Článek
Co se děje?
Čínská lidová republika (ČLR) uskutečnila ve dnech 1. až 2. dubna 2025 v tchajwanských teritoriálních vodách dvoudenní cvičení s krycím názvem Strait Thunder-2025A. Cvičení proběhlo blíže samotnému Tchaj-wanu než jakékoliv dřívější čínské cvičení a čínské jednotky při něm celé území spravované Tchaj-wanem obklíčily. Navíc k němu došlo ve stejné době, kdy proběhla také čínská vojenská cvičení v mezinárodních vodách kolem Austrálie a Nového Zélandu, a během zvýšeného napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou. Tchajwanský prezidentský úřad uvedl, že cvičení podkopávají mír a stabilitu nejen v Tchajwanskémprůlivu, ale i v celém asijsko-pacifickém regionu. Tchajwanské ministerstvo obrany pak prohlásilo, že je odhodláno „nevyostřovat konflikty a nevyvolávat spory, ale je zároveň i připraveno sebevědomě bránit svrchovanost Tchaj-wanu a bezpečnost svých občanů“.
Jaké jsou širší souvislosti?
Ve dnech 1. až 2. dubna 2025 provedla ČLR dvoudenní cvičení, při kterém obklíčila Tchaj-wan. Do cvičení se zapojily všechny sektory Velitelství východního válčiště Čínské lidové osvobozenecké armády. Operace se zaměřila především na zacílení tchajwanské populace a průmyslových center, jakožto i na rozmístění vojenského materiálu blíže hlavnímu tchajwanskému ostrovu, což je chápáno jako snaha „přiblížit se více než kdy předtím skutečné blokádě ostrova“.
Cvičení se uskutečnilo na pozadí nedávného zvýšeného napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, kdy byli někteří čínští influenceři a vlivné osobnosti pobývající na Tchaj-wanu zatčeni a deportováni poté, co vyzvali k čínské vojenské invazi země. Tchajwanský prezident Laj Čching-te (賴清德) navíc označil Čínu za „zahraniční nepřátelskou sílu“. Laj původně vyzval Čínu k „dialogům na rovnoprávném základě“, což je postoj, který sdílí se svou předchůdkyní Cchaj Jing-wen (蔡英文). Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že sice zachovává politiku neeskalace, ale zároveň i připravenost Tchaj-wanu se bránit.
Po desetiletích relativního klidu, který panoval po tzv. Třetí krizi v Tchajwanském průlivu (Third Taiwan Strait Crisis) v letech 1995 až 1996, se po návštěvě Nancy Pelosi (tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA) na Tchaj-wanu v srpnu 2022 začala čínská vojenská cvičení v okolí ostrova zintenzivňovat. Přestože ČLR nikdy v minulosti Tchaj-wanu nevládla, označuje Peking tato cvičení za „čistě domácí záležitost“ a „přísné varování před separatistickými snahami tchajwanských orgánů“. Tato cvičení jsou navíc způsobem, jakým čínské úřady demonstrují svůj postoj, že „sjednocení s Tchaj-wanem je nevyhnutelné a v případě potřeby bude realizováno silou“, a také projevem odporu ke vztahům Tchaj-wanu se zbytkem světa – neboť takovéto kontakty považují za „porušení Principu jedné Číny, který stanovuje, že Tchaj-wan je nedílnou součástí Číny“.
Mezi Čínou a Tchaj-wanem stále častěji dochází také k námořním střetům. Nedávno bylo čínské námořnictvo pozorováno i při hlídkování u pobřeží Austrálie, což značí stále agresivnější čínský postoj, který znepokojuje velkou část mezinárodního společenství.
Většina vlád třetích zemí sice s Tchaj-wanem udržuje buď pouze neoficiální vztahy prostřednictvím obchodních a kulturních kanceláří, nebo s ním neudržuje vztahy žádné, nicméně velká část mezinárodních společenství vnímá tato vojenská cvičení jako znepokojivou eskalaci ze strany ČLR, která je v rozporu se snahou o zachování statu quo bez jednostranných změn ať už z jedné, či z druhé ze zúčastněných stran.
Vzhledem ke zvýšenému riziku války, které tyto akce vyvolaly, obnovil Tchaj-wan v roce 2022 jednoroční povinnou vojenskou službu a zavázal se obnovit i vojenské soudy, projednávající případy tchajwanských důstojníků prodávajících čínským úřadům utajované informace. Nedávno se ve městě Tchaj-nan uskutečnilo také civilní cvičení „odolnosti celé společnosti“, při němž se simulovaly různé scénáře katastrof za účasti místních úředníků i běžných občanů. Očekává se, že civilní cvičení bude v budoucnu rozšířeno do dalších tchajwanských měst.
Proč je to důležité?
Vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem se zdají být stále nestabilnější a Čína si stále více činí na Tchaj-wan nárok. Vzhledem ke klíčové roli Tchaj-wanu v polovodičovém průmyslu a obchodním tokům procházejícím Tchajwanským průlivem, které jsou životně důležité pro globální dodavatelské řetězce, by válka na Tchaj-wanu měla obrovské dopady na celý svět, včetně Evropské unie. Bylo by možné očekávat velkou uprchlickou krizi a humanitární katastrofu.
Kvůli daným faktorům se někteří analytici domnívají, že tento konflikt by mohl být poslední kapkou, která rozpoutá třetí světovou válku. V tomto ohledu zdůrazňují snahu obou stran „neměnit jednostranně status quo a zachovat mír“. Tchajwanská demokracie a svoboda jsou také zeměmi celého světa stále více vnímány jako cosi cenného, co je třeba chránit zejména v dnešní době, kdy se autoritářští aktéři snaží tyto hodnoty bagatelizovat.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
