jen těžko se zkoušeli uchytit na trhu práce, který se teprve přizpůsoboval tržní ekonomice. Řada z nich tak zůstala nezaměstnaná s nejistou vyhlídkou do budoucna. Jedním z prvních kroků přechodné rumunské vlády, která následovala po pádu Ceaușescova režimu, bylo zrušení zákazu potratů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz