Potopení lodi Oceanos: Kapitán zachraňoval sebe namísto pasažérů. Těm pomohl kytarista a kouzelník

Příběh lodi Oceanos je jedním z těch, který vypráví o porušení prastaré námořní tradice, která říká, že kapitán opouští loď až jako poslední. Vraťme se ale na úplný začátek. Loď Oceanos francouzské výroby byla vyrobena na počátku 50. let a poprvé vyplula v roce 1952. Sloužila jako dopravní prostředek na pravidelné lince z Marseille na africký ostrov Madagaskar, odkud pokračovala na Mauricius. V roce 1976 ji odkoupila řecká společnost Epirotiki Lines. Loď to byla skutečně impozantní, dlouhá 153 metrů, poskytující pasažerům komfort na dlouhé cestě. V devadesátých letech minulého století však nadešel den, kdy vyplula naposledy – 3. srpna 1991. Toho osudného dne dopravovala pasažéry z jihoafrického města East London do Durbanu.

Její odjezd se nečekaně zpozdil kvůli hrozbě bombovým útokem. Bohužel důsledkem toho plavidlo vyplouvalo za mnohem horšího počasí. Kapitánem lodi byl zkušený Yiannis Avranas, Řek, který měl více jak třicet let zkušeností s mořeplavectvím. Bylo tradicí, že plavba začíná party na palubě, ale toho osudného dne bylo moře tak rozbouřené, že se večírek přesunul dovnitř. I tak se ho většina cestujících nezúčastnila, dali přednost klidu ve svých kajutách. Ti, kteří se slavnostní večeře zúčastnili, byli zklamaní. Loď se kymácela tak, že číšníkům padaly tácy z rukou a personál měl co dělat, aby vůbec něco hostům naservíroval. Někteří pasažéři si už v ten moment pomysleli, že tahle plavba je snad prokletá. Jejich tušení bylo správné.

Horor začal těsně před devátou hodinou večerní, kdy se do lodi postupně začala dostávat voda, což vedlo k chaosu a zmatečnému chování posádky lodi, která čítala 250 lidí. Pasažéři nemohli tušit, že na vině byly technické problémy, které zůstávaly dlouho neřešené. Důsledkem toho přibližně kolem půl desáté večerní došlo k explozi ve strojovně, v důsledku níž prasklo i potrubí, vyzkratovaly generátory a loď byla náhle bez elektřiny, a ponořila se do tmy. Posléze se rozsvítila tlumená nouzová světla. Motory lodi se zastavily a Oceanos se začal naklánět. Dalo by se očekávat, že o nastalé situaci posádka informuje pasažéry na stále probíhající party, ale nestalo se tak. Cestující však sami vytušili, že s lodí něco není v pořádku. Posádka ke všemu přistupovala velmi laxně, začali se sice připravovat na možnost, že proběhne evakuace cestujících, ale postupovali pomalu a dlouho nechtěli pasažéry o problémech informovat.

Situaci paradoxně zachraňovali lidé, do kterých by to nikdo neřekl a nebyla to jejich úloha – muzikant Moss Hills, původem ze Zimbabwe, jeho žena Tracy – rovněž hudebnice a také Julian Butler, který působil jako kouzelník a komik. Právě oni si správně povšimli známek toho, že se voda dostává do lodi, a informovali o tom ředitelku Lorraine Betts, která měla celou plavbu na starost. Došlo k ostudné situaci, kdy kapitán a vyšší důstojníci lidem lhali, když tvrdili, že se Oceanos nepotopí. Sami se ale už připravovali na opuštění lodi a někteří vyšší důstojníci už tou dobou nasedali do záchranných člunů. Situaci zachraňovali výše zmínění baviči za pomoci kuchařů, ti se snažili o zmírnění paniky a záchranu cestujících.

V následujících minutách došlo k tomu, že evakuaci posádka lodi nezvládala, a v důsledku toho uvízlo na palubě 220 pasažérů. Ani ti, kterým se povedlo dostat do člunů, nemohli zůstat klidní. Ocitli se v naprosté tmě na kymácejících se člunech, se kterými lomcovaly vlny, které lidi div nevymrštily do oceánu. V ten moment se Moss Hills rozhodl požádat pomocí radiotelefonu o pomoc lodě plující poblíž. Naštěstí se mu to podařilo, pomoc nabídla poblíž nacházející se kontejnerová loď Nedlloyd Mauritius. Její posádka byla očividně trochu zaskočená tím, že namísto kapitána lodi situaci zachraňuje kytarista.

Aby ostudného chování nebylo málo, řada očitých svědků vypověděla, že když se rozběhla záchranná akce vedená jihoafrickou armádou, byl kapitán Avranas mezi prvními, kteří nastupovali do vojenského vrtulníku, přičemž pasažéři lodi na záchranu ještě čekali. Avranas později tvrdil, že se chtěl ujmout řízení evakuace, ale to už mu nikdo neuvěřil, a v očích společnosti byl za zbabělce, který čelil ostré kritice veřejnosti i tisku. Mezitím probíhala dramatická záchrana pasažerů, z nichž někteří v panice, že se s nimi loď potopí, skočili do oceánu, odkud je vojáci dostávali do nafukovacích člunů.

Moss Hills a jeho žena Tracy byli velmi nápomocní při organizování evakuace osob a sami byli jedni z posledních, kteří loď opouštěli. Zapsali se tím do historie, protože navzdory hrozivě vypadající situaci byli toho dne zachráněni všichni pasažéři. Čtyřicet pět minut poté šel Oceanos ke dnu. Kapitán Avranas se musel zpovídat vyšetřovatelům, ale k velkému překvapení vyvázl bez postihu, i když mu byla prokázána nedbalost. Vymlouval se na to, že kvůli výpadku elektřiny a vybitým bateriím ve vysílačce se nemohl s nikým spojit. Spolu s ním byli vyšetřováni i vyšší důstojníci, kteří se zase odvolávali na to, že mezi prvními nasedali do člunů proto, aby pomohli s naloděním cestujících. Avranas nakonec ani nebyl propuštěn a kapitánem pro danou společnost zůstal až do důchodu. Manželé Tracy a Moss Hillsovi i po tomto hrozivém zážitku zůstali věrní své profesi a jako kapela nadále hráli na výletních lodích.

Zdroje: Wikipedia – MTS Oceanos, BBC, World of Cruising, NBC News, Wild Coast