Článek
Seděly na lavičce u rybníka. Dvě dámy v „rozumném věku“ a rozebíraly světovou politiku. Spokojeně konstatovaly, že u nás na Moravě je zatím klid, ale pak se jedna z nich pohoršeně zamračila směrem k obzoru: „Ale to, že jim tu dovolili postavit ten minaret, to je přece skandální. To se sem vůbec nehodí!“
Mají pravdu v jednom: minaret v Lednici opravdu stojí. Říká se mu taky Turecká věž. Je vysoký 60 m, svítí bělostí a vypadá přesně jako z pohlednice z Istanbulu. Jenže s islámem má společného asi tolik, co řízek s veganskou dietou.
Když se kníže naštve, roste věž
Příběh lednického minaretu není o náboženské expanzi, ale o pořádném lichtenštejnském egu. Když kníže Alois I. Josef z Lichtenštejna na konci 18. století plánoval, co v parku postaví, nechtěl mešitu. Původně chtěl prý postavit kostel, jenže narazil na odpor církve.
Kníže, známý svou tvrdohlavostí, se tehdy údajně zaťal a prohlásil: „Když mi nepovolíte kostel, postavím tu mešitu!“ Nakonec z toho byla „jen“ tahle věž. Byla to čistá provokace, takový vztyčený prostředníček tehdejšímu establishmentu.
Restaurace s orientálním nátěrem
A to víno? To není jen legenda. Zatímco dnes u minaretu stojí fronty na vstupenky, v přízemí minaretu se kdysi skutečně hodovalo.
Aristokracie na konci 18. století milovala exotiku. Šlechta tehdy soupeřila, kdo bude mít v parku bizarnější stavbu. Tehdejší móda turquerie velela mít doma něco orientálního. Móda orientu tehdy zdobila salóny od Vídně po Londýn. Minaret tak byl módní architektonická fantazie.
Podle místní tradice chtěl kníže na pozemcích svého parku provozovat hostinec, tedy prodávat víno a jídlo. Tehdejší předpisy to v běžné zástavbě komplikovaly, ale u sakrálních nebo zvláštních objektů existovaly výjimky.
Minaret nefungoval jako mešita ani jako místo muslimské modlitby. Sloužil jako výletní věž s restauračním provozem.
Představte si to: moravští pánové v parukách sedí v maurských sálech, popíjejí vlašský ryzlink a z terasy pozorují honitbu. Muezzin tu sice nikdy nezpíval, zato zátky z lahví tu stříleli ostošest.
Postaveno na 500 kůlech
Inženýrsky je minaret zázrak, za kterým stojí Josef Hardtmuth. Ano, ten muž, co nám dal tužku Koh-i-noor. Aby věž v bažinách u Dyje nespadla, musel do země zatlouct 500 dubových kůlů.
Když se stavba blížila ke konci, dělníci se báli na lešení vstoupit. Aby jim Hardtmuth dokázal, že je to bezpečné, nechal jednoho desátníka kavalerie vyjet na koni až na samotný vrchol. Kůň to přežil, věž stojí dodnes a turistky mají o čem mluvit. Mimochodem, lednický minaret je nejvyšší stavba tohoto typu ve střední Evropě.
Paradox 21. století
Minaret je fascinující ukázkou toho, jak se historicky kontext v průběhu staletí vytratí a nahradí ho aktuální strach.
- Minaret je památka UNESCO, na kterou se jezdí dívat celý svět
- Stojí v Lednici déle, než kam sahá historie České republiky
- Je paradoxně starší než většina stereotypů o islámu a jeho kultuře
A přesto se dnes u jeho paty můžete dozvědět, že je „příšerné, co jsme jim dovolili“ Kdyby to kníže Alois slyšel, nejspíš by si s chutí nalil další sklenici vína a zasmál se tomu, jak skvěle jeho trucpodnik funguje i po dvou stovkách let.
Takže až příště v Lednici uslyšíte někoho horovat proti stavbě minaretů a mešit na Moravě, klidně ho pošlete nahoru. Těch 302 schodů mu krásně pročistí hlavu a ten výhled na Pálavu za to rozhodně stojí.
Pokud Vám učarovala jižní Morava, můžete si přečíst i: Přírodní klenot Pálava: unikátnost, tipy i jak se sem dostat nebo i Svoboda na dosah, kulky za zády: Jak se utíkalo přes železnou oponu z Břeclavska?
