Článek
Příběh Anny Marie Filser (později Hahn) se zrodil v idylickém podhůří bavorských Alp v historickém městečku Füssen, kde dne 7. července 1906 přišla na svět jako nejmladší ze dvanácti dětí zámožného a váženého výrobce nábytku.
Na první pohled šlo o typickou bavorskou rodinu měšťanské třídy s přísnou katolickou výchovou, úctou k autoritám, tradicemi a zdánlivou morální bezúhonností.
Pod konzervativní fasádou však Anna Marie brzy projevila povahu, která se vymykala. Byla pohledná, inteligentní, cílevědomá, ale také značně manipulativní. Když měla devatenáct let, zasáhla rodinu společenská katastrofa. Neprovdaná Anna Marie otěhotněla.
Před rodiči i sousedy tvrdila, že otcem dítěte je vídeňský lékař, se kterým prožila tajný románek. Zda šlo o skutečnost, nebo o jednu z řady jejích četných fabulací, se nikdy nepodařilo prokázat. Každopádně se narodil syn Oscar a společenský tlak Filserovi zesílil na maximum.
Pro zámožnou rodinu existovalo jediné východisko, jak uniknout před hanbou a pomluvami – poslat mladou matku za oceán. V roce 1929 tedy Anna Marie opouští ekonomicky zdecimované meziválečné Německo a s vizí nového začátku zamíří do Ameriky. V Cincinnati v Ohiu má totiž příbuzné. Syna Oscara prozatím ponechává doma v Německu.
Vášeň, která zničí vše
Po příjezdu do Cincinnati v roce 1929 působila Anna Marie jako ztělesnění evropského šarmu a pracovitosti. Město mělo početnou a soudržnou německou komunitu, ve které se mladá imigrantka rychle zabydlela. O rok později, v roce 1930, uzavřela manželství s Philipem Hahnem, rovněž německým emigrantem, který pracoval jako řezník.
Na první pohled tvořili ideální pár, který usiluje o naplnění amerického snu. V roce 1933 přivezla Anna Marie z Německa svého syna Oscara a manžel Philip ho oficiálně adoptoval. Její vnitřní svět se však dramaticky rozcházel s představou klidného rodinného života na předměstí. Pod maskou vzorné manželky propukla zničující vášeň: patologická závislost na hazardních hrách.
Svět dostihových drah v Cincinnati a okolí se pro Annu stal novým domovem. Byla schopna během jediného odpoledne vsadit a prohrát částky, které odpovídaly měsíčním příjmům průměrné rodiny.
Spojené státy se nacházely v hluboké hospodářské krizi, a zatímco miliony lidí stály ve frontách na chléb, Anna trávila dny na dostihových závodištích. Její prohry se rychle sčítaly. Dluhy u bookmakerů a lichvářů dosahovaly tisícových částek. Philipův řeznický plat nemohl ani zdaleka pokrýt tak obrovské ztráty.
Když Anně začala téct voda do bot a hrozila jí veřejná ostuda, uvědomila si, že potřebuje rychlý a značný přísun peněz. Řešení našla přímo v komunitě, která jí věřila.
Svět koňských dostihů ve 30.letech v USA
Sladká pečovatelka
Německá komunitní síť v Cincinnati byla plná starších, často osamělých mužů, vdovců a penzistů, kteří po letech těžké práce nahromadili úspory, ale na sklonku života trpěli samotou a steskem po vlasti. Pro Annu Marii Hahn se tyto osobnosti staly dokonalým cílem.
Strategii promyslela do nejmenších detailů. Nabídla se jako pečovatelka, kuchařka nebo prostě přítelkyně, která uvaří tradiční teplé jídlo, uklidí byt a popovídá si v jejich rodné němčině.
Během několika týdnů si dokázala získat naprostou důvěru starých pánů. Působila jako anděl milosrdenství, který o ně pečuje bez nároku na přemrštěný honorář.
Jakmile si vybudovala dominantní pozici v jejich životech, začala druhá fáze manipulace. Přesvědčila muže, aby jí poskytli krátkodobou půjčku na fiktivní investice. Později získala plné moci k nakládání s jejich bankovními účty a bezpečnostními schránkami. Nakonec je přiměla, aby ji zapsali jako hlavní nebo jedinou dědičku jejich nemovitostí a úspor, často s tvrzením, že se o ně postará až do smrti.
Když byly dokumenty podepsány, přítomnost mužů se pro Annu stala přítěží a rizikem. Živý senior mohl své peníze požadovat zpět nebo změnit závěť. Mrtvý však mlčí navždy.
Arsen a krotonový olej
K realizaci svých plánů potřebovala zbraň, která nezanechává viditelné stopy násilí a simuluje přirozené zdravotní komplikace stáří.
V 30. letech 20. století nebyl přístup k nebezpečným látkám tak přísně regulován jako dnes. Anna začala systematicky obcházet lékárny a pod různými záminkami (od hubení potkanů až po výrobu čisticích prostředků) a nakupovat toxické látky.
Její oblíbenou kombinací se stal vražedný koktejl složený ze dvou hlavních ingrediencí z arseniku (bezbarvý prášek bez chuti a zápachu, který po podání vyvolává celkové selhání orgánů) a z krotonového oleje, což je mimořádně silné a agresivní projímadlo získané ze semen rostliny Croton tiglium, které vyvolává kruté křeče, zvracení a masivní dehydrataci.
První potvrzenou obětí Anny se stal sedmdesátiletý Albert Parker. Po její „péči“ zemřel na náhlé a těžké žaludeční nevolnosti v roce 1933. Před smrtí jí „půjčil“ 1 000 dolarů.
