Článek
Po přistání v Indonésii se papež vydal na Papuu-Novou Guineu a Východní Timor a poté se ze Singapuru vrátil do Vatikánu. Během cesty se setkal s různými státníky a náboženskými představiteli, a to i v odlehlých částech zemí, které navštívil. Papežovy mše přilákaly na každé zastávce desítky tisíc účastníků. Přibližně 600 000 lidí se zúčastnilo mše na Východním Timoru, tedy skoro polovina celé země. Papež během svých projevů vyzdvihl rozličná palčivá témata, jako například klimatickou změnu a sociální nerovnosti.
Jaké jsou širší souvislosti?
V Indonésii papež František vydal společné prohlášení s nejvyšším imámem Nasaruddinem Umarem, ve kterém vyzvali katolíky a muslimy, aby tlačili své vůdce k řešení klimatické změny a problému náboženského extremismu. Mešita Istiqlal v Jakartě – kterou František navštívil – byla pro jeho poselství velice symbolickým místem: jedná se o třetí největší mešitu na světě (po mešitách v Mekce a Medíně) a nachází se v nejlidnatější muslimské zemi světa. Ačkoliv mešitu spojuje v duchu mezináboženského dialogu nově postavený tunel s nedalekou katolickou katedrálou, v poslední době se objevují zprávy o rostoucím napětí mezi muslimskou většinou a náboženskými menšinami.
Indonéská média zaujala zejména Františkovu skromnost, jež se projevila například při jeho cestách nenápadným vozem Toyota Innova či jeho pobytem na nunciatuře namísto luxusního hotelu. Pozitivní ohlasy, který papež vzbudil, ostře kontrastovaly s rozladěním veřejnosti nad marnotratností indonéských vládnoucích vrstev: na čtyři úředníky se nedávno snesla vlna kritiky poté, co se na svých sociálních médiích chlubili značkovými kabelkami a drahými auty. Zahraniční média papeže ovšem kritizovala za mlčení ohledně sexuálního zneužívání na Východním Timoru. Ačkoli František zmínil „mnohé děti a mladistvé, jejichž důstojnost byla narušena,“ k roli církve v zakrývání těchto skandálů se nevyjádřil.
Proč je to důležité?
Kromě environmentálních a sociálních otázek má papež zájem budovat nové mosty v rámci Evropy i mimo ni. Zahraniční média si povšimla, že jeho návštěva hlavní mešity v Jakartě zapadá do širšího programu podpory celosvětového islámsko-křesťanského dialogu, který prosazoval během předchozích návštěv Blízkého východu a severní Afriky. František je známým zastáncem muslimských uprchlíků v Evropě a během své návštěvy Singapuru ocenil etnickou harmonii v zemi a vyzval ke spravedlivému zacházení s pracovními migranty, z nichž mnozí pocházejí z muslimských zemí.
František během dřívějších cest naznačil také jiný důležitý cíl: návštěvu Vietnamu. Vztah katolické církve s komunistickými zeměmi východní Asie je napjatý a žádný papež nikdy nenavštívil Vietnam ani Čínskou lidovou republiku (ČLR). Svatý stolec navíc zůstává jediným diplomatickým spojencem Čínské republiky (Tchaj-wanu) v Evropě. Vatikán nicméně vkládá značné úsilí do zlepšení vztahů, jak ukázala například nedávná návštěva Hanoje arcibiskupem Paulem Gallagherem, který zastává post de facto ministra zahraničních věcí Svatého stolce. Minulý rok dokonce papež během historicky první papežské návštěvy Mongolska nabídl Pekingu olivovou ratolest, když proslovil zvláštní zdravici k „vznešenému čínskému lidu“. Vatikán se snaží zlepšit vztahy s ČLR hlavně kvůli tomu, že by rád opětovně projednal a pozměnil kontroverzní dohodu, která dává čínské komunistické straně značnou moc při jmenování místních biskupů.
