Článek
Tou zkratkou k úspěchu jsou návyky. Jak říká Katy Milkman, behaviorální vědkyně z University of Pennsylvania: „Jsou to věci, které můžeme udělat svižně a bez rozmýšlení, protože jsme je udělali tolikrát, až se staly automatickými.“
Návyky evolučním řešením mozku pro úsporu energie, kterou by to jinak stálo znovu a znovu se vědomě rozhodovat o něčem, co je žádoucí dělat automaticky. Rozhodování se a vůbec myšlení jako takové totiž vyžaduje glukózu a ta byla v průběhu lidské evoluce nedostatkovou surovinou. A tak příroda přišla s jedním ze základních pravidel úspěšného managementu: „Chceš-li dosáhnout pokroku, automatizuj stávající procesy.“ Jinými slovy, vyvinula návyk.
Chůze je návyk. Řízení je návyk. Způsob, jakým sedíme, je návyk. Myšlení je návyk. Vše, co jsme se za celý život naučili dělat automatizovaně, není nic víc než návyk. A protože většina našeho života se odehrává automaticky, jsou naše návyky naším rozsudkem. Podle toho, jak je máme poskládané, tam v životě míříme.
Někdo má své portfolio návyků sestavené tak, že přirozeně až samovolně dosahuje úspěchu. Jiný je má ku své škodě poskládané tak, že sám sebe drží na dně. Dobrá zpráva je, že udělat si inventuru svých návyků člověk může v jakémkoli věku, pokud se ovšem zbaví omezujícího a do posledního písmene nesmyslného přesvědčení, že „starého psa novým kouskům nenaučíš“. Nejenže naučíš, ale jsem přesvědčený, že s věkem člověku přibývá moudrost a nadhled potřebný k zavedení, a hlavně udržení nových návyků. Mládí bývá až příliš „zprčené“ a volatilní.
Jsem přesvědčený, že do 40 let si člověk v sobě dělá pořádek, zjišťuje, kdo je, co chce a nechce, a seriózně začíná uvažovat nad tím, jak naloží s druhou polovinou svého života. Pokud ovšem není zcela lhostejný. Toto potvrdil i Napoleon Hill. Během svého 25 let trvajícího průzkumu 500 nejbohatších lidí Ameriky odhalil, že největších úspěchů člověk dosahuje až mezi čtyřicítkou a šedesátkou.
Pokud si chcete vypěstovat návyky, které povedou k úspěchu, začněte od konce. Co doopravdy chcete? Jaký máte životní záměr? Co je vaše spalující touha? Přiznejte si to, popište to, napište to, přijměte to. Jen pokud víte, co přesně chcete, se můžete dopátrat návyků, které si potřebujete vypěstovat a také návyků, kterých se naopak potřebujete zbavit, abyste toho dosáhli.
Zde je pět hlavních návyků, kterých se potřebujete zbavit:
1) Návyk negativní sebemluvy a sebeshazujících komentářů
2) Návyk vzdávání se při první nepřízni a klesání na mysl
3) Návyk pověrčivosti, který je nepřítelem nezbytné víry
4) Návyk prokrastinování a pěstování špatného pocitu ze sebe
5) Návyk nerealizování nápadů a intuicí, když se objeví
Ofenzivně zakročte, kdykoli se některý z těchto pěti kontraproduktivních návyků projeví a nahraďte je jejich protějškem. Čím lépe, jasněji a přesněji máte definovaný svůj jednoznačný životní záměr, a čím silněji je ve vás rozdmýchána touha – horečná, spalující touha po jeho dosažení – tím snazší pro vás bude zaškrtit návyk starý a vypěstovat si nový. Kdo ví, proč dělá to, co dělá, má sílu stokrát větší než ten, který něco dělá jen proto, že se to tak dělá, nebo dělat má.
Podělím se s vámi o tři techniky, které vám při pěstování nových návyků pomohou.
První je technika nabalování. Vzpomínám si na dobu, kdy jsem si chtěl procvičit pravou hemisféru a posílit nohy. Rozhodl jsem se, že si jako pravák začnu ráno čistit zuby levou rukou. A když už jsem byl u toho, připojil jsem rozhodnutí, že po tu dobu, co si zuby čistím, budu navíc dělat dřepy. Bylo mnohem jednodušší zavést tyto dva návyky najednou než každý zvlášť. Pokud totiž na sebe chytře nabalíte dva až tři nové návyky, vznikne kombo, které tak zaneprázdní vaše soustředění, že v mysli nezbude prostor, abyste si to rozmluvili.
Druhá technika, která vám pomůže, je časově ohraničené utrpení. Vytvořit si nový návyk obvykle znamená překonat odpor původního nastavení reality. Jednoduše řečeno se vám někdy nebude chtít. Budete toužit pro jednou vynechat. Až takto budete sami se sebou vyjednávat, zkuste si říct, kolik času reálně zabere onu věc vykonat? V mém případě čištění zubů a dřepování se jednalo o dvě až tři minuty utrpení. Jakmile jsem si uvědomil, že jsou to jen tři minuty, chtěl jsem to mít vždy co nejrychleji za sebou. Nejvíce času v životě lidé ztrácí mnoha hodinovým otálením a přemítáním nad něčím, co zabere třeba jen pár minut.
Třetí technika je dopočítání důsledků. Naučil jsem se ji od britského stoika a mind-hackera Andrewa Kirbyho. Jakmile si uvědomíte, že vaše pozitivní i negativní návyky mají dominové důsledky, získáte mnohem silnější tah na branku a schopnost mnohem pevnějšího rozhodnutí. Obvykle u návyků totiž vidíme jen důsledky, které jsou přímé a první v pořadí. V případě například dřepování je první důsledek posílení nohou. Takové posílení nohou ale má také svůj důsledek. Například to, že pak v létě hravě zvládnu horský výšlap s partnerkou a dětmi. A to má další důsledek, třetí v pořadí, že děti budou tvrdě spát a mně zbydou síly a energie na milování.
Pokud domyslíte a dopočítáte domino důsledků, které zapříčiní nový pozitivní návyk, nebo které vám způsobuje současný negativní návyk, rychle dospějete k radikálnímu rozhodnutí něco změnit. Žádná činnost v životě člověka není izolovaná. Každý jeden skutek spouští řetězovou reakci důsledků. Pokud si své návyky šikovně naplánujete a domyslíte, jste schopni zařídit, že úspěchu v životě dosáhnete doslova automaticky. Jste toho schopni. Každý je. Je to vaše evoluční dědictví a zkratka na výtah na vrchol vašeho potenciálu.
Přeji vám bohatství ve všech aspektech života, s úctou Petr Štěpánek | Producent & Vydavatel MyslenimKBohatstvi.film | Ambasador Napoleona Hilla
Zdroje: magazín Knowable | článek The science of habits; kniha Myšlením k bohatství | 1937 První vydání (u nás vydána poprvé v roce 2021); video This Graph Changed My Life | Andrew Kirby
