Článek
Při cvičení si často užijeme spoustu legrace, když například na stroji strkám nohy tam, kde mají být ruce, a všem kolem se smíchy třesou břišáky. Po cvičení jdu do sauny, kde se to zase otočí, a směju se já. Tématem hovorů je většinou horko a kérky. Nedávno mě pobavil rozhovor dvou kamarádů.
„Horko, co?“
„Tak na čepici to není.“
„Ty máš na stehně kérku Ježíše?“
„No jo, už dávno.“
„A ty jsi teda Žid, jo?“
„Žid? Nebyl Ježíš spíš křesťan?“
Představím si Ježíše, kterému se na krku houpe kříž s Ježíšem a vyprsknu smíchy.
Nicméně téma kérka mě neopouští ani doma.
Vzpomínám si, jak chlapi z naší chatové osady machrovali tetováním typu kotva, srdce, růže a ti odvážnější potom explicitním „Ahoj“, zatímco já běhala kolem nich v džínách značky Elpo popsaných modrou propiskou. Patti Smith přes levé stehno, Locomotive GT na lýtku, vyboulený Mišík na koleni a miniaturní ABBA na sešmajdané záložce jako vzpomínka na zmatek v pubertě…
Tento zdánlivě nesourodý layout měl ale svůj řád a navíc se dal obměňovat.
Dnes jsou kérky mnohem rozmanitější a ulítlejší od souřadnic oblíbených míst přes abstraktní čáry, až po zvířecí motivy. Těm drsnějším ve fitku čouhají při zvedání činek z podpaží ještěrčí ocásky a na ramenou se skví supí křídla.
Ne že bych potřebovala patřit k nějaké subkultuře, ale mám prostě pocit, že na nějakou výstižnou kérku už jsem ready. Dávné tahy propiskou nahradí tatérova jehla.
Měla by to být jehla někoho, komu důvěřuju a kdo se napojí na můj esprit. Los padl na kamaráda, který si udělal nedávno tetovací kurz přes YouTube.
„No a co teď děláš?“ ptá se mě.
„Nic zvláštního, chodím do fitka a pak pojedu lézt do Tater.“
„Tak vysekneme Gerlach, ne?“
„No to ne. Chci, aby to mělo koncepci s metafyzickou nadstavbou; něco, co mě vystihuje, čeho sis u mě všimnul hned poprvé. A co se dá pořád obohacovat s tím, jak se budu měnit. Aby to bylo cool. Žádnej vyprázdněnej rituál.“
„Chápu, něco prakticky duševního za pomoci rovnejch čar. Jdem na to.“ Po několikahodinové iniciaci vidím v zrcadle obdélník přes celá záda a nějaké mřížky. „Co to je?“
„Prázdná lednička. Pro tebe úplně typický. Když jsem k tobě přišel prvně, hned jsem si toho všimnul. Lednička bude navíc vždycky cool, má to v manuálu. A jak se budeš měnit, můžeš si ji obohacovat, pro začátek ti tam můžu přitetovat dva proteinový drinky; samozřejmě za cenu jednoho…“