Chladnokrevná vražedkyně Anna Marie Hahn
V červenci 1937 následoval osmasedmdesátiletý Jacob Wagner. Zanechal Anně majetek a hotovost v hodnotě přes 17 000 dolarů. O měsíc později, v srpnu 1937, podlehl záhadným žaludečním křečím sedmašedesátiletý George Gsellman. Další z mužů, George Heis, podání jedu přežil jen zázrakem, nicméně v důsledku těžkého poškození nervové soustavy zůstal do konce života částečně ochrnutý.
Ačkoli úmrtí starých mužů v Cincinnati vzbuzovala u některých příbuzných jistá podezření, lékaři v éře před moderními toxikologickými testy obvykle připisovali úmrtí srdečnímu selhání, mrtvici nebo akutnímu zánětu žaludku a střev. Anna Marie Hahn získávala pocit nedotknutelnosti.
Osudovou chybu však udělala v srpnu 1937, kdy se rozhodla rozšířit pole působnosti mimo domovské Ohio. Jako svého dalšího klienta si vybrala sedmašedesátiletého George Obendoerfera. Přesvědčila ho ke společné cestě do Colorado Springs s tím, že mu pomůže investovat peníze a užít si ozdravný pobyt. Obendoerfer si s sebou vzal značnou hotovost.
Zanedlouho po příjezdu do hotelu začal trpět nesnesitelnými bolestmi břicha, blouzněním a zvracením. Anna Marie ho nechala ležet na hotelovém pokoji bez odborné lékařské pomoci, zatímco sama s jeho bankovní knížkou spěchala do místních bank, aby vybrala jeho úspory.
Když Obendoerfer v hotelovém pokoji zemřel, Anna s chladnou tváří opustila Colorado a vrátila se do Cincinnati. Tentokrát nezanechala stopy v uzavřené německé komunitě, ale v cizím státě pod drobnohledem hotelového personálu a místní policie.
Exhumace a vědecká past
Smrt George Obendoerfera v hotelovém pokoji v Colorado Springs okamžitě vzbudila podezření místních úřadů. Koroner nařídil pitvu. Výsledky toxikologického rozboru byly šokující: tělo zemřelého obsahovalo vysokou dávku arsenu.
Coloradská policie kontaktovala úřady v Cincinnati. Vyšetřovatelé začali rozplétat síť vztahů Anny Marie Hahn a s úžasem zjišťovali, kolik starších mužů v její těsné blízkosti za poslední roky náhle zemřelo za velmi podobných příznaků a okolností.
Prokuratura v Ohiu jednoduše nemohla ignorovat narůstající řetězec náhod. Soud nařídil exhumaci těl předchozích klientů Anny.
Forenzní patologové nalezli ve tkáních tří exhumovaných těl dostatečné množství arsenu k usmrcení několika lidí. Při následné domovní prohlídce v rezidenci Hahnových objevil policejní tým lahvičky s oxidem arsenitým, krotonovým olejem a dalšími jedovatými látkami. Důkazní řetězec se uzavřel.
Soudní drama
V říjnu 1937 začal v Cincinnati proces, který se okamžitě stal senzací amerických médií. Byla to éra, kdy noviny soupeřily o čtenáře čím dál štavnatějšími titulky, a případ atraktivní, chladnokrevné ženy vraždící seniory pro peníze byl dokonalým magnetem.
Soudní síň byla každý den nabitá k prasknutí. Anna Marie se stylizovala do role oběti nepříznivých okolností, milující matky a šikanované imigrantky. Před porotou vystupovala v elegantních šatech, často plakala a veškerou vinu odmítala. Tvrdila, že jedy našla nebo je kupovala pro hubení škůdců. Prohlašovala, že peníze od mužů byly dobrovolnými dary za její péči. Vinu se pokoušela svalovat i na svého manžela Philipa.
Prokuratura však předložila nevyvratitelné svědectví toxikologů, bankovní záznamy prokazující krádeže úspor a výpovědi lékárníků, kteří potvrzovali její nákupy chemikálií.
Po čtyřech týdnech jednání potřebovala porota složená převážně z mužů pouhé tři hodiny k tomu, aby vynesla verdikt: Vinná z vraždy prvního stupně bez možnosti propuštění.
Soudce bez zaváhání vynesl nejvyšší možný trest – elektrické křeslo.
Ani po vynesení rozsudku se Anna Marie nevzdala. Během celého roku 1938 její obhájci podávali jedno odvolání za druhým, odvolávali se k Nejvyššímu soudu i ke guvernérovi státu Ohio. Všechny žádosti byly zamítnuty.
V posledních dnech před popravou napsala Hahnová dvacetistránkový dopis na rozloučenou, v němž se stále pokoušela ospravedlnit své činy, ačkoli na samotném konci částečně připustila svou účast na vraždách.
Dne 7. prosince 1938 ji dozorci přivedli do popravčí komory státní věznice v Columbus v Ohiu extrémně rozrušenou.
Ve 20:13 byl spuštěn elektrický proud a Anna Marie Filser-Hahn se ve věku 32 let stala první ženou v historii státu Ohio, kterou popravili na elektrickém křesle.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Anna_Marie_Hahn?hl=cs-CZ
https://www.serialkillers.cz/anna-marie-hahn
https://medium.com/@chelsealynnqueen94/anna-marie-hahn-the-deadly-arsenic-widow-98a8b8f54b72
https://www.historicalcrimedetective.com/female-serial-killer-anna-marie-hahn-1906-1938/
