Článek
Co se děje?
Čínské Ministerstvo obchodu oznámilo 24. dubna zákaz exportu pro sedm evropských společností, čímž omezilo jejich přístup k zboží dvojího užití, tj. pro civilní i vojenské účely. Peking své rozhodnutí odůvodnil tvrzením, že tyto firmy spolupracovaly s Tchaj-wanem. Nejde o absolutní embargo, opatření se zaměřuje na vývoz specifických technologií a připouští výjimky dle konkrétního případu. Dotčené společnosti sídlí v Německu, Belgii a zejména v České republice. Z dotčených firem sídlí v Česku konkrétně Excalibur Army, Omnipol, VZLU Aerospace a SpaceKnow. České Ministerstvo zahraničních věcí požádalo Peking o vysvětlení a vyjádřilo své obavy týkající se rozsahu a zdůvodnění čínských opatření. Čína tato opatření vysvětluje jako cílená a odpovídající běžným obchodním vztahům mezi EU a Čínou. Tchajwanský ministr národní obrany Ku Li-siung (Wellington Koo, 顧立雄) dopad těchto opatření nepovažuje za příliš zásadní a vyzdvihuje, že tchajwanské dodavatelské řetězce jsou diverzifikované. Zákaz je proto pravděpodobně významně neovlivní.
Jaké jsou širší souvislosti?
Situace naznačuje, že Peking mění svou strategii vůči Tchaj-wanu, a jako páku začíná využívat zboží dvojího užití. V lednu Čína rovněž uvalila omezení vývozu zboží dvojího užití na Japonsko v reakci na výroky japonské premiérky Sanae Takaiči týkající se Tchaj-wanu. Exportní omezení tehdy rovněž vyvolala obavy o dodavatelské řetězce. Zdá se, že Peking nyní tento přístup aplikuje i na evropské průmyslové sektory, které jsou s tchajwanskou obrannou výrobou spojeny nepřímo.
Načasování je obzvláště zajímavé, protože koreluje s 20. balíčkem sankcí Evropské unie proti Rusku ze 23. dubna. Tento sankční balíček je zaměřen na několik čínských firem nařčených z napomáhání obcházení sankcí skrze dodávky komponentů pro ruskou vojenskou výrobu, mimo jiné i pro technologie používané v bezpilotních letounech. Balíček EU byl navržen tak, aby stávající restrikce vůči Rusku v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu zpřísnil. Čínská reakce má odvetný charakter, což napovídá o možném širším trendu odvetných ekonomických opatření.
Výrobci v oblasti obranného průmyslu a technologií dvojího užití se stále častěji pohybují v prostoru, kde se komerční činnost prolíná se strategickou technologickou konkurencí, i když se přímo nezapojují do prodeje zbraní Tchaj-wanu. Zatímco řada západoevropských států se k Tchaj-wanu staví spíše opatrně, některé středoevropské a východoevropské země, včetně České republiky, se k neformální spolupráci staví otevřeněji, a to zejména po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. České firmy uvádějí, že dopad na jejich provoz bude minimální. Excalibur a SpaceKnow podtrhují, že nejsou na čínských dodávkách závislé, a čínské rozhodnutí označují za absurdní. Opatření Pekingu vnímají spíše jako symbolická a politicky motivovaná než jako něco, co by mělo mít ekonomický dopad.
Obecně lze říci, že dodavatelské řetězce se stále častěji stávají politickou zbraní. Polovodiče, vzácné kovy a pokročilá elektronika se nyní považují spíše za strategické suroviny než za běžné komodity. V tomto ohledu se čínská vývozní omezení podobají těm, která uplatňují Spojené státy, především v souvislosti s technologiemi souvisejícími s obranou.
Strategický dopad tohoto zákazu zůstává nejasný. Uvedená omezení mají sice za cíl omezit evropské angažmá na Tchaj-wanu, ve skutečnosti však mohou posílit přehodnocování závislosti EU na čínských komponentech a podnítit snahy o zajištění bezpečnosti dodavatelských řetězců a tím i jejich větší diverzifikaci. Namísto izolace Tchaj-wanu mohou takto razantní kroky naopak přispět k jeho hlubší integraci do širší sítě ideově spřízněných demokratických partnerů a rozšířit spolupráci v klíčových bezpečnostních oblastech, jako jsou technologie dvojího užití, polovodiče či obrana. Tchaj-wan zároveň vykazuje značnou odolnost, která se opírá o bezpečnostní ukotvení a rostoucí praktickou integraci s demokratickými ekonomikami.
Proč je to důležité?
Krok Číny je významný, protože ukazuje na měnící se vztahy mezi EU a Čínou. Obchodní sankce jsou stále častěji využívány ke geopolitickým účelům, které přesahují jejich bezprostřední ekonomickou logiku. Zaměřením na evropské firmy Peking signalizuje, že společnosti mohou být odstřiženy od dodavatelských řetězců, pokud budou spolupracovat s tchajwanským obranným sektorem.
Důsledkem je to, že podniky z EU zapojené dodavatelských řetězců s pokročilými technologiemi a technologiemi dvojího užití jsou vystaveny rostoucímu vlivu čínské regulace. Nejde ani tak o okamžité narušení výroby, spíše jde o politické riziko v odvětvích, která byla dosud vnímána jako řízená tržní logikou. Debatám o evropské závislosti na Číně a o technologické autonomii EU to přidává na významu.
Pro Tchaj-wan zůstávají následky čínského kroku omezené vzhledem k jeho bezpečnostnímu partnerství se Spojenými státy a diverzifikovaným zdrojům obranných zakázek. Přesto tento vývoj ukazuje na postupnou fragmentaci dodavatelských řetězců v důsledku geopolitického soupeření. Globální dodavatelské řetězce se tříští a původní tržní logika ustupuje strategickým zájmům.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
