Článek
Když jsme spolu jeli vlakem domů a vlak zastavil v mezistanici, zadíval se směrem k lesu a prohodil: „Pět jehličnatých a pět listnatých stromů, z toho tři smrky, dva modříny a pět dubů.“ Když jsme si šli zaplavat do rybníka, přeplaval rybník sem a tam a pak vážně poznamenal, že: „Tam to bylo tři sta temp a zpátky tři sta dvacet, to znamená, že cestou zpět jsem byl hodně unavený a dělal jsem tempa kratší“.
Jednou jsme strýce pozvali na Vánoce k nám domů. Na Štědrý večer zazvonil zvonek, já s mámou jsme utíkaly otevřít a strejda ve dveřích zamyšleně poznamenal: „Stodvacet schodů a zvonil jsem třikrát.“ Máma: „To není možné, slyšeli jsme tě jen jednou.“ A strýc šibalsky: „Jednou, ale třikrát za sebou, cink cink cink…“
Sedli jsme si ke svátečně prostřenému stolu, Eduard odklopil pokličky na mísách a řekl: „Osm řízků, deset ryb.“ Máma upozornila strejdu, že v kuchyni jsou i klobásy, ale to už se strejda pustil do párátek. Všem tak nějak docházelo, že obvyklá ježíškovská témata tentokrát nikdo rozvíjet nebude, ale že až strejda odejde, budeme mít všechno pěkně spočítaný.
Zazvonil Ježíšek a my jsme běželi rozbalovat dárky. Strejda se zadíval na stromeček a obřadným hlasem řekl: „Patnáct svíček, tři řetězy, dvacet ozdob, z toho pět skleněných.“ Pak už se nedokázal ovládat, tančil od jednoho dárku ke druhému a vykřikoval: „dva řetízky, troje ponožky číslo čtyřicet dva a patery číslo třicet osm, jeden mixér s pěti nástavci, jedno jízdní kolo…“
Marně jsme před ním utíkali do rohu, abychom si urvali alespoň kousek svátečního pocitu z dárku. Eda mámě vytrhnul z ruky obdélníkový balíček. „Jeden vibrátor a čtyři baterky,“ pronesl, až mámě úplně vyhrkly slzy, přibližně asi dvě.
Nastala chvíle, kdy se táta rozhodl Eduarda opít. Někdy kolem druhé, jak si vzpomínám, jsem ho slyšela vykřikovat: „Pět piv, dvanáct rumů!“, a jak mu táta říká: „Ty Edo, a dovedl bys spočítat ty zrnka na televizi?“
Nevím, jak to dopadlo, šla jsem si lehnout v půl třetí, přikryla jsem se dvěma peřinama a vstávala jsem v jedenáct do nudného dne. Zdály se mi tři sny, z toho jeden úzkostný, a strejdu už jsem pak neviděla ani jednou.
